Geometrické znázornění kmitů Skládání kmitů 5.2 Vlnění Popis vlnění

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mechanické vlnění Adrian Marek.
Advertisements

Geometrické znázornění kmitů Skládání rovnoběžných kmitů
Vlny ČVUT FEL, Praha Katedra fyziky.
KMT/FPV – Fyzika pro přírodní vědy
3 Elektromagnetické pole
Kmitavý pohyb 1 Jana Krčálová, 8.A.
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
Šablona:III/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ46 Jméno autora:Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:2. ročník Datum vytvoření: Výukový materiál zpracován.
Vlny.
Jak to vypadá, když se něco vlní
18. Vlnové vlastnosti světla
10. Přednáška – BOFYZ mechanické vlnění
Přednáška Vlny, zvuk.
Elektromagnetické záření a vlnění
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
37. Elekromagnetické vlny
Mechanické kmitání a vlnění
17. Elektromagnetické vlnění a kmitání
23. Mechanické vlnění Karel Koudela.
Harmonické vlnění šíření harmonických kmitů harmonická vlna:
FI-11 Kmity a vlnění II
S ložené kmitání. vzniká, když  na mechanický oscilátor působí současně dvě síly  každá může vyvolat samostatný harmonický pohyb oscilátoru  a oba.
Vlastnosti elektromagnetického vlnění
Vypracoval: Karel Koudela
Chvění struny Veronika Kučerová.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
K čemu může vést více vlnění
Polarizace světla Světlo – elektromagnetické vlnění.
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
Vlny Přenos informace? HRW kap. 17, 18.
Elektromagnetické vlnění
INTERFERENCE VLNĚNÍ.
Vázané oscilátory.
Interference světla za soustavy štěrbin Ohyb na štěrbině
Derivace –kmity a vlnění
Skládání kmitů.
SLOŽENÉ KMITÁNÍ.  Působí-li na mechanický oscilátor současně dvě síly, z nichž může každá vyvolat samostatný harmonický pohyb oscilátoru,
Kmitavý pohyb
Skládání kmitů.
Kmity.
KMITÁNÍ A VLNĚNÍ, AKUSTIKA
Kmitání.
Mechanické kmitání Mechanické kmitání
Co je mechanické kmitání? 2. Jak se dělí mechanické kmitání? 3. Jak se vypočítá okamžitá výchylka? 4. Co je amplituda? 5. Jak se vypočítá.
Spřažená kyvadla.
Kmitání Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu. Kmitající systém se.
Zkvalitnění výuky na GSOŠ prostřednictvím inovace CZ.1.07/1.5.00/ Gymnázium a Střední odborná škola, Klášterec nad Ohří, Chomutovská 459, příspěvková.
Kmity, vlny, akustika Pavel KratochvílPlzeň, ZS Část I - Kmity.
Mechanické kmitání Vlnění a optika(Fyzika) Bc. Klára Javornická Název školy Střední škola hotelová, služeb a Veřejnosprávní akademie s. r. o. Strážnice.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY.
Mechanické kmitání - test z teorie Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblastFYZIKA - Kmitání, vlnění a elektřina.
Harmonický oscilátor – pružina pružina x pohybová rovnice počáteční podmínky řešení z počátečních podmínek dostáváme 0.
Přenos informace? HRW2 kap. 16, 17 HRW kap. 17, 18.
Vlnění Obsah: ► Co je vlnění ► Popis vlnění ► Druhy vlnění
Mechanické kmitání, vlnění
Skládání rovnoběžných kmitů
Kmity, vlny, akustika Část II - Vlny Pavel Kratochvíl Plzeň, ZS.
rozsah slyšitelných frekvencí: 1.2 – 120 kHz
zdroj vlnění (oscilátor)
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Mechanické vlnění Mgr. Kamil Kučera.
SŠ-COPT Uherský Brod Mgr. Jordánová Marcela 14. Mechanické vlnění
Část II – Skládání kmitů, vlny
MECHANICKÉ VLNĚNÍ.
Kmity, vlny, akustika Část I – Kmity, vlny Pavel Kratochvíl
STOJATÉ VLNĚNÍ.
ROVNICE POSTUPNÉ MECHANICKÉ VLNY.
Vlny Přenos informace? HRW2 kap. 16, 17 HRW kap. 17, 18.
Mechanické kmitání, vlnění
Vlnění šíření vzruchu nebo oscilací příčné vlnění vlna: podélné vlnění.
Transkript prezentace:

