Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: 30letá válka Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M1.109 Datum vytvoření: 5. 8. 2013 Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: První – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

Anotace České země v době 30leté války.

Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s  programem MS PowerPoint a projektor.

Zdroje – literatura VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6. ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5. ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X. BENEŠ, Zdeněk. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce, 2001, 174 s. Učebnice pro střední školy (Albra). ISBN 80-862-8744-0.

Zdroje – literatura BENEŠ, Zdeněk a Vladimír NÁLEVKA. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce [redakce], 2001-2009. ISBN 978-80-7361-059-32. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111. ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Světové dějiny. 2., přeprac. vyd. Praha: Fortuna, 1994, 173 s. ISBN 80-716-8147-4. ČAPEK, Vratislav, Jaroslav PÁTEK a Otto ZWETTLER. Světové dějiny. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1993, 255 s. ISBN 80-716-8091-5.

Zdroje – literatura ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692.

Zdroje – obrázky Obrázek č. 1 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Prager.Fenstersturz.1618.jpg Obrázek č. 2 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Lucas_van_Valckenborch_003.jpg Obrázek č. 3 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Justus_Sustermans_015.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 4 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wilhelm_Slawata.jpg Obrázek č. 5 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Jaroslav_Borzita_of_Martinice.jpg Obrázek č. 6 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Gerard_van_Honthorst_006.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 7 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Joachim_von_Sandrart_009.jpg Obrázek č. 8 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Graf_ernst_von_mansfeld.jpg Obrázek č. 9 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Bethlen_G%C3%A1bor_r%C3%A9zmetszet.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 10 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Hinrichtung_auf_dem_Altst%C3%A4dter_Ring.JPG Obrázek č. 11 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Tribute_to_the_27_victims.jpg Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cestipani.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 13 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Albrecht_Wallenstein.jpeg Obrázek č. 14 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ermordung-wallensteins-in-eger-anonymer-kupferstich_1-640x370.jpg Obrázek č. 15 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Gustav_II_of_Sweden.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 16 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lennart_Torstenson.jpg Obrázek č. 17 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Westfaelischer_Friede_in_Muenster_(Gerard_Terborch_1648).jpg

30letá válka

30letá válka – 1618 – 1648 Byla to poslední náboženská válka, která zasáhla celou střední, západní a jihozápadní Evropu. Je rozdělována na 4 konflikty: Česko-falckou válku – 1618 – 1623 Dánskou válku – 1625 – 1629 Švédskou válku – 1630 – 1635 Švédsko-francouzskou válku – 1635 – 1648. Roku 1635 ovšem přestala být náboženskou válkou, stala se bojem mezi Habsburky a Francií + Švédskem.

Česko-falcká válka – 1618 – 1623 V březnu roku 1618 byl do Prahy svolán sjezd nekatolických stavů, který zaslal císaři ostrou stížnost na porušování zemských svobod zakotvených v Majestátu. Matyáš nechtěl couvnout a zakázal příští sjezd. Dne 23. 5. 1618 došlo k pražské defenestraci – z oken vyhozeni místodržící Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata a písař Fabricius. Tak začala 30letá válka. 24. 5. 1618 byla zvolena vláda 30 direktorů (po 10 ze 3 stavů) a byla svržena královská moc. Ferdinand II. nebyl uznán jako budoucí král nekatolíky. Matyáš zemřel roku 1619, nekatolíci získali silnou pozici a králem byl zvolen Fridrich Falcký (1619 – 1620).

Obr. 1 – Pražská defenestrace Česko-falcká válka – 1618 – 1623 Obr. 1 – Pražská defenestrace

Česko-falcká válka – 1618 – 1623 Obr. 2 – Císař Matyáš Obr. 3 – Císař Ferdinand II.

Česko-falcká válka – 1618 – 1623 Obr. 4 – Vilém Slavata Obr. 5 – Jaroslav Bořita z Martinic

Česko-falcká válka – 1618 – 1623 Nekatolická stavovská armáda udržovala klid v zemi a potlačovala odpor zastánců Habsburské dynastie. K obratu došlo, když Ferdinand získal na svou stranu Maxmiliána Bavorského a jeho říšské Katolické ligy. Roku 1620 došlo k Bitvě na Bílé hoře, katolíci zvítězili a Fridrich Falcký utekl ze země (zimní král). Roku 1622 se vzdaly stavovské armády Gábora Bethlena a Mansfelda. Válka se pak přenesla na území říše a Fridrich Falcký byl zbaven kurfiřtské hodnosti, kterou místo něj získal Maxmilián Bavorský.

Česko-falcká válka – 1618 – 1623 Obr. 6 – Fridrich Falcký Obr. 7 – Maxmilián Bavorský

Česko-falcká válka – 1618 – 1623 Obr. 8 – Mansfeld Obr. 9 – Bethlen

Česko-falcká válka – 1618 – 1623 Ferdinand II. zřídil tribunál a nakonec bylo 21.6.1621 na Staroměstském náměstí popraveno 27 lidí (3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů). Po nařízené rekatolizaci (před Bílou horou bylo 85% – 90% obyvatelstva nekatolického vyznání), která následovala po bitvě na Bílé hoře, emigrovalo mnoho významných učenců z řad nekatolíků do zahraničí (např. Jan Amos Komenský).

