Sextus Pomponius a Enchiridion Vývoj práva v Římě Římské magistratury Mgr. Jiří Bartůněk Podzimní škola římského práva Libri enchiridi – Vývoj římského státního zřízení a jeho tradice v justiniánské kompilaci Sextus Pomponius a Enchiridion Vývoj práva v Římě Římské magistratury
Sextus Pomponius a Enchiridion Sextus Pomponius: - cca 80. léta 1. st. n. l. – 60./70. léta 2. st. n. l. - činný hlavně za císaře Hadriána (117-131 n. l.) - zabývá se mj. právní historií Enchiridion - Libri enchiridi, z řeč. enkheiridion, zn. příručka, manuál, vznik asi za vlády cís. Hardiána nebo o něco později - V D. (D 1, 1, 2; 1, 2, 2; 50, 16, 239; 38, 10, 8; 26, 1, 13; 46, 3, 107). - původně snad dvě samostatné práce - chronologicky řazený pramen, mj. k ius respondendi - dodatečné úpravy
Původ a vývoj římského práva Archaické období: - žádné psané právo, král má absolutní moc. - dle tradice Romulus (2. pol. 8. stol. př. n. l.) rozděluje lid na 30 částí, kurií, jmenuje také prvních 100 senátorů, jejich potomci se nazývají patriciové. - král. zákony: rogate (navržené) X date (dané) - Lex curiata de imperio – udílení impéria kurijním shromážděním.
Ius civile Papirianorum První sepsání a shrnutí královských zákonů, známé také jako De ritu sacrorum. Sepsal Sextus Papirius, Pontifex Maximus. Žil v době Tarquinia Superba (vládl 539-510/509 př. n. l.) Dle Dionýsa z Halikarnassu (AR III, 36, 4) zákony sepsány již za krále Numy Pompilia (vládl 715-673 př. n. l.), po vyhnání králů zákony zničeny a až za republiky opětovně sepsány P.M. jménem Papirius. Zpráva v Digestech, Liviovi, Dionýsiovi a u Servia, část dnešních historiků považuje toto dílo až za pozdně republikánské falzum.
Po vyhnání králů – Republika od 509 př. n. l. - Pomponius tvrdí, že veškeré král. zákony jsou zrušeny zákonem tribunským, tribunskou mocí (tribunicia potestas). Ta ale ještě neexistovala, až od 494 př. n.l. - Římský lid žije dle neurčitého práva a obyčeje, cca 20 let než vzniká Zákon XII desek (ten ale až 450/449 př. n. l).
Zákon(y) XII desek - Lex (zákoník) X leges (sbírka). Nejdéle platný psaný zákon (449 př. n. l. – 533 n. l. = 982/983 let). Decemviri legibus scribundis, zvoleni prvně 451 př. n. l. Zastávají všechny fce, není odvolání. Inspirace z řeckých obcí (pevninské Řecko X Velké Řecko). V Pomponiově textu zjednodušená verze vzniku. Dle Pomponia sepsány na slonovou kost(?), pravděpodobně ale desky z bronzu či jiného kovu. V Římě do roku 390/387 př. n. l., pak už neobnoveny, jen ústní tradice.
Výklad práva Po přijetí Z12D nutnost právo odborně vykládat před soudem => sbor pontifiků, tzv. pontifikální interpretace => soubor právních, zpočátku nepsaných norem, jež spolu s Z12D a zákony přijatými lidovým shromážděním dostal název ius civile (Ius Quiritium, právo Římanů, Quirité=Římané, od quiris=kopí), proti tomu ius honorarium (honorární právo) – tvořili římští magistráti mající ius edicendi (právo vydávat edikty) Vznikají též tzv. actiones – žaloby. Jsou vázány na pevné a slavnostní formy, nepsané, monopol drží sbor pontifiků.
Ius civile Flavianum: sepsaná sbírka nepsaného práva, autor konsul Appis Claudius Caecus (340 – 273 př. n. l., „Via Appia“), ukradl je jeho písař Gnaeus Flavius dal knihu lidu. Ukončuje období pontifikální interpretace práva => právní vědu začínají zkoumat laikové => vznik specializovaných právníků. Ius Aelianum (či Tripertita): Sextus Aelius Paetus Catus – přelom 3./2. stol. př. n. l., skládá se ze tří částí, Z12D, jejich výklad a žalovací formule
Druhy právních ustanovení Plebiscita: Usnesení concilium plebis („shromáždění plebejů“), závazné jen pro plebeje. Pomponius: po Z12D (450/449 př. n. l.) secese lidu (secedo, odcházet) – Svatá hora (Livius) či Aventin (Piso). Když byl lid zavolán zpátky zákonem diktátora Quinta Hortensia (Lex Hortensia, 287 př. n.l.)=> plebiscita závazná pro všechny (Senát jen potvrzuje).
