Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb Soustava veřejných rozpočtů

JAK JE BUDEME REÁLNĚ ZABEZPEČOVAT, ZAJIŠŤOVAT? Veřejný sektor Alokační, redistribuční, stabilizační funkce Zajištění základních funkcí – veřejné finance, rozpočtová soustava Veřejné statky, veřejné služby JAK JE BUDEME REÁLNĚ ZABEZPEČOVAT, ZAJIŠŤOVAT? Rozsah kompetencí ústřední státní správy a úz. sam dán – způsob zabezpečení ne Rostoucí počet kompetencí x finanční potenciál

Mechanismy zajišťování veřejných služeb Některé VS lze částečně hradit uživateli x jiné ne (doprava, vzdělání, zdravotnictví, sociální služby, policie, osvětlení…) Veřejné statky lze zajistit prostřednictvím: Vlastních organizací a personálu ve veřejné správě, popř. zřízených municipálních / krajských /státních podniků Partnerstvím s vnějšími subjekty jiné obce, města, kraje soukromé firmy nevládní neziskové organizace (soukromoprávní subjekty)

Produkce veřejných statků VS: základní charakteristika Prostřednictvím personálu a organizací obce, kraje, státu VÝZNAM A OMEZENÍ Vyšší možnost ovlivnit kvalitu, cenu služby VS jako vlastník majetku jehož prostřednictvím poskytuje službu, tlak na efektivitu X povinnost poskytovat služby na bázi solidarity, za přiměřené ceny Nemusí existovat dostatek soukromých organizací pro zajištění veřejných statků Efektivita a transparentnost výběrových řízení, kvalita veřejných zakázek Poskytování veřejných služeb VS bývá považováno za neefektivní - někdy nejlepší řešení Nedostatek prostředků na zajištění služby

Komunální/krajské organizace Regulativní úkoly (odbor úřadu) – povolení, registrace, ochrana práv dětí apod. Výkon služby – hrazen z rozpočtu, odpovědnost vůči tajemníkovi, starostovi, vedoucímu odboru … Kvalifikační požadavky dané zákonem Zodpovědnost, kontinuita zabezpečování služeb ?

Organizační složky (OS) Veřejné (vládní) neziskové organizace, jejichž činnost je financována z výdajů příslušného rozpočtu Nemají vlastní majetek, hospodaří s veřejným majetkem Bez právní subjektivity Zřizuje je příslušná organizace VS Vázanost na veřejné finance, RUD – bez vlastního rozpočtu, všechny služby fakturovány zřizovateli Rozhodnutí zastupitelstva o vzniku, zrušení Příjmy převážně z veř. rozpočtů, příjem za služby malý Finanční politika, personální politika Možnost přímé kontroly ze strany zřizovatele Sociální služby, kultura, vzdělávací zařízení, technické služby, odpadové hospodářství

Muzeum policie, národní archiv

Příspěvkové organizace Veřejnoprávní NO Právní subjektivita Cílem není vytvářet zisk: neziskový charakter Na zřizovatele napojeni saldem svého rozpočtu Větší volnost ve financování a personálním řízení, možnost nechat si přebytek hospodaření (do fondu) hospodaří s financemi získanými vlastní činností a s peněžními prostředky od jiných osob, především z rozpočtu svého zřizovatele, příspěvek na provoz Zřízeny zřizovací listinou dětské diagnostické ústavy, dětské domovy, speciální školy, fakultní nemocnice, psychiatrické léčebny, dále například muzea, galerie, knihovny a divadla celostátního významu Veřejné výzkumné instituce Školské právnické osoby – možnost převést na ně část majetku

Municipální obchodní společnosti Právnické osoby založené podle obchodního zákoníku Obec (DSO, kraj) si udržuje majoritní podíl S.r.o., a.s. Cíl zakládání obchodních společností: Podnikání, dosažení zisku, zajištění zdrojů pro obec Poskytování veřejných služeb, které by jinak musely být řešeny ve vlastní režii obce, nebo prostřednictvím veřejné zakázky Outsourcing na „půl cesty“ Možnost zajistit kontrolu nad poskytováním dané služby, průběžný monitoring Snižování nákladů služby a zachování kvality služby Jednodušší účetnictví, menší vazba na RUD, veřejné rozpočty, standardní podnikatelské účetnictví Příklady: Kladno (http://mestokladno.cz/organizacni-struktura-mesta-a- magistratu/d-1422403/p1=2100017883) Karlovy Vary, Plzeň

