HTA v České republice současnost a možná budoucnost Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment
Možnosti a limity financování zdravotnictví – tzv. „health gap“ Rozvoj technologií Náklady „health gap“ Dostupné zdroje čas
Vliv demografického vývoje na financování zdravotnictví v ČR Náklady ZP na pojištěnce
Příčiny růstu zdravotních nákladů Demografická situace = stárnutí populace Nové technologie/inovace Vyšší informovanost pacientů Nezdravý životní styl = civilizační nemoci Rostoucí požadavky na kvalitu života Vyšší dostupnost zdravotní péče nabídka stimuluje poptávku Podle G. Kobelt 2002
Očekávané trendy v ČR Náklady na zdravotní péči do budoucna porostou Možnosti solidárního zdravotního pojištění mají své limity/ jsou téměř vyčerpány Pod tlakem budou nejen náklady na léky (tam jsou možnosti téměř vyčerpané při přísné aplikaci referenčního systému) Poroste tlak na efektivní využívání zdrojů Bude se zvyšovat spoluúčast pacienta Zdravotní péče bude rozdělena na standardní (hrazená ze solidárního ZP) a nadstandardní (komerční připojištění) Zdravotní pojištění se musí stát pojištěním
HTA: Multidisciplinární proces, který shromažďuje a hodnotí informace o medicínských, sociálních, ekonomických a etických dopadech používání medicínských technologií. Hodnocení je prováděno systematickým, transparentním a nezkresleným způsobem s cílem připravit informace pro zdravotní politiku, která je účinná, bezpečná, orientovaná na pacienta a poskytuje nejvyšší možnou hodnotu (value). EUnetHTA /www.eunethta.net - Evropská síť jednotlivých členských zemí, které mají HTA agenturu, výzkumných organizací a MZd, která slouží k výměně informací, standardizaci společných postupů v rámci HTA a sledování implementace HTA principů do rozhodovacích procesů. Založena v roce 2005 INAHTA (The International Network of Agencies for Health Technology Assessment) /www.inahta.org - Mezinárodní organizace sdružující 46 HTA agentur z 24 zemí, která byla v roce 1993 založena s cílem pořádat edukační akce, organizovat výměnu informací a koordinovat procesy HTA v jednotlivých členských agenturách.
Health Technology Assessment It answers these questions by investigating four main factors: whether the technology works (evidence) for whom (target population) at what cost (efficiency) how it compares with the alternatives (comparative effectiveness) Health technology assessment (HTA) is the systematic evaluation of properties, effects or other impacts of health technology.
Procesy HTA Research Synthesis Appraisal Decision Utilization Evaluation
Hodnocení a rozhodnutí by měla být oddělena Jedná se odborný proces na základě pravidel HTA a EBM Nemá žádné jiné ekonomické ani politické vlivy Obvykle ji provádějí nezávislé HTA agentury Založené na důkazech Analýza, zhodnocení /assessment/ Appraisal Rozhodnutí /decision/ Do rozhodnutí promlouvají i jiné než farmakoekonomické/vědecké argumenty Účastní se ho zejména plátci, ale také pacienti a poskytovatelé
HTA je cyklický (a nikdy nekončící) proces
Základní domény HTA 1. Současné použití technologie 2. Popis nové/hodnocené technologie 3. Bezpečnost 4. Účinnost 5. Náklady a nákladová efektivita 6. Etické aspekty 7. Organizační aspekty 8. Sociální aspekty 9. Právní aspekty
HTA agentury v EU www.eunethta.net Země s HTA agenturou Země bez HTA agentury Belgie Dánsko Finsko Francie Holandsko Lotyšsko Maďarsko Německo Polsko Rakousko Španělsko Švédsko Velká Británie Bulharsko Česká republika Estonsko Irsko Itálie Kypr Litva Lucembursko Malta Portugalsko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko www.eunethta.net
Co znamená HTA v ČR? = Google 1……Hockey Talent Academy 2. HTA = HTML Application 3. Hornický kahan ovládl tým HTA 4. centrální vysavače – série HTA 8. HTA jako standardní postup hodnocení zdravotních technologií – Doležal pro PBM Google search z 8.3.2010
Rozsah HTA hodnocení/agentury Velké agentury „heavy“ NICE (UK) IQWiG (Německo) TLV (Švédsko) Malé agentury „light“ DACEHTA (Dánsko) Španělsko (Katalánsko, Baskicko) SMC (Skotsko)
EUnetHTA Projekt financovaný EU 2006-2008 Follow-up aktivity 2009+ (Joint action 2010-2012) Zejména metodické standardy (toolkit, coreHTA)
Proč potřebujeme HTA agenturu? Abychom se účinné zapojili do mezinárodní spolupráce Aby byla vypracována a udržována metodika na mezinárodní úrovni Abychom se naučili používat HTA (EBM, FE) Aby byl rozdělen proces hodnocení a rozhodování Aby nebyl celý proces regulován jen z jednoho místa Aby byla do procesu rozhodování vtělena odborná hlediska
Směrnice EP a rady EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči – 2.7.2008
Léky vs. Ostatní výdaje ve zdravotnictví Náklady na léky a jejich spotřebu je třeba posuzovat v komplexu celého financování zdravotní péče Léky jsou dnes nejvíce regulovaný segment Vs. Zdravotnické prostředky (materiál, „devices“) Vs. Přístroje, investice, apod.
