Charakteristika starověku Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0201

Vymezení pojmu starověk Starověk je období, které následuje v dějinách lidstva po pravěku. Jeho počátky však nelze určit pevným datem, či událostí, musíme se spokojit s přibližným určením století. Začátek starověku byl na různých územích v jinou dobu a vždy se odrážel od společensko-kulturního prostředí obyvatel daného regionu. Některé starověké společnosti vznikají ihned po neolitické revoluci (Egypt), jinde proběhlo ještě období chalkolitu, tedy doby měděné (Malá Asie, Egejská oblast). Na mnoha územích (zaalpské země, sever a východ Evropy) starověk vůbec neproběhl a přes přechodné období, které někteří vědci pojmenovávají jako stěhování národů, se z pravěkého společenství přetváří do raně středověkého.

Starověké státy Definic starověku je mnoho, většina badatelů se ovšem shoduje na tom, že starověk je období, kdy vznikají první státní útvary. Státní útvary měly své charakteristické znaky: vyspělé zemědělství (zavlažovací kanály podél velkých řek, kvalitní nástroje a postupy) území (vymezení hranic státu, jejich obrana, usazení obyvatelstva) společenská dělba práce (produktivní – zemědělci, řemeslníci; živení – kněží, vojáci, panovník) obchod (dálkový i místní; šlo o přebytky v zemědělství, ale především specializované řemeslné výrobky)

Starověké státy Státní útvary měly své charakteristické znaky: vznik úředního aparátu (platby dávek, daní; povinnosti poddaných; obchodní záležitosti; písaři panovníka apod.) vznik písma (pro potřeby úřednického aparátu) využití otrocké práce (stát musel mít přebytky v zemědělství, aby otroky uživil; otrokem se stávali váleční zajatci, dlužníci, kriminální živly, potomci otroků – záleželo na státním zřízení) rozvoj společnosti (politika, zákoníky), kultury (estetické cítění; stavby chrámů, hrobek; nástěnné malby; literatura) a vzdělanosti (vznik nových věd – astrologie, matematika, lékařství, přírodopis, zeměpis) – proces vzniku civilizace.

Typy starověkých států Ve starověku vzniká velké množství státních útvarů, které mají své typické znaky, jež si popíšeme v dalších lekcích. Ve zjednodušené formě lze však rozdělit státní útvary na dva typy, které se ve hlavních principech liší. v okolí velkých řek (Eufrat, Tigris – Mezopotámie; Nil – Egypt; Ganga – Indie; Chuang-che – Čína) půdu vlastní stát či panovník obživu obstarává zemědělství v čele státu panovník s božskými atributy obyvatelé podřízení autoritě panovníka, pro nějž pracují + otroci u moře (Řecko, Řím) půdu vlastní soukromník obživu obstarává nejen zemědělství, ale i řemeslo a obchod v čele státu svobodní občané výroba svobodných občanů založena na otrocké práci Staroorientální despocie Antické státy

Otázka závěrem 1) Vysvětli pojem starověk. 2) Jmenuj hlavní znaky starověkého státu. 3) Urči hlavní rozdíly mezi staroorientálními despociemi a antickými státy.

Literatura POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy: Pravěk a starověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 143 s. ISBN 80-7235-145-1. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny pravěku a starověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-57-0.