Sojka obecná Garrulus glandarius
Popis Délka těla: 32-35 cm Rozpětí křídel: 52-58 cm Hmotnost: 150-180 g Sojka obecná je nejbarvitější evropský zástupce své čeledi. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu
Potrava Rostlinná strava: žaludy a bukvice, které si uschovává do svých skrýší na zimní období, lískové oříšky, obilí, různé bobule a semena, ostružiny, jeřabiny Živočišná strava: především mladí ptáci, vejce, myši, hlemýždi, různí plazy, např. ještěrky, nebo malí nejedovatí hadi
Rozmnožování Hnízdí od konce května do počátku června. V případě ztráty první snůšky hnízdí obvykle během června ještě jednou. Hnízdo z větviček a vystlané mechem nebo trávou, si staví na větvích stromů nebo vysokých keřích obvykle zhruba 5 m nad zemí. V jednotlivých intervalech klade samice 5 - 7 žlutošedých 40 × 33 mm velkých vajec, druhá snůška párů, kteří přišli o první, čítá obvykle 3 - 4 vejce. Inkubační doba trvá zhruba 16-17 dní.
Chování Sojka obecná se celoročně vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách, sadech a v poslední době řidčeji i ve městech. Ztrácí svou přirozenou plachost a navštěvuje městské parky a zahrady Obvykle se ozývá chraptivým „kšréé“, mňoukavým „pijé“, které je pro laika naprosto k nerozeznání od volání káněte lesního nebo svižným „kuit“, podobným hlasu puštíka obecného.
Ochrana Dříve byla sojka považována za škůdce a byla lovena a konzumována. V současnosti je u nás v hojném počtu. Není ohroženým druhem, ale nesmí se lovit