Hlasování kvalifikovanou většinou v Radě Instituce EU, 4. listopadu 2014

Východiska hlasovacích systémů hlasování nezbytným krokem pro agregaci zájmů ve skupině podmínky hl. ve výboru/shromáždění co nejvěrnější reflexe zájmů zastoupených zajištění efektivity rozhodování ochrana menšin teorie racionální volby: nejvýhodnější jednomyslnost žádná menšina poškozena výsledek blízky tzv. Pareto hranici (užitek pro každého větší než status quo) ale i problémy: nemusí být efektivní, pomalá reakce společná rozhodovací past demokratické námitky role menšin odchod vs blokace většiny více druhů většin?

Hlasovací pravidla v Radě prostá většina nadpoloviční většina všech jednomyslnost v obou si státy rovny (každý jeden hlas) standard mezinárodního práva veřejného velmi nízká pravděpodobnost přijetí rozhodnutí 0,00000037 % šance

Kvalifikovaná většina obecně- nad 50 %, méně než 100 % v EU propojeno s váženým hlasováním každý subjekt má určité množství hlasů (nenulové) podmínky: všichni pro schváleno, všichni proti neschváleno, monotonocita (větší většina není problém) poprvé již v roce 1957 velké, střední, malé země politické rozhodnutí, vzájemné vyvažování postupně extrapolováno na více států spolu s rozšiřováním nutná reforma- není udržitelné další rozšíření o mnoho států snížení efektivity rozhodování (hrozba blokace) výsledkem dohoda z Nice

Kvalifikovaná většina- současná podoba systém trojí většiny 1) většina vážených hlasů každý stát má určité množství hlasů práh: 260 hlasů z 352 (73,9 %) zdržení nesnižuje práh 2) většina členských států nutné pro legitimitu dříve automaticky, po Nice již ne 3) většina zastupující alespoň 62 % obyvatel EU nejnižší možný počet v rámci 260 hlasů 58 % obyvatel uplatní se pouze při blokaci skupiny, ve které je Německo (+ 2 jiné velké státy) fakultativní podmínka, ale…

Rozdělení hlasů

Rozdělení hlasů- analýza jakoby podle počtu obyvatel, ale politické rozhodnutí váha státu vs jeho síla nejsou stejné veličiny (příklad z minulé přednášky) Lucembursko v roce 1957 hlasy se uplatní pouze ve spolupráci s někým (koalice) využití tzv. hlasovacích indexů počítají všechny kombinace úspěšných koalic silnější je ten, kdo nejčastěji ovlivní výsledek (pivotní hráč) Banzhafův index- relativní síla aktéra v rámci skupiny (všichni aktéři dohromady 1)

Rozdělení hlasů- analýza 28 aktérů= 268 milionů kombinací rozdělení po Nice místo jedné většiny tři, ale je zde reálný dopad? cca 5 miliónů úspěšných koalic (více než 260 hlasů) pouze u 26 případů nesplněna podmínka většiny zemí 13 největších (či 12 největších a někdo menší) přehlasuje 15 nejmenších pouze u 7 případů nesplněna podmínka počtu obyvatel vždy zapojeno Německo (87 hlasů, ale dostatek obyvatel)

Význam blokace a legitimita Blokace založena na Počet hlasů v Radě (96 hlasů) Podíl obyvatelstva (38 %) Počet členských zemí (14) % obyvatelstva Unie v nejmenší blokační menšině 14 39 12 % členských států Unie v nejmenší blokační menšině 15 22 50

„Spravedlnost“ systému v Radě nepřímé zastoupení- jak zajistit, aby každý občan měl stejný vliv na rozhodnutí? dvoustupňový proces 1) občan volí doma parl. (vládu), 2) její zástupce hlasuje každý občan má jiný teoretický vliv na podobu své vlády (Malta>Německo) nutné vyrovnání vlivu, ale ne absolutně (roste i počet možných vítězných koalic v Německu) řešení: Penroseovo pravidlo váha každého státu má odpovídat druhé odmocnině jeho obyvatel

Spravedlnost systému- Nice vs ideál (v %)

Řešení ústavní smlouvy hlavním cílem zvýšení efektivity rozhodování, dále větší spravedlnost koncept dvojí většiny dvojí legitimita EU většina států většina občanů Konvent: 50 % států se 60 % obyvatel odmítnuto na IGC, její krach (Pol, Šp) konečná verze: 55 % států s 65 % obyvatel

Řešení Lisabonské smlouvy klíčová překážka při vyjednávání (Pol)- výsledkem superkompromis vše rozeseto ve více textech několik přechodných období od 2014: koncept dvojí většiny (do 2014 Nice) 55 % států, 65 % občanů + blokační menšina tvořena nejméně čtyřmi členy Rady 2014-2017: možnost volby jaký systém použít Prohlášení č. 7 k LS jestliže část blokační menšiny, tak další jednání i po roce 2017 (55 % velikost blokační menšiny)

Řešení Lisabonské smlouvy- analýza trojitá většina v praxi ne moc využitelná blokace tří států jen u 10 koalic kombinace největších zemí uplatnění kritéria většiny zemí také málo pravděpodobné hlavní faktor: počet obyvatel země systém jedné většiny tendence k přímé proporcionalitě

Efektivita systému zvyšuje se pravděpodobnost přijetí návrhu (efekt snížení prahu) Colemanova síla ke kolektivnímu postupu z 0,02 na 0,129

Síla států při podpoře návrhu

Síla států při podpoře návrhu (LS vs Nice)

Síla států blokovat návrh

Síla států blokovat návrh (LS vs Nice)

Spravedlnost systému (LS vs ideál)

Udržitelnost řešení požadavek na setrvalé fungování bez nutnosti znovuvyjednávání změn objektivní kritéria základů váhy při rozšíření jen přepočítání realita role přechodných období do roku 2017 možná změna Smluv (znovuotevření sporů) role Turecka nejlidnatější: bude proporcionalita průchodná? role počtu obyvatel na jakém základě bude určováno?