Geometrické znázornění kmitů Skládání kmitů 5.2 Vlnění Popis vlnění 5. Kmity a vlnění 5.1 Harmonické kmity Netlumený kmit Tlumený kmit Vynucený kmit Geometrické znázornění kmitů Skládání kmitů 5.2 Vlnění Popis vlnění Harmonické vlnění Vlnová rovnice Rychlost šíření vlnění Intenzita vlnění Fyzika I-2015, přednáška 6

rovnovážná poloha, položíme x = 0 lin. návratná síla 𝐹 𝑥 =−𝑘𝑥 5. Kmity a vlnění Netlumený kmit rovnovážná poloha, položíme x = 0 lin. návratná síla 𝐹 𝑥 =−𝑘𝑥 pohyb. funkce 𝑥 𝑡 =𝐴 cos 𝜔𝑡+𝜑 průběh pohyb. funkce: analytické vyjádřeníí grafické znázornění Fyzika I-2015, přednáška 6

Vynucené kmity 𝐹 𝑒𝑥𝑡 = 𝐹 0 cos Ω𝑡 lin. návratná + tlumicí + další periodická síla 𝐹 0 , Ω … amplituda, úhlová frekvence vnější periodické síly pohyb. rovnice stacionární řešení: 𝐵 …amplituda vynucených kmitů, Ω …kruhová frekvence vyn. kmitů 𝛼 …počáteční fáze vyn. kmitů konstanty – substitucí: rezonance : (2δ= 𝑏 𝑚 , 𝜔 0 = 𝑘 𝑚 , 𝐹= 𝐹 0 𝑚 ) 𝑑 2 𝑥 𝑑 𝑡 2 +2δ 𝑑𝑥 𝑑𝑡 + 𝜔 0 2 𝑥=𝐹 cos Ω𝑡 d=0 𝑥(𝑡)=𝐵 cos Ω𝑡+𝛼 d1 d2 𝐵= 𝐹 𝜔 0 2 − Ω 2 2 +4 𝛿 2 Ω 2 d3 Ω 𝑟 = 𝜔 0 2 −2 𝛿 2

Geometrické znázornění kmitů pohyb. funkce lin. harm. oscilátoru: pro skládání kmitů – jednodušší popis → komplexní čísla tabule geometrické vyjádření kmitů vztah geometr. a graf. vyjádření 𝑥 𝑡 =𝐴 cos 𝜔𝑡+𝜑 → 𝐴 … fázor

* Skládaní kmitů skládání kmitů: grafické, analytické, geometrické Skládání rovnoběžných kmitů více lin. návrat. sil podél osy x: a) dva kmitz se stejnou frekvencí: w1 = w2 výsledná úhl. frekvence w =w1 = w2 výsledná amplituda: speciální případ: fáz. rozdíl j1 –j2 = 0°, 180°, 90° … počáteční fáze výsl. kmitu: * sčítání grafů sčítání goniometr. funkcí sčítání fázorů 𝑥 𝑡 = 𝑖=1 𝑛 𝑥 𝑖 (𝑡) t = 0 𝑥 1 𝑡 = 𝐴 1 cos 𝜔 1 𝑡+ 𝜑 1 𝐴 1 𝑥 2 𝑡 = 𝐴 2 cos 𝜔 2 𝑡+ 𝜑 2 𝐴 2 𝐴= 𝐴 1 2 + 𝐴 2 2 +2 𝐴 1 𝐴 2 cos ( 𝜑 2 − 𝜑 1 ) ve fázi v opačné fázi tan 𝜑= 𝐴 1 sin 𝜑 1 + 𝐴 2 sin 𝜑 2 𝐴 1 cos 𝜑 1 + 𝐴 2 cos 𝜑 2

Skládání rovnoběžných kmitů b) s různou frekvencí před.: A1 = A2 , n1, n2 … malá celá čísla volba času, aby j1 = j2 = j výsledná amplituda: … se mění s kr. frekvencí úhl. frekvence výsl. kmitu: 𝑓 1 𝑓 2 = 𝑇 2 𝑇 1 = 𝑛 1 𝑛 2 𝑥 1 𝑡 = 𝐴 1 cos 𝜔 1 𝑡+𝜑 𝐴 1 𝑥 2 𝑡 = 𝐴 1 cos 𝜔 2 𝑡+𝜑 𝐴 2 𝐴=2 𝐴 1 cos 𝜔 2 − 𝜔 1 2 𝑡 𝜔= 1 2 𝜔 2 − 𝜔 1 𝜔= 𝜔 2 + 𝜔 1 2 poč. fáze výsl. kmitu: j výsledný kmit: 𝑥 𝑡 = 2𝐴 1 cos 𝜔 2 − 𝜔 1 𝑡 2 cos 𝜔 1 + 𝜔 2 2 𝑡+𝜑 Fyzika I-2015, přednáška 6

