Anotace - V prezentaci se žáci seznamují s různými druh dřevokazného hmyzu Autor - Zuzana Pištová Jazyk - čeština Očekávaný výstup – poznání přírodních druhů, způsob života, ochrana lesa Speciální vzdělávací potřeby – žádné Klíčová slova - hmyz, brouk, kůrovci, lýkožrout, bekyně, klikoroh, požerky, larva Druh učebního materiálu - prezentace Druh interaktivity - výklad Cílová skupina - žák Stupeň a typ vzdělávání - základní vzdělávání – první stupeň – druhé období Typická věková skupina - 9 - 12 let Celková velikost – 4,9 MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zuzana Pištová. VY_32_INOVACE_PR

DŘEVOKAZNÝ HMYZ Les je biotop plný mnoha druhů hmyzu. Každý přírodní druh má svůj význam v potravním koloběhu. Zdánlivě škodlivý hmyz je důležitou složkou potravy pro jiného živočicha. Proto chráníme v přírodě veškeré živé tvory, ať je to drobný hmyz nebo zástupce z říše savců. Škodit může živočich v případě přemnožení, proto je třeba udržovat v přírodě rovnováhu.

Lýkožrout smrkový 11. Ve střední Evropě se vyskytuje asi 120 druhů kůrovcovitých. Patří mezi ně i lýkožrout smrkový. Je to nejhojnější druh lýkožrouta v Evropě. Tady jich je známo 7 druhů. Popis: Malý válcovitý brouk, délka těla je 0,4 – 0,6 cm. Barva žlutohnědá až černá, krovky jsou hnědé, ochlupený a má silné nohy. Tykadla má krátká, hlava je skrytý pod širokým štítem. Tvar těla je uzpůsoben pro pohyb brouka ve vyhlodaných chodbách.

10.

5.

Výskyt: Lýkožrout žije výhradně v jehličnatých nebo smíšených lesích Výskyt: Lýkožrout žije výhradně v jehličnatých nebo smíšených lesích. Při přemnožení může způsobit kalamitu. Zdravý les se ubrání přirozenou cestou, ale oslabený les je odsouzen k zániku. Brouk se vyskytuje v celé Evropě a v severní Asii. 7. Šumava

Způsob života: Žije pod kůrou, kde také zakládá chodby Způsob života: Žije pod kůrou, kde také zakládá chodby. Samička nejprve vyhlodá mateřskou chodbičku a tam naklade vajíčka. Vylíhlé larvy se rozlézají do bočních chodbiček a dále vyhlodávají své další. Tak vznikají typické rozvětvené obrazce, nazývané požerky. Larvy jsou bílé, měkké a beznohé. Jak larvy rostou, rozšiřují se chodby. Pak se zakuklí a vylíhlý brouk se kůrou prokouše ven. Borka smrků je pak děrovaná jako prostřílená broky.

9. 4.

Potrava: Živí se jedině dřevem a kůrou smrků, někdy borovic a modřínů Potrava: Živí se jedině dřevem a kůrou smrků, někdy borovic a modřínů. Vykousává zásadně nejmladší vrstvy dřevnaté hmoty. Při vyhlodávání může zavléct do dřeva cizopasné houby, které urychlují rozpad dřeva. 6.

Klikoroh borový 14. Tento brouk se dožívá neobyčejně vysokého věku (3 – 6 roků). Je to hojný druh se sklonem k přemnožení. Popis: Hnědý až hnědočerný brouk se žlutými skvrnami. Velikost těla je 0,8 – 1,3 cm. Patří do čeledi nosatcovitých. 13. 15.

12.

Výskyt: Žije v jehličnatých lesích od Evropy až po Japonsko Výskyt: Žije v jehličnatých lesích od Evropy až po Japonsko. Vzhledem na rozsah škod, které způsobuje patří k nejznámějším nosatcům. Způsob života: Samičky kladou vajíčka do čerstvě padlých borovic a smrků. Larvy jsou neškodné, žijí v zemi na tlejících kořenech a pařezech. Avšak před zakuklením si vyhlodává lomenou chodbu v dřevě. Na konci chodby se zakuklí a na jaře se vylíhne dospělý brouk.