Zajišťování veřejných služeb prostřednictvím partnerství Průlomové období 80/90. léta – alternativní způsoby zajišťování veřejných služeb Liberální koncepce HP, privatizace VS, změna ekonomiky a společnosti Růst tlaku na veřejný sektor x prostředky Dlouhodobý strategický kooperační svazek partnerů Společně sdílené zájmy, cíle a vize Synergický efekt

Typy partnertsví Mezi subjekty veřejné správy (DSO, MAS) Mezi VS a nevládními neziskovými organizacemi Mezi Vs a soukromými subjekty

Zabezpečování služeb a statků prostřednictvím meziobecní spolupráce Různý stupeň a intenzita spolupráce mezi obcemi Neformální charakter Institucionalizovaná spolupráce, vlastní management, finance Forma spolupráce dle cílů Jednoúčelová spolupráce Asociativní typ spolupráce Alianční, spolkový typ spolupráce Vliv charakteru spolupráce na financování spolupráce!

Modely meziobecní spolupráce v ČR Jednoúčelová spolupráce Mikroregiony Asociativní typ spolupráce Svazek obcí údolí Desné, Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné, Svazek obcí Bez Hranic (Mšec, Řevničov aj. obce) aj. Společné řízení sociálních a zdravotních služeb (poličská nemocnice, Vápenná aj.) Spolkový typ spolupráce

Finanční zdroje meziobecní spolupráce Vlastní zdroje Členské příspěvky Příjmy z vlastní činnosti Příjmy z úroků Příjmy z pronájmu majetku Cizí zdroje Neinvestiční dotace od obcí, měst, krajů Dotace ze SR Leader SF (podpora spolupráce ze strany EU) Sponzoring Dotace do nadací a nadačních fondů

Přenos zkušeností DSO ze zahraničí Diferencované možnosti dle zemí, účelů a forem spolupráce i způsobů financování spolupráce obcí Spolupráce obcí založená na rozpočtové (Švýcarsko) i fiskální spolupráci (poplatky, daně do rozpočtu svazku, vedle poplatků do obcí, regionů, státu, výše a rozsah u každého svazku jiný - Francie) Francie Příjmy z podnikatelské činnosti firem a živnostníků (daň z nem. Zůstává na jednotl. obcích) (40% příjmů svazků) Daňové příjmy domácností 4 typy dotací státu (30 % příjmů svazků) Dotace na podporu bydlení Dotace regionu Místní produkty Poplatek za odpad domácností Přebytek z hospodaření předešlých let Chybějící fiskální autonomie, specifika daňového systém

Nevládní neziskové organizace vlastníci a zaměstnanci organizací si nemohou přivlastnit část rozdílu mezi příjmy a výdaji jako osobní příjem. část příjmů organizace nepochází z prodeje jejích produktů organizace je financována přímo nebo nepřímo zejména z daní nebo jiných povinných plateb do veřejných rozpočtů Cílem není max zisku, ale max veřejného blahobytu Zabezpečování určité služby (prospěchu pro veřejnost) Problém neziskovosti

NNO v ČR NO především chápány tyto organizace (dle funkcí a vlastností): Občanská sdružení (Z. č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů) Nadace a nadační fondy (Z. č. 227/1997 o nadacích a nadačních fondech) Obecně prospěšné společnosti (Z. č. 248/1995 o o.p.s.) Církve a církevní PO (Z. č. 3/2002 o svobodě náboženské víry a postavení církví a náb. spol.)