f >>fm frekvence kmitu >> modulační frekvence typický průběh funkce změny amplitudy …modulační frekvence frekvence rázů f >>fm frekvence kmitu >> modulační frekvence 𝑥 𝑡 = 2𝐴 1 cos 𝜔 2 − 𝜔 1 𝑡 2 cos 𝜔 1 + 𝜔 2 2 𝑡+𝜑 𝑓 𝑚 = 1 2 𝑓 2 − 𝑓 1 𝑓 𝑟 = 𝑓 2 − 𝑓 1 Fyzika I-2015, přednáška 6

Skládání kolmých kmitů kmit podél osy x, kmit podél osy y, stejná frekvence w1 = w2 w1/ w2 = n2/n1 malá celá čísla…Lissajousovy obrazce a) j2 - j1 = j = 0 b) j2 - j1 = p/2 c) j2 - j1 = p Fyzika I-2015, přednáška 6

n1… počet dotykových bodů se stranou rovn. s osou x např. w1/ w2 = n2/n1 =3/2, n1… počet dotykových bodů se stranou rovn. s osou x n2… počet dotykových bodů se stranou rovn. s osou y Fyzika I-2015, přednáška 6

Vlnění – šíření rozruchu prostorem rozruch = kmit → postupné vlnění příklady: vlna na hladině, zvuk, elektromagnetické vlnění (světlo, radiové vlny, rentgenové záření..) Vlnění – šíření rozruchu prostorem rozruch = kmit → postupné vlnění kmit X vlnění vlnění společný popis mechanické – zdroj, hmotné prostředí, mechanismus přenosu elektromagnetické – zdroj, nepotřebuje hmotné prostředí Fyzika I-2015, přednáška 6

Popis harmonického vlnění Cíl: matematické vyjádření vlnění rozruch: harmonický kmit šíření jednorozměrným útvarem → Pojmy: frekvence vlnění f – frekvence harmonické kmitu, tj. zdroje rychlost šíření (fázová rychlost) v – rychlost, s jakou se rozruch šíří vlnové délka l – minimální vzdálenost mezi dvěma body, které kmitají se stejnou fází Zdroj: harmonický kmit v počátku souřadnicového systému, šíření rozruchu podél osy x počáteční fáze kmitu j = 0 jednorozměrné vlnění Fyzika I-2015, přednáška 6

(výchylka v bodě x v čase t) = (výchylka v bodě x = 0 v čase t – t = t – x/ v) 𝑢 𝑥,𝑡 =𝐴 cos 𝜔 𝑡− 𝑥 𝑣 vlnová funkce funkce polohy a času l vlna „se posouvá“, ale nedochází k transportu hmoty ve směru šíření vlnové délka l – nejmenší vzdálenost dvou bodů, které kmitají ve stejné fázi 𝜆= 𝑣 𝑓 =𝑣𝑇 vzdálenost, kterou vlnění urazí za jednu periodu t = t1

Různé zápisy vlnové funkce: Další vlastnosti vlnění směr šíření: šíření v záporném směru osy x: 𝑢 𝑥,𝑡 =𝐴 cos 𝜔 𝑡− 𝑥 𝑣 𝑢 𝑥,𝑡 =𝐴 cos 2𝜋 𝑡 𝑇 − 𝑥 𝜆 𝑘≡ 2𝜋 𝜆 𝑢 𝑥,𝑡 =𝐴 cos 𝜔𝑡−𝑘𝑥 … vlnové číslo 𝑢 𝑥,𝑡 =𝐴 cos 𝜔 𝑡+ 𝑥 𝑣 Fyzika I-2015, přednáška 6

vlnění podle směru výchylky šířeného kmitu příčné … výchylka kolmo ke směru šíření (např. elmag. vln.) podélné … výchylka rovn. se směrem šíření (např. zvuk) nepolarizované – kmit ve všech směrech v rovině kolmé ke směru šíření lineárně polarizované – postupující kmit v jedné rovině Fyzika I-2015, přednáška 6

