DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 5/14 Sada: Československé dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak , je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

TÉMA: Pražské jaro 1968 PŘEDMĚT: dějepis – moderní poválečné dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: ekonomické reformy, socialismus s lidskou tváří, pluralita, studenti, Akční program, Dva tisíce slov JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

Metodický pokyn: - určeno pro výuku moderních dějin v oktávě zahrnuje: 1. Ekonomické reformy 2. Názorové rozdělení komunistů 3. A. Dubček, uvolňování poměrů 4. Sovětský svaz znepokojen 5. Akční program, Dva tisíce slov 6. Rozbor textů

Otázky Jaké máte informace o událostech Pražského jara 1968? Které osobnosti jsou s tímto rokem spojovány? Kteří prezidenti se vystřídali v čele našeho státu v letech 1918–1968? Kdo byl Leonid Brežněv a jakou roli sehrál v čsl. dějinách? Znáte nějaký film z roku 1968?

Obr. 1

Příčiny reformních pokusů počátek 60. let – vyhlášena pětiletka, ale špatně naplánovaná – ekonomická krize ekonomická reforma – cíl: omezit centrální plánování a dát prostor trhu (Ota Šik) důsledkem bylo omezení moci stalinistů, mnozí reformu nepřijali, navíc byla pomalá dochází k názorovému rozdělení uvnitř komunistické strany – komunisté pro- a protireformní

Změny komunismus s lidskou tváří Proč se objevilo toto heslo? náš stát nesměl vystoupit z východního bloku Které další státy tvořily východní blok? Jakým jiným slovem se označovaly? pokračují revize politických procesů a rehabilitace některých politických vězňů Jak dlouho trvalo, než byli všichni postižení rehabilitováni?

Cesty do zahraničí bylo snazší vycestovat na Západ – srovnávali situaci v socialistické a kapitalistické společnosti Kde v té době byla vyšší míra demokracie a vyšší životní úroveň? tyto zkušenosti zvyšují kritiku režimu u části politiků, ale hlavně mezi obyčejnými lidmi Slováci touží po vytvoření federace

Antonín Novotný čsl. prezidentem od r. 1957, zároveň byl i prvním tajemníkem ÚV KSČ protireformní komunista, byl proti slovenským snahám o federaci – nebyl zde oblíben, jeho sokem - A. Dubček špatné vztahy i s Brežněvem státní znak, který prosadil: Srovnejte se současným znakem. Obr. 2

Sovětský svaz znepokojen od roku 1967 sílí kritika režimu pro SSSR jsme měli strategicky výhodnou polohu – Brežněv Novotnému nabídl, že na naše území umístí sov. vojenské jednotky Novotný to odmítl, jeho odpůrci využili jeho oslabení – poč. r. 1968 byl sesazen, vystřídal ho A. Dubček v roli tajemníka a Ludvík Svoboda v roli prezidenta

Obr. 3, Josef Smrkovský, Ludvík Svoboda

Obr. 4, A. Dubček, L. Svoboda, N. Ceaușescu

Nástup rychlých změn funkce opustili i Novotného příznivci do čela podniků a organizací se dostávají odborníci místo lidí politicky angažovaných Oldřich Černík – premiér Josef Smrkovský – předseda Národního shromáždění

Komunistická strana a mládež big beat, Olympic Beatles Semafor Karel Kryl čaje – zábavy, nekonformní oblékání, toužili cestovat, chtěli být svobodní studentské spolky a fakultní časopisy, obnoveny majálesy (1965 – králem vyhlášen Ginsberg) Obr. 5

„Chceme světlo!“ 31. 10. 1967 demonstrativní průvod studentů ze strahovských kolejí pochodovali s rozsvícenými svíčkami policejní zákrok (nejtvrdší zásah proti mladým) – vlna studentských nepokojů se šíří mimo Prahu Obr. 6

Probuzení církví mnoho lidí se obrací k Bohu – i demonstrativně (provokací je i přívěšek ve tvaru křížku) pokrokoví faráři – proreformní – mají odezvu mezi mladými lidmi Obr. 7

Pluralita politického systému KAN – Klub angažovaných nestraníků K 231 – Klub obětí odsouzených na základě zákona 231/48 Sb. na ochranu republiky působnost armády a státní bezpečnosti dočasně omezena Jiří Stránský – spisovatel, člen KAN, Zdivočelá země Obr. 8

Debata o českém údělu, Václav Havel a Milan Kundera „Skutečně, dnešní chvíle je nejméně vhodná k tomu, abychom si lhali do kapsy: naší jedinou možností je vyvodit z toho, co se stalo, všechny patřičné konsekvence, zbavit se všech iluzí a jednoznačně se rozhodnout, co vlastně chceme a co pro to musíme dělat; nenamlouvat si přitom, že to, co děláme, je něčím víc, než čím to je, ale tím víc se o to prakticky, denně, houževnatě a s jasným vědomím všech rizik bít; a hlavně neukolébávat se sebelichotivými a sebeobelhávajícími řečmi o své národní inteligenci, moudrosti, kultuře, o kráse svých minulých činů a fatálně nám souzené tíze našeho národního údělu.“ “— Z eseje Český úděl?, Tvář 1969, Václav Havel

Milan Kundera „…pokus vytvořit konečně (a poprvé v jeho světových dějinách) socialismus bez všemoci tajné policie, se svobodou psaného i mluveného slova, s veřejným míněním, jež je slyšeno, a s politikou, jež se o ně opírá, s moderní kulturou svobodně se rozvíjející a s lidmi, kteří ztratili strach“… „Češi a Slováci poprvé od konce středověku stanuli opět ve středu světových dějin a adresovali světu svou výzvu.“

Otázky: O co v této debatě šlo na prvním místě? Co Havel Kunderovi vytýkal? V čem podle Kundery tkvěl hlavní význam tzv. pražského jara? V čem podle Havla bylo nebezpečí takovéhoto pojetí?

