Pedologie pro zahradníky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Zemědělství – 1. část.
Advertisements

Půdy:.
Úvod do objektového modelování
Programování v C++ cvičení Filip Zavoral.
KLASIFIKACE A CHARAKTERISTIKY STAVU ZEMIN
PEDOSFÉRA = půdní obal Země Vznik půdy a její složky
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michael Korbička. Materiál zpracován v rámci projektu Implementace ICT techniky do.
Agroekologie Pedologie
Katedra pedologie a ochrany půd
Sociální zabezpečení a důchodová politika SZDP Přednášející: Mgr. Hana Grzegorzová Typ předmětu: povinně volitelný, kontrola docházky…..nastaveny na první.
PEDOSFÉRA.
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Půdní obal ZŠ TGM Rajhrad Mgr. Zdeňka Hohnová Pedosféra.
Mgr. Lenka LustigováTE_ZS_2011/12 tel EA 207 (Budova Aritma, Katedra jazyků) KHÚterý10:30.
Podmínky pro získání zápočtu Podmínky pro získání zkoušky.
Prostorové uspořádání EPČ a agregátů
Složení půdy, vlastnosti půd
BRVKA. BRVKA ZKOUŠKA  ZÁPOČET:  aktivní účast na cvičeních (max. 3 absence)  úspěšně zvládnutý test na 6. a 13. cvičení (aspoň 40%) (bude 5 příkladů.
KIV/PPA2 1.cvičení Cvičící: Pavel Bžoch.
MIKROBIOLOGIE PŮDY   Úvod Hlavní skupiny mikroorganismů
2. přednáška Databáze, využití MS Excel
Organizační chování Harmonogram cvičeních Podmínky pro zápočet Informační zdroje.
Cvičení Filip Zavoral.  Docházka ◦ aktivní účast, znalost předchozí látky ◦ 3 nepřítomnosti OK, déledobější domluvit předem  DÚ ◦ uprostřed semestru.
* Sopky v České republice * Typy a druhy vrás * Zvětrávání
PRAVDĚPODOBNOST A MATEMATICKÁ STATISTIKA Úvod, kombinatorika
Vzdálené počítačové sítě a programování v prostředí Windows – kombinované studium Osnovy předmětu a koncepce výuky Ing. Zdeněk Votruba LVALVA.
Harmonogram cvičeních Podmínky pro zápočet Informační zdroje
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jana Kloučková
Pedosféra 1 Igor Dostal.
26.1 Druhy a vlastnosti rovnoběžníků III. KONSTRUKCE
KIV/PPA2 1.cvičení Cvičící: Pavel Bžoch. Údaje o cvičícím Pavel Bžoch Kancelář: UL408 Konzultační hodiny: –Středa 12:05 – 12:50 –Čtvrtek 11:10 – 11:55.
PEDOSFÉRA Jan Stávek 8.J.
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
N_MaEk Manažerská ekonomika 12. cvičení Cizoměnové operace (finanční deriváty – forwardy, futures, opce) léto 2014 Skupiny: N_MaEk/R3PH.
Fyzická geografie Podzim 2013 Z0026/4 – pondělí 13 – 13.50, Z3 Z0026/5 – pondělí 12 – 12.50, Z3 Cvičení 1 - Organizační pokyny Mgr. Ondřej.
Půdy, pedologie, pedogeografie
Základy firemních financí Cvičení 1.. Základní informace Ing. Gabriela Oškrdalová Katedra financí, dveře č. 502 Konzultační hodiny: Út 12:50 – 14:20
Základy firemních financí Cvičení 1.. Základní informace Ing. Gabriela Oškrdalová Katedra financí, dveře č. 502 Konzultační hodiny: Čt 9.20 –
PEDOSFÉRA ZEMĚPIS 1. ROČNÍK šm. 1. Pedosféra O půdní obal Země O vznik – přeměna svrchní části zem. kůry O význam O základní výrobní prostředek v zemědělské.
Cvičení z pedologie Martin Kočárek, č.d.: 225 (v případě informací, které nelze zjistit od kolegů) Literatura: Pedologické praktikum,
KPG Zrnitost půdy Katedra pedologie a geologie Význam  vliv na zvětrávání a půdotvorný proces  jemnozrnné substráty zvětrávají snáze a rychleji než hrubozrnné.
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/ Tento.
Teorie návrhu podzemního odvodnění podle Netopil, 1972.
Metody geografického výzkumu Fyzicko-geografická část Pedogeografie a pedologie Lukáš Dolák.
Půda (pedologie) Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou,vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších.
PEDOSFÉRA.
Pravděpodobnost a matematická statistika I.
(v případě informací, které nelze zjistit od kolegů)
Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Lubica Pospíšilová, CSc.
Pedologie a ochrana půd
Miroslav Fér Stanovení obsahu humusu Miroslav Fér
Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství
půdy Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
ZKOUŠKY KAMENIVA velikost zrn
Dopravní řešení v územním plánování Úvod do cvičení předmětu DRUP
PŘEDNÁŠKY O PŮDĚ Zdeněk Máčka
Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce
Informatika 1 (IN1, INN1)
Půdy Podle velikosti částic rozlišujeme půdní druhy:
Pravděpodobnost a matematická statistika I.
Kudera, Saksová, Minčeff, Michalcov
Fyzická geografie Zdeněk Máčka
VY_52_INOVACE_44_Pedosféra – učební text
Linková úroveň (druhá část)
Pedon = půda Hlavní zdroj obživy
Půdní druhy Obr.1 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Půdy.
Půdy.
Transkript prezentace:

