Dobrý den s civilním procesem

Obecné informace Dvou semestrální studium Po prvním semestru kolokvium Po druhém semestru – zápočet, zkouška

Civilní právo procesní Na plný úvazek: Garant výuky: Doc. JUDr. Petr Hlavsa, CSc. JUDr. Renáta Šínová, Ph.D. Mgr. Klára Bartoníčková JUDr. Jana Křiváčková JUDr. Filip Melzer, Ph.D. et LL.M. JUDr. Ludvík David, CSc. Mgr. Ingrid Kovářová Kochová Informace, přednášky, příklady, zadání, výsledky – www.upol.cz/pf

Literatura ke studiu Stavinohová, Hlavsa – Civilní proces a organizace soudnictví, Doplněk a Masarykova univerzita v Brně, 2003 Winterová a kol.: Civilní právo procesní, 5. vydání, Linde a.s., Praha, 2008 Praktikum civilního procesu, Leges, 2009 (vyjde v březnu) Občanský soudní řád v platném a účinném znění, ve znění novely č. 7/2009 Sb.

Podmínky připuštění ke kolokviu Aktivní účast na seminářích Úspěšné vypracování písemné práce – žaloby (termín bude stanoven) 22 bodů ze tří testů (z celkových 30) Úspěšné vypracování klauzurní práce Povinnosti stanovené jednotlivými vyučujícími seminářů

Civilní proces a jeho druhy Civilně procesní právo a jeho prameny

Pojem civilního procesu Proces – postup. Civilní proces – postup soudu a jiných procesních subjektů při poskytování ochrany porušeným a ohroženým subjektivním právům a právem chráněným zájmům vyplývajících ze soukromoprávních vztahů, jakož i procesní vztahy, které mezi procesními subjekty při této činnosti vznikají. Soukromoprávní vztahy – vztahy vyplývající z odvětví soukromého práva - občanského práva, pracovního práva, obchodního práva a rodinného práva.

Pojmové prvky civilního procesu Procesní subjekty – subjekty, které svými procesními úkony ovlivňují průběh civilního procesu – základní soud a účastníci, +zvláštní. Procesní úkony – projevy vůle subjektů směřující k zahájení, průběhu a ukončení civilního procesu (např. žaloba, rozsudek, usnesení, předvolání, doručování apod.). Procesní vztahy – vztahy vznikající mezi procesními subjekty v průběhu civilního procesu.

Teoretické koncepce civilního procesu Liberální koncepce civilního procesu: Procesualista J. Goldschmidt Nárok stran na vydání rozhodnutí nemá svůj původ ve zvláštním procesním vztahu, ale vyplývá z úřední povinnosti soudního orgánu. Neuplatňuje se žádná vzájemná korelace subjektivních práv a povinností. Popírá možnost soudu vydat konstitutivní rozhodnutí, soud rozhoduje pouze o „opodstatněnosti“ a „neopodstatněnosti“ nároku. Proces jako boj stran – jedna se snaží využít slabosti druhé, samotná pravda může být popřena chytrým bojem.

Teoretické koncepce civilního procesu Koncepce subjektivních procesních práv a povinností odpůrci Goldschmidta Proces je souborem vzájemných práv a povinností stran Nelze dovolit uvádění nepravdivých skutečností. Proces není bojem stran, ale aplikací právních předpisů na zjištěný skutkový stav.

Historický vývoj – od 19. století Na konci 19. století tzv. Kleinova procesní reforma – 3 důležité prameny: Civilní řád soudní (zákon č. 113/1895 ř.z.) Jurisdikční norma (zákon č. 217/1896 ř.z.) Exekuční řád (zákon č. 79/1896 ř.z.) Nesporná řízení byla upravena samostatně císařským patentem z roku 1854.

Historický vývoj – od 19. století Po roce 1948 – změna koncepce civilního práva procesního: Zákon č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví Nový občanský soudní řád č. 142/1950 Sb.- inspirovaný sovětským právem (založený na principu jednotného občanského soudního řízení) V roce 1963 nový občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., s více než 100 novelizacemi platný dodnes Rekodifikace civilního práva procesního – pouze počáteční přípravy

Druhy civilního procesu Nalézací řízení – řízení, ve kterém soud nalézá právo, dělíme na: Sporné řízení – kontradiktorní postavení účastníků, spor o právo, žalobce a žalovaný (spor o zaplacení částky, neplatnost smlouvy, rozvod manželství). Nesporné řízení – úprava právních poměrů do budoucna, nejde o konflikt, účastníci nesou jiné označení, právní úprava – pátá hlava třetí části o.s.ř. (Zvláštní ustanovení) – např. dědické řízení, péče soudu o nezletilé, řízení ve věcech odchodního rejstříku apod.

