Ekonomický růst a hospodářské cykly

Ekonomický růst Za ekonomický růst (economic growth) je považováno dlouhodobé zvyšování produktu, obvykle měřeného pomocí HDP či HNP ve stálých cenách. (Krátkodobě hovoříme o expanzi)‏ Ekonomický růst aproximuje: ekonomickou sílu národní ekonomiky –vyjádřena výší produktu dané země, ekonomickou úroveň společnosti – vyjádřena výší produktu na jednoho obyvatele, produktivitu národní ekonomiky – výše produkce na jednu výdělečně činnou osobu. O ekonomickém růstu hovoříme tehdy, jestliže GDP (GNP) v roce t+1 je vyšší než v roce předcházejícím (t), neboli: GDP t+1 - GDP t  0

Zdroje hosp. růstu Extenzivní růst – zvýšení množství výrobních faktorů Intenzivní růst – zvýšení produktivity výrobních faktorů Důležitý faktor je technický pokrok - projevuje se v rostoucí v produktivitě práce a kapitálu, takže roste celkový výstup i při neměnném množství výrobních faktorů; TP se projevuje inovacemi výrobků nebo inovacemi technologií, postupů Z hlediska příčin rozlišujeme: autonomní (endogenní) technický pokrok (jeho důvody spočívají v mikroekonomické oblasti), indukovaný (exogenní) technický pokrok (příčiny jsou ekonomické povahy, např. změny relací ceny a vzácnosti výrobních faktorů; racionalizace).

Zdroje hosp. růstu Škola mezí růstu: limity růstu jsou dány vyčerpáním neobnovitelných přírodních zdrojů, znečištěním životního prostředí, z toho plynoucím poklesem možností obživy K základním zdrojům hospodářského růstu dle empirické zkušenosti patří: přírůstek nabídky prac. sil (růst počtu obyvatel + migrace), přírůstek hmotného investičního majetku, zvyšování investic do lidského kapitálu (zvyšování vzdělanostní úrovně populace)‏ technický pokrok řízení organizace výroby (vědecké metody řízení), úspory z rozsahu výroby a ze specializace (čím vyšší produkce, tím nižší náklady na jednotku), vědecký pokrok vedoucí k výrobkové a technolog. inovaci.

Hospodářské cykly Ekonomický růst probíhá v tzv. cyklech. Za nejvýznamnější lze považovat cyklus na počátku 30. let 20. století s hlubokými krizemi. Po roce 1945 díky aplikaci principů keynesiánské teorie k tak hlubokým krizím nedocházelo. Hospodářské cykly - periodicky se vyskytující výkyvy ekon. aktivity, které se projevují ve výkyvech makroek. veličin (např. cenové hladiny, zaměstnanosti, GDP, NI) Fáze hosp. cyklu: Recese – objem produktu klesá (krize, deprese, sestup)‏ Sedlo – produkt na nejnižší úrovni (bod zvratu hosp. cyklu)‏ Expanze – objem produktu roste (vzestup, oživení)‏ Vrchol –nejvyšší úroveň produktu (bod zvratu hosp. cyklu)‏ Trvání a průběh cyklu jsou v různých dobách a různých zemích i přes mnoho společných znaků odlišné.

Hospodářský cyklus Recese Sedlo Expanze Vrchol

Fáze hosp. cyklu 1.Pokles výkonu ekonomiky - výrazně klesají nákupy spotřebitelů, především dlouhodobá spotřeba   výroby a reálného HDP. Protože není odbyt,  nejprve spotřeba a následně i investice (není odbyt, firmy ztrácejí zájem na dalších investicích). Dále  poptávka po pracovní síle, pracovníci jsou propouštěni (nebo nedostávají mzdu). v závislosti na době trvání poklesu jde o: Kontrakci – krátkodobý pokles výkonu ekonomiky. Recesi – pokles ekonomiky je delší než šest měsíců. Depresi – několikaletý pokles ekonomiky.