Role NO ve společnosti Servisní funkce Kontrolní funkce Výchovná funkce Informační funkce Participační (demokratizační) funkce

Servisní funkce NO Teorie tržních selhání Veřejný statek – vyloučen z tržního mechanismu (zdravotní péče pro sociálně slabé, ekologie) Teorie vládních selhání VeP – volič medián, veř. statky a služby nepokryjí všechny potřeby všech skupin obyvatelstva Důvody NO zabezpečí ty služby, které nepokryje ani stát ani soukromý sektor

RC Zahrátka 4671 4671

Tyfloservis, o.p.s. projekt Tyfloservis, terénní a ambulantní rehabilitace nevidomých a slabozrakých, je realizován nepřetržitě od ledna 1991 nejprve do roku 1996 občanským sdružením Česká unie nevidomých a slabozrakých, poté do konce roku 2000 její nástupnickou organizací, rovněž občanským sdružením, s názvem Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR v roce 2000 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR založila obecně prospěšnou společnost Tyfloservis, o.p.s., která od 1. 1. 2001 převzala projekt Tyfloservis v plné šíři

Cíle NO Tyfloservis, o.p.s vybavit zrakově postiženého člověka staršího patnácti let takovými dovednostmi a informacemi, aby byl schopen v maximální možné míře samostatně naplňovat své životní potřeby, získal přiměřené sebevědomí, zaměřil se na možnosti svého dalšího rozvoje vybavit okolní společnost dovednostmi a informacemi, aby byla schopna odstraňovat a nevytvářet nové architektonické ani mezilidské bariéry , které by nadbytečně ztěžovaly situaci nevidomých a slabozrakých u svých klientů podporovat převzetí odpovědnosti za vlastní život, samostatnost a aktivitu, využívání všech potenciálů, kterými je člověk vybaven

Občanské sdružení Stéblo Sedlčansko uplatnění zdravotně postižených lidí v praktickém životě, denní stacionář Chráněné zaměstnání Práce klientů je nástrojem ergoterapie a socioterapie Spolupráce s rodinou klienta Odborné konzultace, poradenství Volnočasové aktivity Natáčení filmů Každoroční "Zahradní slavnosti" Akce "Pojďme tvořit na hřiště"

Denní stacionář Rozvoj již naučených dovedností čtení, psaní, počítání, všeobecné znalosti, práce s penězi nebo s PC, společenská výchova a také výuka angličtiny Poté následuje zdravotní TV a praktická část programu práce na zahradě,vaření, úklid, keramika, košíkářství canisterapie

Průběh výuky

Sociálně terapeutické dílny V roce 2007 byl zrealizován projekt "Denní centrum-pracovní terapie „ Spolufinancován SROPem, Středočeským krajem Činnosti Košíkářské práce Práce s keramikou Tkaní Výtvarné, domácí práce Čištění aut pro veřejnost

Koncept PPP Realizace investic veřejného sektoru na základě dlouhodobých dohod a smluv mezi veřejným a soukromým sektorem Soukromý sektor zajišťuje sám ty veřejné statky na které nemá veřejná správa dostatečné kapacity Kombinace výhod soukromého a veřejného sektoru Dlouhodobý charakter – 30 let! Velká Británie, USA Na úrovni EU – zelená kniha o PPP, specifika jednotlivých legislativ

Co je PPP? Spolupráce veřejného a soukromého sektoru Známe mnoho forem partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, závisí na politickém prostředí environment, povaze investic a zkušenostem soukromé firmy Design-Build-Operate-Maintain Build-Own-Operate-Maintain Build-Own-Operate Design-Build-Maintain Design-Build-Operate Design-Build Odpovědnost veřejného sektoru Odpovědnost soukromého sektoru Service Contracts Management contracts Lease Concession Divestiture Existing Services and Facilities

Zaměření PPP projektů Široká škála odvětví Doprava Zpracování odpadu Bytová výstavba Vzdělání (školy, univerzity) Zdravotnictví (základní péče, nemocnice) Obrana Justice (soudy, vězení) Tísňové služby (policie, hasiči, záchranná služba) Stavby veřejného sektoru (ubytování, knihovny, volný čas atd.)

Přínos Hodnota za peníze Urychlení rozvoje infrastrukturní sítě Snížení nákladů v průběhu životního cyklu projektu Výhodnější rozložení rizik Vyšší motivace Nárůst kvality služeb Tvorba výnosů externích subjektů Zkvalitnění systému řízení veřejných financí Příležitost k využití inovačního potenciálu a manažerských schopností soukromého sektoru

Kritika Omezené možnosti řízení rozpočtu Obavy z „privatizování“ veřejných služeb – způsob zajišťování základních služeb zůstává nezměněn Zisk soukromého sektoru z veřejných služeb – faktor hodnoty za peníze Nejasnosti týkající se práv a výhod zaměstnanců – směrnice o zachování práv zaměstnanců (TUPE) Zdání vysokých nákladů – otázka umožnění provozu Nákladné provádění změn – odpovídající plánování a řízení projektů

