Evropské kroky v oblasti nerostných a druhotných surovin APROCHEM, Hustopeče, 17.3.2015

Změny na globálním trhu nerostných surovin I. Během velkého ekonomického růstu v letech 2002-2008 docházelo vlivem výrazného vzestupu životní úrovně v řadě někdejších rozvojových zemí k růstu výše spotřeby všech myslitelných komodit V návaznosti na to došlo k překlopení základních principů, které dosud platily v sektoru nerostných surovin (z mnoha zemí, které byly historicky typickými producenty a vývozci nerostných surovin se staly jejich spotřebitelé a někdy dokonce dovozci – např. Čína: železné rudy 2003, Indonésie: ropa 2005, Čína: černé uhlí 2007 aj.) Prudký vzestup spotřeby nejen celého spektra komodit (např. ropa, uhlí, neželezné kovy), ale také elektřiny Obecně se vrátilo do hry téma energetické a surovinové bezpečnosti Současná finanční a hospodářská krize tyto jevy a trendy může zpomalit či dočasně zastavit, ale rozhodně je neobrátí

Současná síla jednotlivých ekonomik

Změny na globálním trhu nerostných surovin II. Mezinárodně politické konsekvence Vznik nových spojenectví – dvojic producent/spotřebitel (Japonsko-Indonésie: plyn; Čína-Angola: ropa; Čína-Guinea: bauxit; Jižní Korea-Madagaskar: biopaliva) Posílení role OPEC (návrat členů; noví členové/noví zájemci) Úvahy o vzniku GASPEC Vyšší intenzita soupeření o nerostné zdroje Velmi aktivní asijské země – Japonsko, Jižní Korea, Čína Rozdílná, ale velmi sofistikovaná surovinová diplomacie Japonská strategie – velmi precizně propracovaná: maximální diverzifikace, podpora působení japonských těžebních firem mimo Japonsko, využívání projektů rozvojové spolupráce, proškolování partnerů Jižní Korea – zájem o středně bohaté země třetího světa, kde již existuje početná střední třída, např. země Perského zálivu Čína – nejrazantnější, placení ložisek cash, systém „bonusů“, aktivní diplomacie, „spanilé jízdy“ nejvyšších představitelů (AF, LA), bezúročné půjčky, rozvojové projekty, neokolonialismus?

Evropský aspekt surovinové bezpečnosti Evropa má jako kontinent z hlediska nerostných surovin a možností jak posilovat svoji surovinovou a energetickou bezpečnost dvě specifika A) mnohasetletou historii těžby a využívání nerostných surovin (= řada bohatých zdrojů již byla v minulosti využita) B) Mnoho evropských zemí v 70., 80. a 90. letech upřednostňovalo dovoz surovin z neevropských teritorií nad využíváním vlastních zdrojů s odkazem na prioritu ochrany ŽP (nefunguje; problém se nejmenuje těžba, ale spotřeba; suroviny je třeba stejně někde vydobýt, často pro ŽP horšími technologiemi než by tomu bylo v Evropě; vzniká i další zátěž ŽP přepravou obrovských objemů) Výsledkem je fakt, že Evropa jako kontinent je sice významný hráč na straně spotřeby, ale zcela zanedbatelný hráč na straně produkce Nové trendy se rodí mimo Evropu, je třeba je pečlivě sledovat a analyzovat, protože nás zásadně ovlivňují – typicky břidlicový plyn

Verheugenova iniciativa – (konečně) relevantní reakce EU v listopadu 2008 zveřejnil viceprezident EK Gunter Verheugen progresivní dokument Raw Materials Initiative (ČR stála u zrodu) vyšší využívání domácích nerostných zdrojů (včetně jejich důkladné revize a podpory projektu nového geologického průzkumu moderními metodami až do hloubky 4 km) zahájení evropské „surovinové diplomacie“ – budování vzájemně výhodných vztahů se zeměmi, které disponují širokým surovinovým potenciálem (oddělení politické a ekonomické diplomacie, využití projektů rozvojové spolupráce, diverzifikace českého ZO) podpora materiálově úsporných technologií 14/20 superkritických komodit EU, Horizont 2020

Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu Vytvoření podmínek pro oběhové hospodářství s cílem Přeměny odpadů na zdroje Evropská komise vydala dne 2.7.2014 dokument COM(2014) 398 final - SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu Hlavní body dokumentu: Oběhové hospodářství podporující udržitelný růst Vytvoření podpůrného politického rámce Modernizace politiky nakládání s odpady a jejích cílů: odpad jako zdroj Stanovení cíle pro účinné využívání zdrojů Přechod k oběhovému hospodářství je jádrem programu účinného využívání zdrojů stanoveného v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Další, trvalé zvýšení účinnosti zdrojů je na dosah a může přinést významný hospodářský užitek.