Potrava: Živí se kůrou a kambiem (=vrstva mezi lýkem a dřevem) mladých stromků. Při přemnožení dokáže zničit mladé výsadby borovic a smrků na velké ploše. 17. 16.

Bekyně mniška 18. Nepatří mezi kůrovcovité, ale její larvy dokážou poškodit žírem jehličnaté stromy. Popis: Motýl s délkou křídla 1,8 – 2,6 cm. Samec je menší než samička. Základní barva předního křídla je bílá s velkým počtem černých zubatých příček. Zadní křídlo je tmavě skvrnité. Objevují se i v tmavé černé formě.

Výskyt: Žije nejvíce ve starých smrkových a borových lesích, někdy i ve smíšených. Najdeme ji v mírné zóně Evropy a Asie, zasahuje až do části Švédska a Finska. Její výskyt v průběhu let je kolísavý.

Způsob života: Samička naklade kolem 300 vajíček pod kůru stromů. Vylíhlé housenky vylezou do korun stromů a rozlézají se ve větvích a požírají jehličí. Upřednostňují smrk a borovici. Při přemnožení dochází k holožíru. Pak housenky napadají i byliny. 22.

až 1 000 jehlic a další žírem poškozené jehlice Zajímavosti: Nejčastěji je zjara napadán smrk. Malé housenky spásají mladé rašící jehličí. Jedna housenka během vývoje spotřebuje až 1 000 jehlic a další žírem poškozené jehlice odpadají. Smrk odumírá při ztrátě 70 % jehlic, borovice je odolnější, hyne při ztrátě 90 jehlic. 21.

Nemalý význam mají i přirození nepřátelé Opatření: Lesníci sledují každý rok napadení lesních kultur kůrovci i bekyněmi. Využívají se k tomuto účelu feromonové lapáky, podle počtu odchycených jedinců se určí početnost výskytu. Nemalý význam mají i přirození nepřátelé ( někteří ptáci nebo jiný druh dravého hmyzu). Ti dokážou bez chemických látek ochránit mnoho stromů. 23.

18. 19.

2. 1. 3.

8.

Další druhy dřevokazného hmyzu: Lýkožrout lesklý Smolák sosnový Lýkohub sosnový, mnohozubý Píďalka dubová, tmavoskvrnná Krtonožka obecná Bekyně dubová, velkohlavá,zlatořitná Tesařík alpský, dubový, obrovský, bukový, topolový, rudý… 24. Tesařík dubový 25. Krtonožka obecná

Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Trap_on_bark_beetle_%281%29.jpg 2.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/79/Borregaard_traps_2_for_ips_typographus_bialowieza_forest_beentree.jpg 3.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Borregaard_traps_3_for_ips_typographus_bialowieza_forest_beentree.jpg 4.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/16/Ips_typographicus_2_meyers_1888_v16_p352.jpg 5.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ips_typographicus_1_meyers_1888_v16_p352.jpg 6.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ips.typographus.jpg 7.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d6/Sumava_Vilgus_54.JPG 8. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bog_spruce_forest.JPG 9. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bk1.jpg 10. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ips_typographus.jpg 11. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Ips.typographus.-.calwer.29.20.jpg 12. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hylobius_abietis_meyers_1888_v16_p352.jpg 13. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:XN_Hylobius_abietis_01.jpg 14. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hylobius.abietis.-.calwer.31.21.jpg 15. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flickr_-_Lukjonis_-_Bug_-_Hylobius_abietis.jpg 16. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:R%C3%BCsselk%C3%A4fer-3-063.jpg 17. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hylobius_abietis_1_bialowieza_forest_beentree.jpg 18. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Psilura_Monacha.png 19. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Feromon_trap_lymantria_monacha_2_beentree.jpg 20. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lymantria_monacha_larva.jpg 21. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Feromon_trap_lymantria_monacha_1_beentree.jpg 22. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Butterfly_-_Lymantria_monacha.jpg 23. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lymantria.monacha.jpg 24. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/Plagionotus_arcuatus.jpg 25. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9a/Mole_cricket02.jpg