HTA je třeba aplikovat na všechny postupy Např. zdravotnické prostředky, diagnostické postupy, pomůcky, „devices“
zákon o veřejném zdravotním pojištění § 39b Zásady stanovení nebo změn výše a podmínek úhrady léčivých přípravků Kriteria hodnocení terapeutická účinnost a bezpečnost závažnost onemocnění nákladová efektivita – náklady a přínosy na jednoho pojištěnce a celkové náklady na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění veřejný zájem vhodnost cesty podání, formy, síly obvyklé dávkování nezbytná délka léčby míra součinnosti osoby, které je podáván jeho nahraditelnost jiným léčivem předpokládaný dopad úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění doporučené postupy odborných institucí a odborníků, a to vždy z hlediska nákladové efektivity a s ohledem na dopad na finanční prostředky
Farmakoekonomické analýzy požadované v ČR Analýza nákladové efektivity Jaké jsou náklady a přínosy pro jednoho pacienta ve srovnání s alternaticní terapií v daném stadiu onemocnění ? Analýza dopadu na rozpočet Kolik pacientů bude reálně léčeno a kolik to bude stát v následujících 5-ti letech ?
Kde je HTA v procesu úhrad léčiv v ČR? Vnitřní reference: >300 terapeutických skupin Vnější reference: Nejnižší EU konečná cena HTA/ Farmakoekonomika/ value based pricing
Mechanismy stanovení úhrad Regulace cenovou a terapeutickou referencí „budeme platit jen to, co platí jinde“ Regulace HTA/farmakoekonomika „budeme platit za hodnotu produktu/služby, kterou sami stanovíme“ Citlivá kombinace Reference jako indikátor, ale základ v hledání „value“
Potřebujeme vyvážené hledání úspor a hodnoty dané léčby Země aplikující HTA Nástroje šetřící náklady „Cost-containment“ Nástroje posuzující nákladovou efektivitu „Cost-effectiveness“
Regulace nákladů vs. Kvality péče Náš systém je zaměřen na kontrolu nákladů a není schopen účinně měřit kvalitu péče Zdravotní pojišťovny nejsou motivovány ke kontrole kvality, ale jen k udržení rozpočtu Ekonomicky se ale jedná o mylný koncept, který nebude možné ufinancovat Pouze dlouhodobé náklady odráží současnou kvalitu léčby (diabetes, KV nemoci) a prevence (onkologie)
3 podmínky používání farmakoekonomiky v rozhodovacím procesu Osoby/instituce schopné provádět FE analýzy Poučené publikum na straně státní správy a plátců („decision- and policy-makers) Metodika provádění a hodnocení analýz Singer ME. Pharmacoeconomics May 2008
Cesta k HTA („roadmap“) Poptávka/potřeba HTA procesu /Mzd, ZP, politici/ Odborná kapacita /univerzity, SÚKL, HTA agentura/ Publikum aplikující HTA do rozhodnutí /plátci, poskytovatelé, pacienti/
je to otázka priorit... zdravotnické rozpočty jsou vždy omezené nebudeme mít na všechny technologie je třeba uvést v život metodiku, která pozná správné technologie, které mají pro společnost největší hodnotu („value“)
Děkuji za pozornost ! dolezal@farmakoterapie.cz