10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA

Předmětem přednášky jsou… tři modely agregátní nabídky, ve kterých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cenové hladině. Krátkodobý inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka

10.1. Základní teorie agregátní nabídky

Tři modely agregátní nabídky Model nepružných mezd Model nedokonalých informací Model nepružných cen Výsledkem všech tří modelů je, že: agr. výstup přirozená míra výstupu pozitivní parametr skutečná cenová hladina očekávaná cenová hladina

Model nepružných mezd Předpokládá, že firmy a pracovníci vyjednávají o smlouvách a fixují nominální mzdu před tím, než zjistí, jaká bude skutečná cenová hladina. Nominální mzda je stanovená jako součet cílové reálné mzdy a očekávané inflace: Cílová reálná mzda

Model nepružných mezd pak Jestliže se ukáže, že Nezaměstnanost a výstup jsou na svých přirozených mírách. Reálná mzda je menší než cíl, proto firmy najímají více pracovníků a výstup stoupá nad potenciál Reálná mzda přesahuje svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klesá pod potenciál.

slide 6

Model nepružných mezd Implikuje, že reálná mzda by měla být proticyklická, měla by se pohybovat do protipohybu produktu během hospodářského cyklu: v konjukturách, kdy P typicky stoupá, by reálná mzda měla klesat. v recesích, kdy P typicky klesá, by reálná mzda měla stoupat. Tato prognóza se na reálných datech nepotvrdila:

Cyklické chování reálné mzdy (USA) -5 -4 -3 -2 -1 1 2 3 4 5 6 7 8 1974 1979 1991 1972 2004 2001 1998 1965 1984 1980 1982 1990 % změna reálné mzdy % změna reálného HDP

Model nedokonalých informací Předpoklady: Všechny mzdy a ceny jsou dokonale pružné, všechny trhy se čistí. Každý nabízející produkuje jedno zboží, ale konzumuje mnoho statků. Každý nabízející zná nominální cenu statku, který prodává, ale nezná agregátní cenovou hladinu.

Model nedokonalých informací Nabídka každého statku závisí na jeho relativní ceně: nominální cena statku dělená agregátní cenovou hladinou.. Nabízející nezná cenovou hladinu, ale ve stejném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá očekávanou cenovou hladinu, P e. Přepokládejme, že P stoupne, ale P e nikoliv. Nabízející se domnívá, že relativní cena stoupla, proto produkuje více. Pokud mnoho producentů přemýšlí stejně, potom Y stoupne pokaždé, když P stoupne nad P e.

Model nepružných cen Příčiny nepružných cen: Předpoklady: dlouhodobé kontrakty mezi firmami a zákazníky menu costs firmy nechtějí naštvat zákazníky častými změnami cen Předpoklady: firmy si stanovují své vlastní ceny (např. jako v monopolistické konkurenci).

Model nepružných cen Požadovaná cena každé firmy je kde a > 0. Předpokládejme dva typy firem: Firmy s pružnými cenami, které stanovují ceny podle této rovnice Firmy s nepružnými cenami musí stanovit cenu před tím, než vědí, jak se vyvine P a Y:

Model nepružných cen Přepokládejme, že firmy s nepružnými cenami očekávají, že výstup bude roven potenciálu. Potom, K odvození křivky agregátní nabídky, musíme nejdříve najít rovnici pro agregátní cenovou hladinu. Označme s jako podíl firem, které mají nepružné ceny. Potom můžeme zapsat agregátní cenovou hladinu jako…

Model nepružných cen Odečteme (1s )P od obou stran: Cena stanovená firmou s nepružnými cenami Cena stanovená firmou s pružnými cenami Odečteme (1s )P od obou stran: Podělíme obě strany s :

Model nepružných cen Vysoká P e  Vysoká P Pokud firmy očekávají vysoké ceny, potom firmy které musí stanovit ceny dopředu je stanoví vysoko. Ostatní firmy odpoví také stanovením vysokých cen. Vysoký Y  Vysoká P když je důchod vysoký, poptávka po zboží je vysoká. Firmy s pružnými cenami stanovují vysoké ceny. Čím vyšší podíl firem s pružnými cenami, tím menší je s a tím větší je dopad Y na P.

Model nepružných cen Nakonec odvodíme AS rovnici vyřešením pro Y :

Model nepružných cen Na rozdíl od modelu strnulých mezd, model strnulých cen implikuje procyklický vývoj reálné mzdy: Předpokládejme, že agregátní výstup/důchod klesá. Potom, Firmy zaznamenávají pokles poptávky po svých produktech. Firmy s nepružnými cenami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci. Posun poptávky po práci doleva způsobí pokles reálné mzdy.

Shrnutí a důsledky Figure 13-3, p.357 Idiosyncracy alert: If  is constant, then the SRAS curve should be linear, strictly speaking. However, in the text, it is drawn with a bit of curvature (which I have reproduced here). Y P LRAS SRAS Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRAS a její rovnicí.

Shrnutí a důsledky Předpokládejme pozitivní AD šok, který posune výstup nad svoji přirozenou míru a P nad úroveň, kterou lidé očekávali. SRAS rovnice: SRAS2 Y P LRAS AD2 SRAS1 AD1 Časem se P e zvýší, SRAS se posune nahoru a výstup se vrátí na potenciál.

10.2. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka

Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Phillipsova křivka tvrdí, že  závisí na: očekávané inflaci  e. cyklické nezaměstnanosti: odchylce skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry nabídkových šocích,  (“nu”). kde  > 0 je exogenní konstanta.

Odvození Phillipsovy křivky ze SRAS

Phillipsova křivka a SRAS SRAS křivka: Výstup závisí na neočekávaných pohybech cenové hladiny. Phillipsova křivka: Nezaměstnanost závisí na neočekávaných pohybech v míře inflace.

