3. ETAPA – VYVRCHOLENÍ N.O. Mgr. Michal Oblouk
30. – 50. léta 19. století, celonárodní hnutí 1830 – 1848 = revoluce na mnoha místech v Evropě, romantismus (individualismus, nedosažitelné ideály, bouřliváctví) x biedermeier (idyličnost, pohoda, klid rodinného prostředí), rozvoj romantismu zpomaluje hlavní úkol literatury – výchova k vlastenectví, vytvořen 1. obrozenecký program – austroslavismus (Palacký) = federalistická koncepce rakouského státu, idea sjednocení Slovanů v rámci federace 50. léta = porážka revoluce, bachovský absolutismus, zrušení poddanství, období počátků realismu (obraz světa bez iluzí) rozkvět divadla, poezie, satiry, venkovské prózy a publicistiky, v popředí boj za národní svobodu František Jaromír Rubeš (1814 – 1853) – právník, prozaik, básník, autor humoresek, představitel biedermeiru 3. FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ
JOSEF KAJETÁN TYL (1808 – 1856)
dramatik a spisovatel, novinář a redaktor (Květy, Sedlské noviny, časopis Vlastimil), organizátor společenského života, herec, vůdčí představitel biedermeieru narodil se v Kutné Hoře v rodině hudebníka a dcery mlynáře studoval gymnázia v Praze a v Hradci Králové, studium na filozofické fakultě v Praze nedokončil dva roky působil v Hilmerově kočovné společnosti, poté pracoval jako účetní u vojenského pluku v letech 1833 – 1836 a 1840 – 1845 redigoval Květy v r založil Kajetánské divadlo, o dva roky později dal dohromady ochotnickou společnost od r působil ve Stavovském divadle jako dramaturg českých her v r se angažoval politicky (člen Svatováclavského výboru a Slovanského sjezdu), byl zvolen poslancem do říšského sněmu v 50. letech byl propuštěn z divadla, založil vlastní kočovnou společnost zemřel v Plzni v bídě byl ženatý s herečkou Magdalenou Forchheimovou, žila s nimi i její sestra, se kterou měl 7 dětí (vychovávala je jeho manželka) ŽIVOT J. K. TYLA
Dekret kutnohorský – historická povídka z doby vlády Václava IV. (boj Čechů s Němci o moc na pražské univerzitě) Poslední Čech – neúspěšný pokus o román, hrabě Velenský se považuje za posledního Čecha a chce pro národ získat svého syna, který se národu vzdálil, nakonec se mu to podaří, Havlíček ostře kritizoval její sentimentalismus Chudí lidé Pouť českých umělců Rozervanec - odsouzení romantických životních postojů, kritika Karla Hynka Máchy, především jeho Máje Braniboři v Čechách DÍLO J. K. TYLA - POVÍDKY
Ze současnosti Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – fraška se zpěvy z venkovského prostředí, poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj? (česká hymna, zpívá ji slepý houslista Mareš, melodie Františka Škroupa), fidlovačka = ševcovská cechovní slavnost Paličova dcera - Rozárka je dcera venkovského paliče Valenty, který se ze zoufalství a zlosti dopustí žhářství, Rozárka bere vinu na sebe, protože nechce, aby její sourozenci měli otce paliče Paní Marjánka, matka pluku Pražský flamendr DÍLO J. K. TYLA – DIVADELNÍ HRY
Historické Kutnohorští havíři - zachycuje zde potlačení vzpoury kutnohorských havířů v 15. stol. (inspirace – stávka dělníků smíchovské kartounky v r. 1844), opat (hlavní hrdina), který se snaží vyřešit spory dohodou, je popraven Jan Hus - hra je namířena proti církvi, mnoho historických nepřesností, Hus se v Kostnici setkává s Žižkou, který je pro Tyla ideálním lidovým vůdcem, Tyl udělal z Husa bojovníka za ideály roku 1848 Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové DÍLO J. K. TYLA – DIVADELNÍ HRY
Dramatické báchorky – pohádkové hry Strakonický dudák aneb Hody divých žen – příběh jihočeského dudáka Švandy, odchází do ciziny za vyšším výdělkem, ale pak si uvědomuje, co pro něj domov znamená a vrací se zpět, postavy – houslista Kalafuna, Dorotka, Vocilka, Šavlička, princezna Zulika, matka Rosava Tvrdohlavá žena - hlavní hrdinkou je mlynářka, která nechce dát svou dceru školnímu mládenci, horský duch ji za to spálí mlýn a nechá ji bloudit, až si uvědomí svou chybu a sebe i svou dceru provdá Jiříkovo vidění Lesní panna Čert na zemi DÍLO J. K. TYLA – DIVADELNÍ HRY
KAREL JAROMÍR ERBEN (1811 – 1870)
historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel, sběratel lidové slovesnosti (pokračovatel Čelakovského) narodil se v Miletíně v Podkrkonoší v rodině ševce studoval gymnázium v Hradci Králové, později filozofii a práva v Praze - rodiče z něj chtěli mít učitele, on se ale kvůli vadě řeči nakonec rozhodl pro studium práv pracoval jako praktikant u hrdelního soudu, později u pražského fiskálního úřadu od r spolupracoval s F. Palackým v Národním muzeu v letech 1848 – 1849 byl redaktorem Pražských novin a časopisu Obzor, 1850 – 1851 sekretářem a archivářem Národního muzea, nakonec se stal archivářem města Prahy onemocněl tuberkulózou, na kterou v Praze zemřel byl dvakrát ženatý (první manželka zemřela na rakovinu prsu), měl dvě dcery ŽIVOT K. J. ERBENA
Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských Písně národní v Čechách – obsahuje 500 písní Prostonárodní české písně a říkadla – 5dílná sbírka folkloru, dílo je velmi ovlivněno romantismem České pohádky – Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Dvojčata (Třetí princ), Boháč a chudák, Hrnečku, vař!, Pták Ohnivák a liška Ryška, Otesánek, Sněhurka, Rozum a štěstí (Nesmrtelná teta), Obušku, z pytle ven!, Jezinky, Slepička a kohoutek,… DÍLO K. J. ERBENA
básnická sbírka (11 balad a 2 básně) měla obrovský úspěch a ovlivnila mnoho umělců boj člověka s přírodou, s nadpřirozenými silami hlavní roli hrají ženy, zabývá se otázkou lidských vztahů, v nichž ho především zajímá problém viny a trestu, konflikty v lidském životě vznikají především narušením základních vztahů a zákonů mezi lidmi, za každou vinu přichází, často nepřiměřený, trest, člověk je bezmocný proti přírodním silám, jež ho obklopují Kytice, Poklad, Svatební košile, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Polednice, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně K Y T I C E z pověstí národních
tem= tem=66557 ceskou-hymnou-2_-sloka-pisne-kde-domov-muj_.html ceskou-hymnou-2_-sloka-pisne-kde-domov-muj_.html e%C5%A1 e%C5%A1 ZDROJE