Bc. Monika Kašíková, učo: 371994 TURECKO Bc. Monika Kašíková, učo: 371994

Základní informace Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti) Hlavní město – Ankara Počet obyvatel: 75 627 384 Gramotnost: 94 % celkové populace Národnostní složení: Oficiální statistiky neuvádějí. Odhad: Turci 80 %, Kurdové 17 %, ostatní 3 % (Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další). Náboženské složení: 99,7% muslimové.  Úřední jazyk: turečtina kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejména na jihovýchodě Turecka

Politický systém Parlamentní republika 12. června 2011 se konaly poslední parlamentní volby vyhrála vládnoucí AKP se ziskem 49 % hlasů v první polovině roku 2012 přikročila vláda k některým reformám očekávaným EU v současné době probíhá jednání mezi EK a tureckou vládou

HLAVA STÁTU prezident volený tajným hlasováním Velkého národního shromáždění na 7 let 28. srpna 2007 byl zvolen na sedm let 11. prezidentem Turecké republiky dosavadní ministr zahraničí Abdullah Gül hlasování se mohou zúčastnit jen ti poslanci, kteří dosáhli 40 let věku a mají vysokoškolské vzdělání

Ve své řeči při otevření parlamentu na začátku října 2012 se Gül přihlásil k principům sekularismu, demokracie, právního státu a sociální spravedlnosti a zdůraznil význam zachování těchto principů v zemi vstup Turecka do EU označil za imperativ

VELKÉ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ Nejvyšší orgán zákonodárné i výkonné moci Má jednu poslaneckou sněmovnu se 400 poslaneckými místy Poslanci jsou voleni na 5 let ve všeobecných volbách Poslancem může občan TR po dosažení 30 let Přímé a tajné volby byly uzákoněny v roce 1946 V čele Turecké republiky stojí ministerský předseda

ÚSTAVA - historie První turecká ústava byla vyhlášena 23.prosince 1976 – její zásady nebyly uskutečněny po buržoazní revoluci v letech 1908 – 1909 byla platnost ústavy obnovena 20. ledna 1921 vydán ústavní zákon O základních organizacích vládní shromáždění přijalo 1. listopadu 1922 zákon o zrušení sultanátu 29. Října 1923, bylo Turecko prohlášeno republikou

První ústava Turecké republiky byla přijata v Národním shromáždění dne 20.dubna 1924 Po vojenském převratu v roce 1960 byla vyhlášena druhá Turecká republika a byl vypracován nový text ústavy Nový text ústavy byl schválen všelidovým referendem 9. července 1961, Platnost skončila v září 1980 V listopadu 1982 byla přijata nová ústava

Tvorba nové ústavy Kritika ústavy z roku 1982 byla v roce2011 styčným bodem ve volební kampani všech politických stran Vítězná AKP nezískala potřebnou ústavní většinu – hledání spojenců vytvoření Ústavní usmiřovací komise Proces vytváření nové ústavy jde však daleko pomaleji, než se původně očekávalo Ústavní návrh měl být předložen k veřejné rozpravě na počátku roku 2013

Ústavní usmiřovací komise doposud vypracovala přesně 125 ústavních článků – jen na 30 se shodla V nové ústavě by měla být ošetřena základní práva občanů Turecka, včetně práv menšinových Sepsání nové a demokratické ústavy je jednou z podmínek kurdské strany pro pokračování mírového procesu

MENŠINY národnostně kompaktní stát většinu obyvatel tvoří Turci Kurdové, Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další Arméni Před první světovou zde žilo mnoho příslušníků tohoto starobylého národa Dnes v Turecku Armény téměř nenajdete Masový odsun a genocida - během první světové války a vzniku Turecké republiky

Aramejci Odlehlé oblasti JV Turecka Aramejština byl údajně rodný jazyk Ježíše Krista -> dnes téměř mrtvý jazyk dnešní Aramejci jsou stále velmi ortodoxní křesťané Nejznámějším středisko aramejské kultury je klášter Deyrul Zafran poblíž města Mardin

Arabové při hranicích Sýrie žije nezanedbatelná menšina Arabů; Žijí především ve městě Sanli Urfa a okolních vesničkách Arberešové téměř dvoumilionová menšina původně muslimští obyvatelé Albánie do Turecka se vystěhovali před srbským útlakem v první polovině 20. století dnes dokonale asimilovaní, od Turků nerozeznatelní

Kurdové největší národnostní menšina v Turecku – asi 20 mil. obyvatel – největší národ bez státu obývají V a JV oblasti země při hranicích Íránu, Iráku a Sýrie = Kurdistán národ indoevropský donedávna neuznávána kurdská národnost Kurdové byli oficiálně označováni jako horští Turci Bezpečnostní situace v tureckém Kurdistánu se v posledních 10 letech radikálně zlepšila

Turecko-kurdský mírový proces Konflikt propukl na počátku 80. let problém dlouhodobě ohrožující vnitřní suverenitu turecké vlády vyžádal si již přes 40 000 mrtvých V minulosti několikrát došlo k zastavení bojů a mírovým jednáním, všechny pokusy skončily neúspěšně -> Partyzánská válka začátek roku 2013 - započaty nové rozhovory mezi uvězněným vůdcem PKK Abdullahem Öcalanem (ostrov Imrali) a vládnoucí AKP Öcalan je držen v naprosté izolaci od roku 1999 -> není již zcela dobře seznámen s realitou; stále má obrovskou autoritu

PKK je vedena jako teroristická organizace Mírový proces rozdělil tureckou politickou scénu Na jedné straně AKP+PKK – chtějí sjednotit Turecko; na druhé straně CHP+MHP (považují Öcalana za symbol teroru) Únor-Erdogan odmítá zastavení akcí tureckých ozbrojených sil, dokud PKK nesloží zbraně -> Öcalan posílá 3 dopisy – oficiální ukončení bojů ustanovení tzv. Komise moudrých úkolem by mělo být vysvětlovat veřejnosti jednotlivé kroky v mírovém jednání mezi centrální vládou a PKK

Zdroje BENEŠ, V.: 2006. Evropská unie a Turecko: krize důvěry? In: Mezinárodní politika, č. 11, s. 10-12 PETRÁČEK, Z.: 2007. Turecko na evropské cestě. In: Mezinárodní politika, č. 9, s. 20-21 Turecko http://www.turecko.org/ Klímová, Nikola. Současná vnitropolitická situace v Turecku [online]. E-polis.cz, 16. květen 2013. [cit. 2013-11-24]. Dostupné z http://www.e- polis.cz/ze-zahranicniho-deni/816-soucasna- vnitropoliticka-situace-v-turecku.html

Děkuji za pozornost!