Aktuální informace z Evropské komise k oběhovému hospodářství Strategie přechodu k oběhovému hospodářství stažena z programu EK na rok 2015 Potenciál Strategie přechodu k oběhovému hospodářství: vytvoření 180 tisíc pracovních míst, snížení závislosti Evropy na dovozu surovin, do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 443 mil. tun. Jaké parametry bude mít ambicióznější návrh EK? Bude nový návrh realistický a přijatelný pro většinu členských států? V pracovním programu na rok 2015 oznámila Evropská komise stažení návrhu „Strategie přechodu k oběhovému hospodářství“ a předložení její nové, ambicióznější a širší podoby v budoucnu. Tento krok EK se však nesetkal s pochopením (komentář europoslance Pavla Poce). Nezávislé organizace po stažení Strategie přechodu k oběhovému hospodářství argumentovaly tím, že měl zejména potenciál vytvořit 180 tisíc pracovních míst, snížit závislost Evropy na dovozu surovin nebo do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 443 mil. tun. apod. Ze strany většiny členských států jsou vyjadřovány obavy v podobě dvou základních otázek: Jaké parametry bude mít ambicióznější návrh EK? Bude nový návrh realistický a přijatelný pro většinu členských států?

Politika druhotných surovin ČR Vytvoření podmínek pro oběhové hospodářství s cílem „Přeměna odpadů na zdroje“ Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích náhradou primárních zdrojů druhotnými surovinami. Vyhodnocení a aktualizace Politiky druhotných surovin ČR do 31.12.2016. Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo přípravu na přechod k oběhovému hospodářství zpracováním Politiky druhotných surovin ČR, kterou vláda ČR schválila dne 15.9.2014. Pro naplnění cílů stanovených v Politice druhotných surovin ČR je nezbytné zpracovat Akční plán za účelem rozpracování konkrétních úkolů s důrazem na posouzení technických možností a ekonomické rentabilnosti navrhovaného řešení. Zároveň budou stanoveny termíny realizace stanovených úkolů a odpovědnost jednotlivých subjektů za jejich plnění. Akční plán bude dále obsahovat zejména: Nástroje (ekonomické, legislativní a dobrovolné) pro realizaci stanovených úkolů Indikátory hodnocení plnění Akčního plánu Příklady řešení oblasti druhotných surovin v ostatních členských státech EU Na MPO nyní probíhá zpracování Akčního plánu, který bude do vlády ČR předložen v termínu do 30.6.2015. Vyhodnocení a aktualizace PDS ČR - Usnesením vlády č. 755 ze dne 15.9.2014 je ministru průmyslu a obchodu uloženo realizovat cíle a opatření stanovená v Politice druhotných surovin ČR a předkládat vládě její vyhodnocení a aktualizaci jednou za 2 roky (tzn. poprvé v termínu do 31.12.2016).

Rámcová struktura systému vzdělávání -- Aplikace Politiky druhotných surovin ČR v praxi k.ú.7 Inženýr pro recyklaci k.ú.6 Samostatný technik Rámcová struktura systému vzdělávání pro recyklaci odpadů a druhotných surovin realizace 2012 - 2014 plán na rok 2015 k.ú.4 Technolog pro recyklaci: Stavebních a demoličních odpadů Odpadů z energetických zařízení Odpadních pneumatik a pryží Odpadních plastů V Politice druhotných surovin ČR je stanoveno 5 hlavních strategických cílů a 16 opatřeních. Za jednu z významných oblastí, která může pozitivně ovlivnit přechod k oběhovému hospodářství, považuje MPO technické vzdělávání. Cíl č. 4 je toho dokladem - Iniciovat podporu vzdělávání pro zajištění kvalifikovaných pracovníků v oboru druhotných surovin jako podporu konkurenceschopnosti ČR. Realizace tohoto úkolu byla již zahájena. V současné době jsou vyprojektovány a schváleny v rámci Národní soustavy kvalifikací tyto Profesní kvalifikace (viz schéma): Dělník pro recyklaci (k.ú.2); Pracovník pro recyklaci (k.ú.3); Technolog pro recyklaci (k.ú.4). Pro rok 2015 jsou v plánu další kvalifikační úrovně: Samostatný technik pro recyklaci (k.ú. 6) a Inženýr specialista pro recyklaci (k.ú. 7). Programovým vzděláváním specialistů pro recyklaci odpadů a druhotných surovin se intenzivně zabývá Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, které spolupracuje s MPO na implementaci PDS ČR. k.ú.3 Pracovník pro recyklaci: Elektroodpadů Autovraků Obsluha recyklačních zařízení k.ú. 2 - Dělník pro recyklaci