Společné povinné vzdělávání: utopie nebo nezbytnost? Jana Straková Sociologický ústav AV ČR

Zajištění spravedlivého přístupu ústředním tématem vzdělávacích politik Právo na vzdělávání je jedním ze základních lidských práv a je zakotveno ve většině ústav vyspělých zemí. Přístup k naplnění tohoto práva by měl být pro všechny občany stejný. Plné využití potenciálu každého jedince vede k vyšší ekonomické produktivitě celé společnosti. Péče o vzdělání všech přináší nemalé finanční úspory na sociálních dávkách, sociálních službách, zdravotních výdajích, snížené kriminalitě. Nedostatečná integrace menšin a zvyšující se migrace ohrožují soudržnost společností, spravedlivé vzdělání je jedním z klíčových nástrojů pro řešení tohoto problému.

Spravedlnost a inkluzivita Každému je umožněno rozvinout maximálně svůj potenciál. Žádné společenské skupiny nejsou v přístupu ke vzdělávání znevýhodněny, vzdělávací příležitosti jsou co možná nejméně ovlivněny takovými faktory, jako je pohlaví, socio-ekonomický status, národnost, apod., které jedinec nemůže ovlivnit. Každý občan získává základní vědomosti a dovednosti, které zaručí, že mu cesta ke vzdělávání bude otevřena v průběhu celého života.

Spravedlivé vzdělávání se nejlépe realizuje prostřednictvím společného vzdělávání všech dětí Země, které nerozdělují děti, mají v průměru lepší výsledky než země, které tak činí. Výzkumy ukazují, že rozdělování dětí do výběrových a nevýběrových škol škodí slabším žákům, a poskytují rozporuplné výsledky ve vztahu k žákům nadaným. Výzkumy ukazují, že vzdělanější a movitější rodiče si vždy jsou schopni zajistit pro své děti lepší vzdělávací příležitosti bez ohledu na jejich nadání Společné vzdělávání posiluje soudržnost společnosti a odbourává předsudky a stereotypy.

Klíčové aspekty inkluzívního vzdělávání Předškolní péče Diferenciace Výběr školy Opakování ročníku Výukové metody Podpůrné služby Struktura systému vyššího středního vzdělávání Financování Monitoring Podpora menšin a přistěhovalců

Situace v ČR Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (2001) si klade za prvořadý cíl umožnit maximální rozvoj různorodých schopností všech jedinců v souladu s principem spravedlivosti Navrhuje řadu opatření, která vedou na společné vzdělávání: –Zrušení zvláštních škol –Postupný útlum víceletých gymnázií –Sbližování programů středních odborných škol a gymnázií –Individualizace vzdělávání prostřednictvím disponibilních hodin –Posílení poradenství –Zvýšení docházky děti ze sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí do předškolního vzdělávání –Zvýšení účasti dětí ze sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí na mimoškolních vzdělávacích aktivitách Nestanovuje však žádné indikátory a monitoring

Diferenciace (PISA 2006)

Výběr školy – důležitá úloha bydliště (PISA 2006)

ČR patří k zemím s vysokou závislostí výsledků na rodinném zázemí V PISA 2006 byla ČR zemí s nejvyšším přírůstkem výsledku s jednotkovým nárůstem hodnoty indexu sociálního a ekonomického statusu v matematice a čtenářské gramotnosti

Rozdíly ve výsledcích žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006)

Rozdíly mezi školami v ČR (koeficient mezitřídní korelace PISA)

Zastoupení žáků na dílčích úrovních způsobilosti (PISA 2000, 2006)

Vývoj výsledků žáků ZŠ a víceletých gymnázií (čtenářská gramotnost, PISA 2000, 2006)

Co s tím? Situace je v mezinárodním srovnání extrémní Data z posledních let ukazují, že se rozdíly dále zvyšují Dále se (nekontrolovaně) zvyšuje diferenciace systému Společnost není dostatečně informována, nepovažuje tento vývoj za alarmující a obává se jednotné školy Zahraniční zkušenosti ukazují, že efektu v této oblasti je možno dosáhnout jen komplexními zásahy ???????????????