Pedologie pro zahradníky I.cvičení: 1) Úvod 2) Metody stanovení zrnitosti - teorie Miroslav Fér mfer@af.czu.cz A027A http://home.czu.cz/mfer/uvod/ http://af.czu.cz/~mfer/ http://www.pedologie.cz/postupy/postupy.htm

Podmínky zápočtu docházka (100% účast) protokoly ze cvičení (odevzdávat vždy do týdne!) průběžné testy

Program cvičení Úvod – bezpečnost práce Zrnitost půdy Zrnitostní rozbor Metody zrnitostního rozboru Hustoměrná metoda

Zrnitostní rozbor Výsledkem zrnitostního rozboru jsou údaje o procentickém zastoupení různých velikostních skupin - frakcí Cílem rozboru je stanovení půdního druhu, k jehož určení slouží zrnitostní kategorie Předpokladem rozboru je zjednodušení na kulový tvar jednotlivých zrn

Zrnitostní rozbor (podle Kopeckého) Název frakce Ø [mm] kategorie Koloidní jíl <0,0001 Fyzikální jíl 0,0001 – 0,001 I. kategorie Jemný prach 0,001 – 0,01 Prach 0,01 – 0,05 II. kategorie Práškový písek 0,05 – 0,1 III. kategorie Písek 0,1 – 2 IV. kategorie Hrubý písek 2 – 4 Štěrk 4 – 30 Kamení >30 Jemnozem Skelet

Zrnitostní rozbor Půdní druh Podle Nováka Podle Kopeckého s využitím Spirhanzlova klasifikátoru Podle trojúhelníkového diagramu

Zrnitostní rozbor Půdní druh Podle Nováka využívá k zařazení pouze obsah I.zrnitostní kategorie Půdní druh zkratka obsah I.kategorie Písčitá p < 10% Hlinito písčitá hp 10 – 20 % Písčitohlinitá ph 20 – 30 % Hlinitá h 30 – 45 % Jílovitohlinitá jh 45 – 70 % Jílovitá jv 60 – 75 % Jíl j > 75 % Lehké půdy Středně těžké půdy Těžké půdy

Zrnitostní rozbor Půdní druh Podle Kopeckého s využitím Spirhanzlova klasifikátoru využívá k zařazení obsah I. a II. zrnitostní kategorie a ve zvláštních případech i III. a IV. kategorie

Zrnitostní rozbor Příklad: l. – 30% II. – 25% III. – 35% IV. – 10%

Zrnitostní rozbor Půdní druh Podle trojúhelníkového diagramu

Zrnitostní rozbor Jíl <0,002 !!! Příklad: Jíl – 30% Prach – 30% Písek – 40%

Zrnitostní rozbor Metody dělení frakcí Pomocí sít Pomocí vody Za sucha – do průměru zrn 0,25 mm Za mokra – do průměru zrn 0,05 mm Pomocí vody Unášecí schopnost vody Sedimentace

Metody zrnitostního rozboru 1) Vyplavovací (elutriační) - Kopeckého vyplavovací přístroj 2) Usazovací (sedimentační) a) s přerušovanou sedimentací - dekantační metoda b) s nepřerušovanou sedimentací - pipetovací metoda - areometrická metoda

Zrnitostní rozbor Voda – 1) vyplavování Unášecí schopnost vody vyplavovací (elutriační) metody Schöneho vzorec: d = 0,0314 . v7/11 d hraniční průměr zrna v unášecí rychlost Kopeckého plavící přístroj vysoká spotřeba vody požadavek konstantního průtoku I. kategorie se pouze dopočítává (sčítání chyb měření)

Zrnitostní rozbor – Kopeckého plavící přístroj Q = S.v I. II. IV. III.