Akční program KSČ schválen v dubnu 1968 POUHÁ TEORIE, K JEJÍMU NAPLNĚNÍ UŽ NEDOŠLO je nutno překonat společenskou krizi vyvolanou nedůsledným a zdlouhavým odstraňováním chyb a metod 50. let je třeba zamezit možnosti návratu ke starým metodám a mocenské libovůli výběr do funkcí musí být založen na zohlednění vzdělání, kvalifikace a schopností a je třeba odstranit kádrové stropy pro ty, kteří nejsou členy strany

Akční program KSČ podniky musí mít možnost svobodného rozhodování je třeba omezit ekonomické ochranářství, při kterém prosperující podnik dotuje ten prodělečný je nutno zabezpečit plnou svobodu vědeckého bádání, rozvoj věd, vzdělanosti a kultury, výzkum však nesmí být podřizován vnějším zásahům, vědecké diskuse, vědecká díla, časopisy aj. nemohou podléhat cenzuře

Akční program KSČ školství se už nesmí podceňovat a musí dostávat větší díl ze společenských zdrojů na rozvoj… v zahraniční politice se budou dodržovat spojenecké svazky a posilovat přátelství se SSSR a jeho satelity, vztah s východním blokem má být založen na spojenectví, ne na podřízenosti ČSSR se stane federací

Úkol Po přečtení vybraných bodů Akčního programu zkus vlastními slovy nastínit poměry v našem státě, které se reformisté pokoušeli změnit.

Naplnění programu nedošlo k němu neuskutečnil se ani mimořádný sjezd KSČ (svolán na září 1968) obavy z vývoje u nás mají: SSSR, NDR, PLR – sílí jejich hrozby (již od března 1968)

Ludvík Vaculík, Dva tisíce slov rozbor textu – okopírované Literární listy výzva k občanům, ať nedopustí návrat k předchozím poměrům – poprask – vedení KSČ dostává dopisy (SSSR, NDR, Maď., Pol., Bul.), ať okamžitě zajistí pořádek dokument podepisuje řada významných osobností, ale i dělníci a zemědělci většina obyvatel Československa si uvědomovala vážnost situace, ale málokdo tušil, co nás v srpnu a po srpnu čeká

L. Vaculík, otázky Co víš o životě tohoto spisovatele? Vyjmenuj několik jeho knih. Jaký měl vztah ke komunistické straně? Jaké místo zaujímá v české literatuře? Pokus se odhadnout, jak se změnil jeho život za normalizace. Obr. 9

Literatura a odkazy KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN 80-723-5175-3. Red.: Polemika Milan Kundera – Václav Havel. Spory o českou otázku v letech 1967-1969 a jejich historický obraz [online]. 23. 03. 2012 [2013–05-19]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/polemika-milan-kundera-vaclav-havel-spory-o-ceskou-otazku-v-letech-1967-1969-a-jejich-historicky-obraz/ Sovadina, J.: Muži pražského jara I. část [online]. 20. 12. 2012 [2013–05-19]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/muzi-prazskeho-jara-i-cast/ Sovadina, J.: Muži pražského jara II. část [online]. 20. 12. 2012 [2013–05-19]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/muzi-prazskeho-jara-ii-cast/ Šimíček, P.: Kalendárium – Pražské jaro 1968 [online]. 2. 9. 2012 [2013–05-19]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/kalendarium-prazske-jaro-1968/ VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 9 pro základní školy: nejnovější dějiny. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009, 159 s. ISBN 978-807-2354-283. Vlček, T.: Rok 1968 [online]. [2013–05-19]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/1968/1968.php http://cs.wikipedia.org/

Obrázky Obr. 1: ULRICH KOHLS. [cit. 2012-09-15]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leonid_Bre%C5%BEn%C4%9Bv_(Bundesarchiv).jpg?uselang=cs> Obr. 2: PavelD. [cit. 2012-09-15]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Czechoslovakia_COA_1961-1989.svg> Obr. 3: Stanislav Tereba. [cit. 2012-09-15]. Dostupné pod licencí Creative Commmons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:83053_9416_Smrkovsky_a_Svoboda_68.jpg> Obr. 4: Andrei Stroe.[cit. 2012-09-15]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:IICCR_G539_Ceausescu_Dubcek_Svoboda.jpg> Obr. 5: Michal Maňas. [cit. 2012-09-15]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Karel_Kryl_memorial_plaque.jpg> Obr. 6: NirvallicA Juan. [cit. 2012-09-15]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BEATLES_MANZANA.PNG?uselang=cs> Obr. 7: Kacir. [cit. 2012-09-15]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vaclav_Maly_signature.jpg>

Obrázky Obr. 8: Matěj Baťha. [cit. 2012-09-15]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sv%C4%9Bt_knihy_2009_-_Ji%C5%99%C3%AD_Str%C3%A1nsk%C3%BD.jpg> Obr. 9: Vitjan. [cit. 2012-09-15]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Foto_Ludvik_Vaculik.jpg>