Obr. 10 – Poprava na Staroměstském náměstí Česko-falcká válka – 1618 – 1623 Obr. 10 – Poprava na Staroměstském náměstí

Česko-falcká válka – 1618 – 1623 Obr. 11 – 27 křížů v dlažbě Obr. 12 – Pamětní deska

Válka dánská – 1625 – 1629 Úspěchy rakouských Habsburků a katolické ligy vyvolaly znepokojení v protestantském táboře. Roku 1625 vznikla protihabsburská koalice (Anglie, Nizozemí, Dánsko a dolnosaská knížata). Na straně krále stál výborný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Roku 1626 dosáhl Valdštejn prvního úspěchu v bitvě u Dessavy. Roku 1629 byla podepsána v Lubecku mírová smlouva s Dánskem, protihabsburská koalice se rozpadla.

Válka dánská – 1625 – 1629 Obr. 13 – Albrecht z Valdštejna Obr. 14 – Vražda Albrechta

Válka dánská – 1625 – 1629 Roku 1629 vydal Ferdinand II. restituční edikt – navrácení majetku katolické církvi v podobě před Augšpurským mírem z roku 1555. Následně vznikla nová protihabsburská koalice (Švédsko, Francie) – Valdštejn byl odvolán a restituční edikt odsunut na později. V letech 1627 vyšlo pro Čechy a roku 1628 pro Moravu „Obnovené zřízení zemské“– dědičné právo Habsburků na trůn, povoleno je katolické náboženství, zrovnoprávněna čeština (dříve více preferovaná) s němčinou, omezeny pravomoci jednotlivých zemí atd..

Válka švédská – 1630 – 1635 V létě 1630 vtrhla švédská armáda Gustava II. Adolfa do Pomořan (říšské území u Baltu). Ke Švédsku se připojilo i Braniborsko a Sasko. Švédská vojska porazila Habsburky v říši a Sasové vtrhli do Čech a obsadili Prahu. Nekatolíci se snažili využít situace a získat na svou stranu Albrechta z Valdštejna, ten ovšem dal přednost nabídce císaře. V listopadu 1632 se střetnul Valdštejn se Švédy u Lutzenu, bitva dopadla nerozhodně, ale zemřel švédský král, což způsobilo ve švédské armádě zmatek.

Válka švédská – 1630 – 1635 Valdštejn se snažil využít situace a získat co největší moc, proto začal jednat na obě strany. Roku 1634 byl Valdštejn zbaven císařem velení armád a nakonec byl zavražděn svými stoupenci v Chebu. V září roku 1634 byla Švédská vojska poražena císařskou armádou u Nordlingenu.

Válka švédská – 1630 – 1635 Obr. 15 – Gustaf II. Adolf Obr. 16 – Torstenson

Válka švédsko-francouzská 1635 – 1648 V létě 1635 uzavřelo Sasko s Ferdinandem II. mír. Téhož roku vznikla koalice (Francie, Nizozemí, Švédsko) proti španělským Habsburkům. Roku 1639 vtrhla švédská armáda do Čech, ale neuspěla při snaze získat na svou stranu obyvatelstvo. Roku 1643 narazila protihabsburská vojska u Vídně a byla poražena. Roku 1645 porazila švédská vojska generála Torstensona císařská vojska na českém území v bitvě u Jankova. Poslední vpád švédských vojsk na naše území byl roku 1648, ale byl neúspěšný, narazil na odpor obyvatelstva.

Vestfálský mír Dlouholetými válkami se vyčerpaná a zubožená Evropa rozhodla k mírovým jednáním. Mír byl podepsán roku 1648 ve městech Münsteru a Osnabrücku. Výsostné postavení ztratila Svatá říše římská národa německého a Španělsko. Do popředí se dostaly Francie a Švédsko. Bylo potvrzeno suverénní postavení severního Nizozemí na úkor španělských Habsburků. Ve střední Evropě si upevnili pozici rakouští Habsburkové.

Obr. 17 – Mírová vyjednávání Vestfálský mír Obr. 17 – Mírová vyjednávání

Kvíz 1. 30letá válka byla v letech a) 1618 – 1658 b) 1618 – 1648 2. 30letá válka byla zpočátku válkou a) politickou b) náboženskou c) válkou o území

Kvíz 3. 30letá válka se dělí na konflikty, kterých bylo a) 2 b) 3 c) 4 4. Konflikty 30leté války se jmenují a) česko – falcká válka, švédská válka b) česko – falcká válka, dánská válka, švédská válka c) česko – falcká válka, dánská válka, švédská válka, švédsko – francouzská válka

Kvíz 5. 30letá válka začala a) 23. 5. 1618 pražskou defenestrací b) 23. 5. 1618 pražským povstáním c) 23. 5. 1619 pražskou defenestrací 6. Po smrti krále Matyáše v roce 1619 se stal králem a) Ferdinand II. b) Ferdinand III. c) Fridrich Falcký

Kvíz 7. V bitvě na Bílé hoře roku 1620 zvítězili a) katolíci b) nekatolíci 8. Důsledkem bitvy na Bílé hoře byla a) roku 1621 poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí b) emigrace nekatolíků z Čech c) roku 1621 poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí a emigrace nekatolíků z Čech

Kvíz 9. Obnovené zřízení zemské z let 1627, 1628 znamenalo a) dědičné právo Habsburků na český trůn b) povolení jen katolického náboženství v českých zemích c) dědičné právo Habsburků na český trůn a povolení jen katolického náboženství v českých zemích 10. Nejvýznamějším vojevůdcem 30leté války, který byl nakonec zavražděn v Chebu byl a) Gábor Bethlen b) Mansfeld c) Albrecht z Valdštejna

Kvíz 11. Na našem území nejvíce válčila armáda a) švédská b) francouzská c) dánská 12. 30letá válka byla roku 1648 ukončena a) Utrechtským mírem b) Vestfálským mírem c) Lübeckým mírem

Kvíz 13. Po 30leté válce se posílila pozice a) Francie, Švédska, rakouských Habsburků b) Španělska, Svaté říše římské