Zrnitostní rozbor Voda – 2) sedimentace Sedimentace Stokesův vzorec: v = h / t = 2/9.(g.r2/η).(ρZ - ρK) v rychlost sedimentace h hloubka t čas g tíhové zrychlení r poloměr zrn η dynamická viskozita kapaliny ρ specifická hmotnost (zeminy / kapaliny)

Zrnitostní rozbor Voda – 2) sedimentace A. dekantační metoda - dekantační válce s postranním tubusem - vypouštění suspenze po určité době sedimentace - známe h, t vypočteme podle toho, jak velké částice (r) chceme zachytit - žádná frakce se neztratí

Zrnitostní rozbor Voda – 2) sedimentace B. pipetovací metoda - ve známých h a t odpipetujeme suspenzi, odpaříme vodu a zvážíme suchou frakci - standardní metodika EU

Zrnitostní rozbor Voda – 2) sedimentace C. hustoměrná metoda (areometrická, A. Casagrande) v časech t měříme hustotu suspenze s postupným usazováním zrn hustota klesá naměřené hodnoty jsou základem pro konstrukci zrnitostní křivky a stanovení obsahu jednotlivých frakcí

Hustoměrná metoda Kalibrace hustoměru a válce Slouží k opravě chyby měření způsobené nenulovým objemem hustoměru stopka se stupnicí 1,030 hruška

Hustoměrná metoda Kalibrace hustoměru a válce ∆h = h – h0 1,000 hR = h1 + h0/2 ∆h = h – h0 ∆h = V/F V/F = h – h0 h0 = h – V/F h0/2 = h/2 – V/2F hR = h1 + h/2 – V/2F h1 = L – R.L/S S – počet dílků stupnice (30) h1 = L/S (S – R) L R 1,019 h1 h1 1,030 ∆h hR h0 h F ∆h V

Hustoměrná metoda Hustota suspenze S počet dílků (30, popřípadě 25) R čtení na hustoměru (1,019; zapsat jako 19!!!!!) L délka stupnice (cm) h/2 polovina výšky hrušky (cm) V objem hrušky (cm3) F průřez válce (cm2) F= 900/z (z= objem mezi ryskami 100 a 1000 cm3)

Hustoměrná metoda - pokus Preparace vzorku Slouží k rozrušení půdních agregátů na elementární částice Lze provádět mechanicky, chemicky, či kombinací obou metod Postup preparace: navážka: 80 – 100 g LP (jemnozemě!) 40 – 60 g STP 20 – 40 g TP - přidat dispergační činidlo (hexametafosfát Na): na každých 10g vzorku přidat 10 ml činidla - vařit ve varné misce (vypuzení vzduchu a rozrušení agr.) - kvantitativně převést do válce

Hustoměrná metoda Vlastní měření Směs převedenou do odměrného válce doplníme vodou (vodovodní) po rysku 1000 ml Suspenzi rozmícháme pomocí míchadla (1 min) Opatrně vložíme hustoměr a v jednotlivých časových intervalech zapisujeme hodnoty R V průběhu sedimentace zaznamenáváme teplotu suspenze

Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R0 hR d Σ% 30´´ T1 1´ 1,029 1´ 26 2´ 23 5´ 19 10´ T2 14 20´ T3 13 30´ T4 12 Mezi měřeními nechat hustoměr v suspenzi Po každém měření hustoměr vyjmout ze suspenze

Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R0 hR d (mm) Σ% 30´´ T1 29 1´ 26 2´ 23 5´ 19 10´ T2 14 20´ T3 13 30´ T4 12

°C 20 21 22 23 24 25 Oprava 0 + 0,5 + 0,36

Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R0 hR d (mm) Σ% 30´´ T1 29 1´ 26 2´ 23 5´ 19 10´ T2 14 20´ T3 13 30´ T4 12 40´ T5 11 50´ T6 60´ T7 R + oprava

Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R0 hR d (mm) Σ% 30´´ T1 29 1´ 26 2´ 23 5´ 19 10´ T2 14 20´ T3 13 30´ T4 12 40´ T5 11 50´ T6 60´ T7

Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R0 hR d (mm) Σ% 30´´ T1 29 1´ 26 2´ 23 5´ 19 10´ T2 14 20´ T3 13 30´ T4 12 40´ T5 11 50´ T6 60´ T7

d v čas Hustoměrná metoda ρZ A T

Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R0 hR d (mm) Σ% 30´´ T1 29 1´ 26 2´ 23 5´ 19 10´ T2 14 20´ T3 13 30´ T4 12 40´ T5 11 50´ T6 60´ T7 Σ% = 100/g * (ρZ.R0 / ρZ-1) g......navážka v gramech

IV.k. % III.k. % II.k. % I.k. %

Protokol - potřeby - chemikálie - pracovní postup - princip metody - potřeby - chemikálie - pracovní postup - vyplněná tabulka měření (+ výpočet hR a Σ%) - nomogram a zrnitostní křivka - zařazení půdy podle Novákovy klas. stupnice (např. 38 % jíl. částic = půda HLINITÁ)

http://www.pedologie.cz/postupy/postupy.htm

Kalibrační hodnoty pro zrnitostní rozbor hustoměrnou metodou (cvičebna 226) Číslo válce Číslo hustoměru V (cm3) F (cm2) H/2 L 2 60 27,6 8,5 9,1 3 65 27,7 8,0 9,4 4 25,7 5 10,0 9,6 6 55 28,0 7,8 9,0 7 50 9,2 9 9,5 10 9,3 11 26,6 8,9 12 25,4 8,7 10,4 14 26,1 15 70 10,8 16 26,9 9,9 17 10,5 18 23 24,6 8,6

Děkuji za pozornost a na viděnou za týden