Zakreslení Phillipsovy křivky V krátkém období mají politici volbu mezi  a u. u  SR: Phillipsova křivka

Posun Phillipsovy křivky  Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období. Např. zvýšení e posune SR PC nahoru.

Dvě příčiny rostoucí & klesající inflace Nákladově tlačená inflace: inflace způsobená nabídkovými šoky. Negativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit ceny, čímž „tlačí“ inflaci nahoru. Poptávkově tažená inflace: inflace způsobená šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, což „táhne“ míru inflace nahoru.

Adaptivní očekávání Potom, Phillipsova křivka lze zapsat jako: Adaptivní očekávání: přístup, který předpokládá, že lidé tvoří svá očekávání budoucí inflace na základě nedávno pozorované inflace. Jednoduchý příklad: Očekávaná inflace = skutečná inflace minulého roku Potom, Phillipsova křivka lze zapsat jako:

Inflační setrvačnost V této podobě Phillipsova křivka implikuje, že inflace má setrvačnost: Při absenci nabídkových šoků nebo cyklické nezaměstnanosti bude inflace při současné míře pokračovat donekonečna. Minulá inflace ovlivňuje očekávání současné inflace, která pak zpětně ovlivňuje mzdy & ceny, které lidi stanovují.

Koeficient obětování Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. Koeficient obětování měří procentní změnu ročního reálného HDP, která musí být obětována ke snížení inflace o 1 %. Typický odhad je 5.

Koeficient obětování Příklad: Pro snížení inflace ze 6 na 2 procenta, je potřeba obětovat 20 procent ročního HDP: Ztráta HDP = (snížení inflace) x (koeficient obětování) = 4 x 5 Ztráta může být realizována během jednoho roku nebo rozprostřena v delším časovém období, např. 5% ztráta během čtyř let. Nákladem dezinflace je ztracený HDP. Je možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nezaměstnanost.

Racionální očekávání Možnosti modelování formování očekávání: Adaptivní očekávání: Lidé tvoří svá očekávání o budoucí inflaci na základě nedávno zažité inflace. Racionální očekávání: Lidé tvoří svá očekávání na základě všech dostupných informací, včetně informací o současných a budoucích politikách.

Bezbolestná dezinflace? Obhájci racionálních očekávání věří, že koeficient obětování může být velmi malý: Předpokládejme u = u n a  = e = 6 % a předpokládejme, že CB oznámí, že udělá všechno proto, aby snížila inflaci ze 6 na 2 procenta, jak nejrychleji to bude možné. Pokud je toto vyhlášení kredibilní, potom e klesne možná o celé 4 procenta. Pak  může klesnout i bez zvýšení u.

Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci 1981:  = 9,7% 1985:  = 3,0% Celková dezinflace = 6,7% year u u n uu n 1982 9,5% 6,0% 3,5% 1983 9,5 6,0 3,5 1984 7,4 1,4 1985 7,1 1,1 Celkem 9,5%

Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci Z předchozího slidu: Inflace klesla o 6,7 %, celková cyklická nezaměstnanost byla 9,5 %. Okunův zákon: 1 % nezaměstnanosti = 2 % ztraceného výstupu. Proto, 9,5 % cyklická nezaměstnanost = 19,0 % ročního reálného HDP. Koeficient obětování=(ztráta HDP)/(celková dezinflace) = 19/6,7 = 2,8 procent HDP bylo ztraceno na každé 1 % snížené inflace.

Hypotéza přirozené míry Naše analýza nákladů dezinflace a ekonomických fluktuací je založena na hypotéze přirozené míry: Změny v agregátní nabídce ovlivňují výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období. V dlouhém období se ekonomika vrací na úroveň výstupu, zaměstnanosti a nezaměstnanosti popsanou klasickým modelem.

Alternativní hypotéza: hystereze Hystereze: dlouhodobý vliv historie veličin, jako je např. přirozená míra nezaměstnanosti. Negativní šoky mohou zvýšit un, takže ekonomika se nemusí plně obnovit.

Hystereze: Proč mohou negativní šoky zvýšit přirozenou míru Schopnosti cyklicky nezaměstnaných pracovníků se mohou ztrácet během jejich nezaměstnanosti a po skončení recese již nemusí být schopni najít práci. Cyklicky nezaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utváření mezd; potom insideři (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjednat vyšší mzdu pro sebe. Důsledek: Cyklicky nezaměstnaní “outsiders” se mohou stát strukturálně nezaměstnaní, když recese skončí.

Shrnutí 1. Tři modely AS v krátkém období: Model strnulých mezd Model nedokonalých informací Model strnulých cen Všechny tři modely implikují, že výstup roste nad svoji přirozenou míru, když cenová hladina stoupne nad očekávanou cenovou hladinu. slide 38

Shrnutí 2. Phillipsova křivka Je odvozena z křivky SRAS Tvrdí, že inflace závisí na očekávané inflaci cyklické nezaměstnanosti nabídkových šocích Představuje pro tvůrce hospodářské politiky krátkodobé dilema mezi inflací a nezaměstnaností slide 39

Shrnutí 3. Jak lidé tvoří inflační očekávání adaptivní očekávání založené na nedávno zažité inflaci implikuje “setrvačnost” racionální očekávání založené na veškerých dostupných informacích Implikuje, že dezinflace může být bezbolestná slide 40

Shrnutí 4. Hypotéza přirozené míry a hystereze hypotéza přirozené míry tvrdí, že změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období hystereze tvrdí, že AD může mít dlouhodobý efekt na výstup a zaměstnanost slide 41

Literatura Mankiw (2010): Chapter 13. Aggregate supply and Phillips curve. Holman (2010): Kapitola 12: Agregátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka. Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich) slide 42 42