Druhy civilního procesu Vykonávací řízení: nucená realizace splnění titulem uložené povinnosti proti tomu, kdo neplnil dobrovolně. nejde o automatické pokračování nalézacího řízení. Pravomoc je širší než ve nalézacím řízení. Nucená realizace titulem uložené povinnosti může probíhat i v tzv. exekučním řízení dle EŘ – exekuci provádí soudní exekutor.

Druhy civilního procesu Smírčí a zajišťovací řízení - specifická řízení probíhající před zahájením řízení ve věci samé. Jejich cílem je za pomoci soudu dosáhnout smírného řešení sporu nebo určitého předběžného upravení poměrů mezi účastníky. Smírčí řízení – prétorský smír (dle § 67 o.s.ř.), existuje i soudní smír (§ 99 o.s.ř.) Zajišťovací řízení – zajištění důkazu, předběžná opatření, zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech

Druhy civilního procesu Rámec civilního procesu v širším slova smyslu Insolvenční řízení: procesní řešení úpadku, uspořádání majetkových poměrů dlužníka v úpadku. Zvláštní zákon – nový zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Kombinuje prvky nalézacího řízení i vykonávacího řízení. Způsoby řešení úpadku – konkurs, reorganizace, oddlužení.

Druhy civilního procesu Rozhodčí řízení: není soudní řízení, alternativní forma řešení sporu, řízení před rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, kteří nemají povahu státních soudních orgánů. Pravomoc je založena písemnou smlouvou. Zvláštní zákon – č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.

Civilně procesní právo Soubor právních norem upravujících civilní proces. Samostatné právní odvětví, není součástí občanského práva hmotného ani jiného odvětví práva. Právní odvětví veřejného práva – soud je v nadřízeném postavení. Převaha norem kogentní povahy. Vztah mezi CP a OP Historicky se vyvinula řada teorií na vztah mezi občanským právem a civilním procesem. Mezi ním a soukromoprávními hmotněprávními odvětvími existují funkční vazby – civilní proces slouží ochraně vztahů z nich vyplývajících. Neslouží takto jen občanskému právu hmotnému – asymetrie OPH a OPP – preference označení civilně procesní právo.

Prameny CPP Ústavní zákony – Ústava ČR, zejména hlava čtvrtá – moc soudní , Listina základních práv a svobod – hlava pátá – právo na soudní ochranu. Zákony: Základní pramen – zákonná úroveň – nejdůležitější OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD – zákon č. 99/1963, ve znění pozdějších přepisů (poslední novelizace 7/2009 Sb. – tzv. souhrnná novela občanského soudního řádu, účinná od 1.7.2009) Další prameny – můžeme rozdělit do několika skupin:

Prameny CPP – zvláštní zákony Prameny upravující organizaci a výkon soudnictví /navazující na ústavní normy (zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v.z.p.p., zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, apod.) Prameny upravující zvláštní druhy civilního procesu: zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (EŘ), v.z.p.p.

Prameny CPP – zvláštní zákony Prameny upravující některé instituty civilního procesu – např. zákon č. 541/1991 Sb., o soudních poplatcích, v.z.p.p., zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Prameny upravující postavení dalších orgánů právní ochrany – např. zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství apod.

Prameny CPP – další normy 3. Podzákonné prameny – např. : vyhláška MS č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), vyhláška MS 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších

Prameny CPP – systematika OSŘ Část – obecná ustanovení – pravomoc soudů, věcná příslušnost, způsobilosti účastníků, zastoupení, procesní úkony. Činnost soudu před zahájením řízení – smírčí a zajišťovací řízení. Řízení v prvním stupni – pět hlav – průběh řízení, dokazování, rozhodnutí, náklady řízení, zvláštní ustanovení (nesporná řízení) Opravné prostředky – odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost a na obnovu. Řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem – soudní kontrola činnosti orgánů veřejné správy. Výkon rozhodnutí – první hlava – nařízení a provedení obecně, druhá až osmá – jednotlivé způsoby výkonu. Jiná činnost soudu Závěrečná ustanovení.