Fáze hosp. cyklu 2. Sedlo (dno) – nejnižší úroveň završující recesi. Následuje oživení ekonomiky. 3. Expanze – fáze cyklu označující vzestup úrovně skutečného produktu. 4. Vrchol – maximální dosažená úroveň ekonomiky. Pokud ekonomika ani neroste, ani neklesá a zůstává na stejné úrovni hovoříme o stagnaci.

Členění hosp. cyklů Podle délky cyklů a příčin členíme hospodářské cykly na: Konjunkturní výkyvy: Kitchinovy cykly - krátkodobé cykly (trvá asi 3 roky), jsou spojovány se změnami zásob a rozpracované výroby. Byly typické pro USA. Juglarovy cykly - střednědobé cykly (6 – 12 let), jsou spojovány se změnami investic do strojů a zařízení. Byly typické pro 19. a první polovinu 20. století. Výkyvy v růstu výrobního potenciálu: Kondratěvovy - Kuzněcovovy cykly, délky 3 – 6 desetiletí, jejich statistický důkaz je však obtížný a sporný. Bývají spojovány se zásadními změnami výrobních technologií, s monetárními jevy a významnými politickými událostmi.

Příčiny cyklického kolísání ekonomiky Teorie vnitřních příčin - výkyvy způsobuje kolísání investiční a spotřebitelské poptávky, která vede ke kolísání GDP a zaměstnanosti (nezaměstnanosti). Pokles AD je spojován s pesimistickým očekáváním, které podnikatele vede k omezování investičních aktivit. Teorie vnějších příčin - rozhodujícím zdrojem je nesprávná MP a FP státu. Vláda může manipulovat s ekonomikou k podpoře volebních výsledků. Obvykle po volbách úsporný hospodářský režim a rok před volbami je naopak prosazována expanzivní hospodářská politika. Obecně hovoříme o následujících příčinách: politické příčiny (spojování hosp. cyklů s polit. cykly, krizemi), nedostatečná informovanost tržních subjektů, hospodářská politika vlády nebo centrální banky, nestabilita ve vývoji poptávky.

Dopady cyklického kolísání ekonomiky K hlavním dopadům cyklických výkyvů na ekonomiku patří: ztráta produktu, zvyšování inflace, rostoucí nezaměstnanost. Okunův zákon: Každými 2 %, o které GDP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %  roste-li potenciální produkt např. o 3 % ročně, měl by reálný GDP růst také o 3 % ročně, má-li zůstat míra nezaměstnanosti konstantní.

Akcelerátor a multiplikátor Investice (podnikové) reagují výrazně na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky. Když firmy očekávají vzestup ekonomiky   investic. Naopak při očekávání poklesu ekonomiky většina výrobců z důvodu nadbytečných kapacit prakticky přestane investovat. To znamená, že čisté investice (In - vyvolané investice, závislé na velikosti GNP) jsou kladné (vysoké), jestliže produkt roste, a nulové (nízké), jestliže se produkt nemění (dokonce i když je produkt vysoký). Akcelerační princip tedy vyjadřuje skutečnost, že čisté indukované investice jsou funkcí míry změny reálného produktu (Y). In = f (Y) = a * Y

Interakce akcelerátoru a multiplikátoru Růst produktu vyvolá podle akceleračního principu nové indukované investice. Tyto nové investice v souladu s multiplikačním efektem podnítí další růst produktu. Produkt roste až do úrovně potenciálního produktu, poté tempo růstu produktu klesá, až se zastaví. Při poklesu tempa působí akcelerátor a multiplikátor opačně: produkt klesá až do sedlového bodu. Jakmile celkové investice dosáhnou spodní hranice, jíž jsou investice obnovovací (nahrazující opotřebení) pokles investic i produktu se zastaví. Obnovovací investice poslouží v souladu s principem akcelerátoru a multiplikátoru k novému růstu investic a tím i produktu. Celý hospodářský cyklus se tak opakuje.