Úvod do fyziky původ slova Fyzika: z řečtiny, physikos = přírodní Fyzika je vědní obor zkoumající hmotu, její vlastnosti a chování během dějů. Hlavním nástrojem fyziky je matematika, dále pak experiment. Základní rozdělení: teoretická fyzika - pomocí matematiky odvozuje zákony, zobecňuje výsledky pokusů, experimentální fyzika - pomocí pokusů ověřuje nebo vyvrací teorie, aplikovaná fyzika - podřizuje se požadavkům z praxe (průmysl apod...)
Základní pojmy Fyzikální veličiny a jednotky Fyzikální veličiny popisují kvalitativně i kvantitativně vlastnosti, stavy a změny objektů, které lze měřit. X = {X} . [X] Například: fyzikální veličina číselná hodnota fyzikální jednotka hmotnost krávy: m = 300 kg kvantitativní popis kvalitativní popis
Maximální rychlost auta: vmax = 150 km/h
Rozdělení fyzikálních veličin a jednotek termodynamická teplota - podle mezinárodní soustavy jednotek, tzv. SI soustavy základní jednotky, odvozené a doplňkové jednotky, násobky a díly jednotek, + vedlejší jednotky (nepatří do SI) základní jednotky soustavy SI: veličina značka základní jednotka délka l metr m hmotnost kilogram kg čas t sekunda s elektrický proud I ampér A termodynamická teplota T kelvin K látkové množství n mol svítivost kandela cd
Např: odvozené jednotky: Jsou odvozeny pomocí definičních vztahů. s rychlost: v = [v] = [v] = = m s-1 t [t] s - jednotkou rychlosti je metr za sekundu síla: F = m . a [F] = [m] . [a] [F] = kg . ms-2 = N - jednotkou síly je Newton doplňkové jednotky: jednotka rovinného úhlu : radián (rad) jednotka prostorového úhlu: steradián (sr)