E … Youngův modul pruž. v tahu Vlnová rovnice = vztah, který splňuje funkce, aby popisovala vlnění derivujeme vln. funkci vlnová rovnice: Rychlost šíření vlnění závisí na setrvačných a elastických vlast. prostředí 𝑢 𝑥,𝑡 =𝐴 cos 𝜔 𝑡− 𝑥 𝑣 𝜕 2 𝑢 𝜕 𝑥 2 = 1 𝑣 2 𝜕 2 𝑢 𝜕 𝑡 2 … jednorozměrná, pro u(x,t) … třírozměrná, pro u(x, y, z, t) 𝜕 2 𝑢 𝜕 𝑥 2 + 𝜕 2 𝑢 𝜕 𝑦 2 + 𝜕 2 𝑢 𝜕 𝑧 2 = 1 𝑣 2 𝜕 2 𝑢 𝜕 𝑡 2 Δ𝑢= 1 𝑣 2 𝜕 2 𝑢 𝜕 𝑡 2 D … Laplaceův operátor 𝑣= 𝐾 𝜌 K … modul obj. pruž. r … obj. hustota 𝑣= 𝑒𝑙𝑎𝑠𝑡𝑖𝑐𝑘é 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 𝑠𝑒𝑡𝑟𝑣𝑎č𝑛é 𝑣𝑙𝑎𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 zvuk v plynu: 𝑣= 𝐸 𝜌 E … Youngův modul pruž. v tahu zvuk pruž. tyči: Fyzika I-2015, přednáška 6

Intenzita vlnění Intenzita vlnění – číselně energie přenesená za jedn. času jedn. plochy 𝐼= 𝑃 𝑆 Fyzika I-2015, přednáška 6

vlnění nepřenáší hmotu, ale přenáší energii 𝐼= 1 2 𝜌𝑣 𝜔 2 𝑠 𝑚 2 Intenzita ~ čtverci amplitudy ~ čtverci frekvence ~ rychlosti šíření jedn. W m-2 vlnění nepřenáší hmotu, ale přenáší energii Fyzika I-2015, přednáška 6

vzniká superpozicí vlnění jdoucích proti sobě, např. podél osy x Stojaté vlnění vzniká superpozicí vlnění jdoucích proti sobě, např. podél osy x uzly – nulová amplituda vlnění ve směru +x: kmitny – maximální amplituda vlnění ve směru –x: Fyzika I-2015, přednáška 6

vlastní frekvence ve struně upevněné na obou koncích Př. na stojaté vlnění vlastní frekvence ve struně upevněné na obou koncích f1 … fundamentální frekvence f2 … 1. harmonická f3 … 2. harmonická 𝑓 𝑘 = 𝑣 2ℓ 𝑘, 𝑘=1,2,… vlastní frekvence Fyzika I-2015, přednáška 6

koherentní zdroje – fázový rozdíl konstantní Interference vlnění skládání (superpozice) vlnění – výsl. výchylka v bodě, kam dorazí více vlnění, je vektor. součtem jednotlivých výchylek koherentní zdroje – fázový rozdíl konstantní superposice vlnění z koherentních zdrojů → interference ≡ výsledná intenzita není prostým součtem intenzit jednotlivých vlnění tabule Interference Dráhový rozdíl r2 - r1 Fázový rozdíl D konstruktivní, maximální zesílení intenzity k l k 2p destruktivní, zeslabení na nulovou hodnotu intenzity (2k+1) l/2 (2k+1) p Fyzika I-2015, přednáška 6

Před. : 2 zdroje podle obr., f1 = f2 = f, A1 = A2 Interference vlnění Před. : 2 zdroje podle obr., f1 = f2 = f, A1 = A2 lineárně polarizované kolmo k nákr. v čase t = 0 ve stejné fázi homogenní prostředí výsledek skládání kmitů v bodě P: a) konstruktivní interference A je maximální b) destruktivní interference A je minimální (= 0) =A Fyzika I-2015, přednáška 6

maximální zesílení intenzity k l k 2p Interference vlnění Interference Dráhový rozdíl r2 - r1 Fázový rozdíl D konstruktivní, maximální zesílení intenzity k l k 2p destruktivní, zeslabení na nulovou hodnotu intenzity (2k+1) l/2 (2k+1) p Fyzika I-2015, přednáška 6

6. Optika Fyzika I-2015, přednáška 6