Půda je neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj. Pedosféra = půdní obal Země. Půda = nesvrchnější vrstva litosféry vzniklá zvětráváním hornin a půdotvornými procesy. Skládá se ze živé a neživé složky. Rozpad matečné horniny – mechanicky/chemicky = základ + živé(bakterie, plísně, žížaly, kořínky…) a odumřelé organizmy(rostliny a živočichové). Půda je neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj.

Typy půd Působením organizmů a klimatu se v půdě vytváří půdní horizonty(vrstvy) rozdílných vlastností. A – humusový h. B – obohacený h. C – matečná hornina Rozlišujeme podle půdního profilu půdy: Černozem – A+C Hnědozem – A+B+C Podzolovaná půda Kambizem – hnědé půdy A+B+C

Půdotvorné procesy: Vnitropůdní zvětrávání – poloha, kde dochází k intenzivnímu zvětrávání prvotních minerálů a k tvorbě druhotných minerálů a tvorbě jílu. Illimerizace – vyplavení částeček jílu a oxidů železa a hliníku z vrchního horizontu(eluviálního-ochuzeného) do nižšího horizontu (iluviálního-obohaceného) Oglejení – střídavé zamokření a vysychání půdy (uvolňování až redukce železa) – bělošedé zbarvení

Půdní druhy Podle zrnitostního složení rozlišujeme půdní druhy: a) Jílovité – převaha částic pod 0,01 mm b) Hlinité – nejvhodnější pro zemědělství c) Písčité – částice 0,1 - 2 mm d) Kamenité – nad 2 mm(skelet) Rozšíření půd na Zemi se řídí podle geogr.zonálnosti (pásmovitosti) horizontální a vertikální. Azonální jsou nivní půdy kolem vodních toků.

Arktické půdy a půdy tunder: Půdy polárních pouští v létě rozmrzající do méně než 1 m hloubky. Vegetace: chudá – mechy lišejníky, byliny, břízky… Podzolové půdy: Vznikají ve vlhčím a chladnějším podnebí většinou pod jehličnatými lesy. Chudé kyselé půdy – většinou zalesněny

Hnědé lesní půdy – kambizemě většinou ve svažitých terénech v různých nadmořs. Výškách ,převážně pod listnatými lesy v mírně teplém a vlhkém podnebí Hnědozemě mírně teplé a mírně vlhké klima (nížiny). mateč.hor.je převážně spraš. Illimerizace. Úrodné, zemědělsky využívané půdy

Černozemě mírně vlhké a mírně suché teplejší podnebí. V nížinách a rovinách. Silný humusový horizont vytvořený ze zbytků kořenů stepních trav a bylin. Nejúrodnější půdy. Významné obylnice. oBlasti nejstaršího osídlení. Kaštanové půdy podobné černozemím ale mělčí a méně humusové (výrazně kontinentální mírně suché podnebí). Nezavlažované slouží jako pastviny.

Pouštní a polopouštní v oblastech s minimem srážek ( do 150 mm). Slabá vegetace - nedostatek humusu. Většinou slouží jako chudé pastviny. Při přiměřeném zavlažování lze pěstovat bavlník, rýži, ovoce a vinnou r. jinak dochází k jejich zasolování a degradaci. Žlutozemě a červenozemě (půdy tropů) vznikají v subtropech a tropech intenzívním chemickým zvětráváním matečných hornin. Zbarvení vyvolávají sloučeniny Fe a Al. Při intenzivním (plantážním) zemědělství se rychle vyčerpají.

černozem na spraši (jižní Slovensko) hl.půdotvorný proces - humifikace

hnědozem hl.půdotvorný proces - illimerizace

luvizemě- illimerizovaná půda hl.půdotvorný proces - illimerizace

kambizemě- hnědé půdy hl.půdotvorný proces – vnitropůdní zvětrávání

podzoly hl.půdotvorný proces – podzolizace

rendziny

nivní půdy – fluvizemě (černice), půdotvorný proces pravidelně přerušován nánosem prohumózněného materiálu

lužní půdy vznikající na nivách při jejich vnějších okrajích mimo dosah pravidelných záplav