Senatus Consultum: Pomponius tvrdí, že cokoli Senát ustanovil, bylo uznáno. Nebylo to ale závazné automaticky, nemělo sílu zákona, až po schválení lidovým shromážděním. Senatus consultum ultimum (de re publica defendenda): nahrazuje provolání diktátorem, propůjčuje zvláštní pravomoci úředníkům, od 2. stol. př. n. l., velmi sporné
Císařské konstituce (principalis constitutio) Mandata: instrukce pro magistráty Decreta: rozsudky císařského soudu Rescripta: odpovědi císaře na dotazy Edikty: vyhlášení císaře s platností zákona
V Říme tak platí: - staré právo: ZXIID - Ius civile: pramení z výkladů znalců práva - Legisakce/actiones – způsob jednání na soudu a žaloby - Plebiscita – usnesení concilia plebis - Senatus consultum - Edikty magistrátů – honorární právo - Císařské konstituce – mandata, decreta, rescripta, edikty
Římské magistratury Jména úředníků dle funkcí. Zákonodárná, výkonná či soudní moc? Cursus honorum (průběh úřadů): různé zákonné úpravy. Vyšší X nižší magistráti. Řádné X mimořádné magistratury.
Doba královská (753 – 510/509 př. n. l.) Rex (král): - Absolutní moc ve státě. V úřadu ho potvrzuje lidový sněm. - Dává lidu zákony. - Jmenuje senátory (senex, stařec). Tribunus celerum: - velitel jízdy a královi osobní stráže (celeres, tj. rychlí). - zastupuje krále v nepřítomnosti - například Iunius Brutus, původce vyhnání králů, existuje i za republiky - ekvivalent pretoriánského prefekta (prefectus praetorio)
Republikánské magistratury Magister aequitum / tribuni celerum Konsulové Řádné Praetoři Cenzoři Kvestoři Kurulští aedilové Mimořádné Diktátor Magister aequitum / tribuni celerum Tribunové lidu Plebejské Plebejští aedilové
Doba republiky (510/509 – 27. př. n. l.) Konzul: - lat. consul (z consulere, radit), původně praetor (prae- itor), 12 liktorů, fasces (svazky prutů, odznak moci) - voleni setninovým shr., impérium od st. kurijního shr. - nejdříve min. 37 let, později 41 (patr.), 42 (pleb.) - vždy dva konzulové – ordinarius X suffectus - nemohou nechat usmrtit římského občana - z počátku jen patriciové (plebejové až od Lex Licinia Sextia, 367. př. n. l.)
Consular Tribunes: Tribunové consularis, tribuni militum consulari potestate - od 444 př. n. l.- 367 př. n. l.(Lex Licinia Sextia) - z plebejů i patricijů - různý počet, někdy 20, někdy 3, 4 nebo 6. - přechodné řešení
Praetor: prae-itor (jdoucí vpřed) - zavádí r. 367 př. n. l. Lex Licinia Sextia, jako menšího kolegu konzulům (collega minor) - praetor urbanus, zabývá se procesní stránkou práva- od 34 let, 2 liktoři, praetor peregrinus – 242 př. n. l. - vydávají edikty – vyhlášky, vždy jen na své funkční období, rychlá reakce na sociální změny, upravuje a koriguje právo=> právní dualismus, prétorská equitas= prétorův smysl pro spravedlnost - propraetor – správa provincií - později kolegium praetorů (právo intercesse), za vlády Hadriána 18 praetorů
Cenzor: - lat. censor, od census (sčítání lidí a majetku) - původně zastával král, později pravomoc konsulů, od r. 443 př. n. l. zcela nový úřad, vrchol kariéry - dva kolegové, 1 x za 5 let na 18 měsíců - odhad majetku, sestavení centurií, vyřazení/zařazení do jed. stavů, seznam senátorů, pronájem státního majetku, dohled nad mravy - na konci prováděli lustrum – očistná oběť, suovetaurilia - očistná oběť – vepř (lat. sus), ovce (ovis) a býk (taurus)
Diktátor: - lat. dictator, mimoř. magistratura, volen během krize - max. 6 měsíců, 24 liktorů - nebylo odvolání, moc nad životem občanů - měl k dispozici tribuni celerum - nejčastější důvody -rei gerendae causa(vedení války), naposledy 202 př. n. l., obnovuje Sulla v letech 82-79 př. n. l. (dictator legibus scribundis et rei publicae constituendae), poslední využívá Caesar jako dictator perpetuus
Tribunus plebis: - tribun lidu, od 1. secese r. 494 př. n. l. z počátku 2, později 10 právo veta vůči jiným magistrátům i vůči jiným tribunům lidu voleni shromážděním plebejů (consilia plebis) neměli impérium, ale byli osobně nedotknutelní (sacrosancti) moc jen na území města Říma, jako jediní úřadovali i v noci
Plebejští aedilové: - aediles plebeii, od aedes, chrám, voleni 2 úředníci zřízeni také 494 př. n. l., aby dozorovali nad plebejskými chrámy, ukládání rozhodnutí plebejského shromáždění Kurulští aedilové: jen patriciové, od 366 př. n. l., 2 nový úředníci, min. 30 let odznak vyšších úředníků, sella curulis, kurulské křeslo Správa patricijských chrámů, pořádali patricijské svátky, předsedali tributnímu shromáždění, dohlíželi na auspicie (věštby), soudnictví v méně závažných sporech + obchodní právo
Kvestoři: quaestor, od quaero , hledat, vyšetřovat min. 27 let a 10-letá vojenská služba, zač. úřed. kariéry Od 447 př. n. l., dohled nad státní pokladnou (aerarium, Saturnův chrám), výběr daní původně 2, později 4, spravovali vojenskou pokladnu, později se počet ještě zvyšuje quaestores parridici – stíhali hrdelní zločiny (Z12D) možnost existence již v době královské, pak zrušeno a opět obnoveno
Děkuji za pozornost a za rok snad na viděnou