To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.

Pro někoho něco znamenáš
1. Pojď k Pánu dnes, když volno ti dáno, | pojď, dokud Ježíš Spasitel tě zve, | přijmi to štěstí, jež dnes ti přáno, | když tebe volá do blízkosti své!
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
1. Jak šťastný den, | kdy pozbaven | byl hříchu jsem | tvou krví jen, | můj Jezu! | Smím teď životem | jít blaze již, | neb spasen jsem. | Šťastný den,
HUDBA DOZNÍVÁ HUDBA DOZNÍVÁ, K TOBĚ PŘICHÁZÍM, CHCI JEN TEBE ZNÁT,
POZVEDNI VÝŠ KOROUHEV CHVÁLY
1. Hospodine, jak jsou mnozí nepřátelé moji! Pohleď, Bože, jak mi hrozí, povstávají k boji. O mé duši mnozí lžou, že již nemá pomoc tvou.
1. Chval Pána svého písní | a jásej s radostí, | že z trápení a tísní | svou církev vyprostí. | Když voláš k němu v bídě | a v protivenství čas, | on na.
1. Zůstaň dnes se mnou, rychle kvapí noc, | temnota houstne, přijď mi na pomoc! | Když nikde není možno složit tíž, | slabému pomoz, se mnou zůstaň již!
1. Jezu, Jezu, můj jsi, můj! | V tomto putování zdejším | k sobě blíž mne přitahuj, | ať jsem vždy ti podobnější(m), | tobě oddán duší, tělem | ve smrti.
1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,
Nebe plný hvězd 1. Příteli pohleď, na nebe plný hvězd,
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
1. Vesele Bohu zpívejme | chválu mu vzdávajíce, | moc, moudrost jeho poznejme | stále vyznávajíce, | že dobrý jest až na věky | a že jde skutky | nad všecky.
Zpívej se mnou haleluja, zpívej se mnou Pánu dík. Díkem duše pookřívá, Pána díkem oslaví. 1. Že jsem mohl klidně spát, ráno zase zdravý.
1. Zazni dnes Hospodinu chvála, | Bůh v lásce nám se podává | a milost jeho neskonalá | na věky s námi zůstává. | Hlas spasení | a věčná chvála zástupy.
1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne.
1. Večerní když zvony znějí, | duše moje, pamatuj, | jak zas mnohá dobrodiní | prokázal ti Ježíš tvůj. | Haleluja, k chvále Páně zvučte nebesa i zem, veleb.
1. Z rána, když den se počíná, modlitby tvé buď hodina. Vždyť nevíš, co ti chystá den a máš být stále připraven, Vždyť nevíš, co ti chystá den a máš být.
1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, | když slyším pozvání, ať za tebou se dám. | Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý | a touhu po.
1. Až potud nám pomáhal Hospodin z milosti, proto k nebes výšinám hleďme s důvěrností, odkud pomoc přichází nám vždy v pravé době, tam, kde duše nachází.
1. Neskládejte v mocných naději, | v síle jejich, | která skály láme
1. Přihotov se, duchu můj, | k modlitbám a bdění! | Odevěký škůdce tvůj | vzdálený ti není: | Jeho lest z pravdy cest | svede dřív, než tuší | nepozornou.
1. Přijď, ó Duchu svatý, přijď, | z pouště ráj si nový zřiď! | Vylej živé vody proud | na pustiny suchý troud! | Kde ty nejsi, smrt tu vládne, | uschl.
Pane můj 1. Pane můj, ty jsi zaslíbil, že přijdeš pro lid si svůj. A každý, kdo Ti uvěří, vejde v příbytek Tvůj. Ref: To slovo Tvé je přepevné a vždy mne.
P u s i n k y Jednej se mnou laskavě, můj pane. Žádné srdce na světě není vděčnější za laskavost než moje milující srdce.
1. Veď mne sám, veď mne sám, | veď mne k nebes výšinám! Tobě svěřuji se cele, | za tebou jít mohu směle, | Ježíši, když tebe mám, | Ježíši, když tebe mám.