Aktualizovaný přehled projektů PPP v ČR - květen 2013 Předmět KS   Aktualizovaný přehled projektů PPP v ČR - květen 2013 Předmět KS Předpokládaná hodnota předmětu koncesní smlouvy v Kč Podíl na celkovém objemu koncesních projektů Vodohospodářství 46 242 904 381 86% Energie 2 941 404 000 5% Sociální služby 999 831 000 2% Ostatní 3 488 859 618 7% CELKEM 53 672 998 999 100% Zdroj http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/hodnota-koncesnich-smluv-ppp/2013/aktualizovany-prehled-projektu-ppp-v-cr-12007

Říčany, Rychtářka http://www.asociaceppp.cz/cnt/esf_dbproj/ Databáze PPP projektů

Důvody pro implementaci PPP v ČR Tlak na zajištění stále většího množství veřejných služeb a statků ve stále větší kvalitě Zavádění evropských norem a standardů Realizace rozvojových projektů prostřednictvím strukturálních fondů x Finanční kapacita veřejné správy

Základní poučení z plánování projektů PPP V některých případech není možné projekty PPP použít Projekty s nízkou kapitálovou hodnotou – nepřiměřené náklady spojené se zadáním zakázky Projekty náchylné k nepředvídatelným změnám – např. IT Projekty modernizace – komplexní riziko Nedostatečná konkurence – obvyklý nejlepší postup = 3 a více uchazečů Ostatní

Aktuální stav PPP projektů v ČR Místní úroveň Diverzifikovaný přístup starostů k realizaci PPP, malé znalosti Využívané především na realizaci vybraných místních služeb, lokálních veřejných statků Rozvojové projekty realizované prostřednictvím SF

Aktuální stav PPP projektů v ČR Regionální úroveň kraje, relativně malé zkušenosti x omezené kompetence, finance Některé kraje začínají považovat PPP projekty jako důležitý finanční zdroj pro realizaci svých záměrů Jihočeská dálnice, rekonstrukce nemocničního areálu v Ústí nad Labem

Aktuální stav PPP projektů v ČR Národní úroveň Relativně velká nedůvěra, pomalé přijímání legislativy 9 pilotních projektů v různé fázi rozpracovanosti Dopravní infrastruktura (dálnice, modernizace železnic, metro Praha) Vězení, justiční paláce Multifunkční sportovní centrum Brno Multifunkční kulturní centrum Zlín Rychlodráha Praha – Kladno, napojení na letiště

Instituce PPP projektů Vláda MMR MFi Asociace PPP

Hlavní bariéry implementace PPP projektů v ČR Legislativní rámec (koncesní zákon, jasné vymezení kompetencí jednotlivých úrovní veřejné správy) Právní prostředí (dlouhodobé soudní procesy, mafie justice, vymahatelnost práva) Nedostatek zkušeností a znalostí Technická a managerská kapacita veřejné správy (umění uzavřít dohodu, znalosti investičního managementu…) Finanční kompetence místních a regionálních samospráv Neexistence a malé využití strategického řízení, především střednědobého a dlouhodobého Odpovědnost za dlouhodobé projekty Nedostatek komunikace Nedostatečná spolupráce mezi veřejnou správou a veřejností a soukromým sektorem Korupce, místní zájmové skupiny, lobbing Nedůvěra společnosti

Výzvy intenzivnějšího využití PPP projektů Vzdělání a profesionalizace managementu veřejného sektoru na národní, regionální i místní úrovni Aplikace nových metod kvality managementu ve veřejné správě Rozvoj strategického řízení na úrovni regionálních a místních samospráv (investiční plánovací procesy, umět definovat priority) Rozvoj funkčního partnerství Intenzivnější komunikace mezi jednotlivými aktéry v území Posilování neformální kontroly (sociální kontrola občanů) Široká politická podpora – politická a ekonomická diskuse Boj s korupcí – PPP jako motivace

Závěr Tlak na kvalitu a kvantitu veřejných služeb má rostoucí tendenci x finanční limity veřejného sektoru – rostoucí potřeba PPP projektů Změna pohledu na soukromý sektor a PPP celé společnosti Transparentnost rozhodování!