Kateřina Bartůšková, Jakub Žďárský ~ S A T U R N ~ Kateřina Bartůšková, Jakub Žďárský

Obsah Základní údaje Co je to Saturn? Prstence Měsíce Důležité objevy Zákryt Saturnu Měsícem Video

Základní údaje Průměr 120 536 km Kolem své osy se otočí za 10 hodin 39 minut Kolem Slunce oběhne za 29 roků 155 dní V porovnání se Zemí je 95 * těžší Planeta je od Slunce vzdálená 1 426 720 000 km Planeta má povrchovou teplotu - 180° Počet měsíců je 30

Co je to Saturn? Saturn je druhá největší planeta sluneční soustavy. Strukturou je velmi podobný Jupiteru. Ale jeho hustota je daleko menší. Je dokonce jedinou planetou v celé sluneční soustavě, které by ve vodě plavala. Planetu tvoří hlavně vodík, přes 93%, a helium, přes 5%.

Prstence Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale tlusté jsou jen několik málo set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů.

Měsíce Saturn má velmi bohatou soustavu měsíců. Osm nejmenších má zcela nepravidelný tvar. Měsíc Phoebe obíhá planetu v opačném směru a je pravděpodobně zachyceným asteroidem. Mimas se vyznačuje obrovským kráterem Herschel, který zřejmě vznikl po srážce s kometou nebo planetkou, jenž málem tento malý měsíc roztrhla. Největší ze Saturnových měsíců je Titan. Titan se od všech měsíců planet zcela liší a to tím, že má jako jediný atmosféru tvořenou hlavně dusíkem a podobá se nehostinné atmosféře Venuše, a však zde nepanují obrovské teploty, nýbrž arktické zimy.

Důležité objevy 1610 - Galileo poprvé pozoruje Saturn 1655 - Christian Huygens objevuje Titan a o rok později Saturnův prstenec 1675 - Objev Cassiniho dělení prstenců 1979 - Průlet sondy Pioneer 11 1980 - Voyager 1 fotografuje Saturn a Titan 1981 - Přílet Voyageru 2 1989 - Objev chaotické rotace Hyperionu 1990 - Pozorování planety Hubblovým kosmickým dalekohledem 2000 - 2003 - Objev 13 malých měsíců s nepravidelnými drahami

Zákryt Saturnu Měsícem Přestože zákryt Saturnu Měsícem je poměrně vzácnou podívanou, letos ji mohli pozorovatelé v České republice pozorovat již podruhé. První možnost měli 2. března. Podmínky ale tehdy nebyly zrovna ideální. Úkaz nastal brzy ráno a počasí také nebylo stoprocentní. Reprízu si tedy zopakovali 22. května. Zákryt byl vidět od 21: 26 hodin a trval 66 minut. Čeští pozorovatelé budou mít další možnost spatřit tento úkaz až v roce 2025.

Video