1. Duše moje chválu stále zpívá o veliké lásce tvé, duše moje chválu stále zpívá a o veliké té lásce tvé. Já radost mám, že zpívat smím, že jsi, Jezu,
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
MILUJI TĚ MILUJI TĚ PANE, MILUJI TĚ MNOHEM VÍC,
1. Jak dobré je žít, Pane, z tvého slova, | jež mezi námi tvoří pouta nová | a ve všech vztazích je nám pomocí | i ve zdraví i v každé nemoci. | Dej, Otče.
1. I když se rozcházíme, ty s námi zůstáváš, i když se rozcházíme, ty s námi zůstáváš jak nám jsi slíbil zdávna, ó Pane náš, jak nám jsi slíbil zdávna,
1. Přijď, Spasiteli! | Z našich pout jen ty sám | nás můžeš vytrhnout, | tak jako kdysi Izrael, když k Bohu jeho nářek zněl. | Ať zní, ať zni, ať zní do.
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
1. Raduj se, Bůh dnes přišel k nám, to bratře, sestro, slyš! Otevři dům, ať vstoupí Pán. A nebe, země, zvuč a nebe, země zvuč a nebe, země, Králi zvuč!
CHVÁLÍM DEN, KDY JSI PŘIŠEL K NÁM, PORAZIL SMRT, ZACHRÁNIL JSI NÁS, V RADOSTI TEĎ ŽIJEM V TOBĚ DÁL. PRÁZDNÝ KŘÍŽ A PRÁZDNÝ HROB, ŽIVOT VĚČNÝ PRO NÁS BYL.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
Jsi Bůh, jsi náš Pán, zpíváme: jsi Bůh, jsi náš Pán, ať každý ví, jak nádherný jsi Pán. Chris Tomlin.
NÁDHERNÝ 1. VE TVÉM SRDCI JE SOUCIT A SLITOVÁNÍ,
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
1. Jistotu vzácnou v srdci už mám: | spasil mne Ježíš můj Bůh a Pán, | břemeno hříchů z duše mi sňal, | dědicem Božím tak jsem se stal. | Zazvuč již, zazvuč.
1. Ježíši Vykupiteli, | můj duch se v tobě veselí, | v životě, smrti jist jsem tím, | že tvým se vlastním zváti smím. | V tvé ruce vkládám život, | čest.
Díky 1. Díky za toto krásné ráno, díky za každý nový den.
1. Mé srdce mluví slovo dobré chvály; | já písně zpívat budu svému Králi | a řeč svou plním slovy hbitými: | Tys, Králi krásnější před jinými, | tvůj ret.
Pozvedni výš korouhev chvály a vyznej slovo vítězství
NIKODÉMOVA NOC
Ref.: Nám, Pane, dal jsi Slovo své, Ducha svého dej nám též.
1. Moc předivná nás tiše obestírá, a proto čekám příští uklidněn
1. Bože, dík ti vzdávám, | že jsi Otcem mým, | zlá když přijde zpráva, | se vším k tobě smím, | v každičkou že chvíli | přístup k tobě mám, | a že sám.
1. Bohu dík buď, sláva, čest, | věrný svým že slibům jest, | nad námi se smiloval, | hříšným Spasitele dal.
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Jak ovce zašlá z pastvy své, | ze svého stáda zaběhlá, | tak člověk bloudí bez cíle, | když duše Krista vzdálena. | Lásko ty svatá, jež snímáš hříchu.
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
1. Co činí Bůh, vše dobré jest, | on dobře se mnou míní; | rád jeho ruce dám se vést, | jež před vším zlým mne stíní. | On, věčný Pán, i z pekla bran |
Hudba doznívá, k Tobě přicházím, chci jen Tebe znát
1. Když Ježíš, můj Pán, mne potěšuje, tu sklání se níž, tak blízko mi je, že okouším jistotu, obnovu sil. On bezpečně vede mne v nebeský cíl!
1. Díky za toto krásné ráno, | díky za každý nový den, | díky za to, | co už je za mnou | jako těžký sen.
1. Vzdávám ti, Pane, oběť chval, že, ač ses na mne rozhněval, svůj hněv jsi v lásce odvrátil, vše k dobrému jsi obrátil.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Chci jít Chci jít jen k Tobě, Pane můj, chci žít a chválu vzdát Ti svou. Chci jít jen k Tobě, Pane můj, chci žít a chválu vzdát Ti svou.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
Pro někoho něco znamenáš
1. Za ty, kdo hladem trpí a bídou, prosíme: Zjev svoji slávu
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben