UHLÍ

základní informace : pevné fosilní palivo hnědé, černé nebo hnědočerné barvy získává se dolováním z povrchových nebo hlubinných dolů nachází se ve vrstvách zvaných sloje, do nichž je stlačily vrstvy jiných sedimentů časem změněných na horniny nejčastěji používaný tuhý materiál pro výrobu tepla spalováním

složení uhlí : je tvořeno především uhlíkem, vodíkem, dusíkem a kyslíkem méně také sírou a radioaktivní příměsí – uran a thorium

kvalita uhlí : je závislá hlavně na hloubce pohřbení rašelinových vrstev pod mladšími sedimenty se stoupajícím tlakem a teplotou se rašelina mění postupně v lignit, hnědé a černé uhlí a nakonec v antracit

vznik uhlí :

typy uhlí : lignit – nejméně kvalitní, hnědé uhlí černé uhlí – vysoká hustota, prvohorní a druhohorní původ antracit – nejkvalitnější uhlí, vysoká výhřevnost

černé uhlí

antracit

hlubinná těžba uhlí : v těžbě se v současné době používají : kombajny, pluhy, mechanizované výztuže dobývací metodou je směrné stěnování na řízený zával vyuhlování se provádí dobývacími kombajny a pluhy k vyztužování porubů se používá mechanizovaná výztuž a individuální hydraulická výztuž uhlí se těží prostřednictvím šachet a systému štol - dnes již výhradně prostřednictvím mechanizovaných postupů a moderních technologií hlubinná těžba probíhá za složitých geologických podmínek v souvrstvích sahajících do hloubek mnoha set metrů

zpracování uhlí : karbonizace uhlí zplynování uhlí na syntézní plyn (CO + H2) a jeho přeměnu na základní organické chemikálie hydrogenace nebo hydrogenační extrakce uhlí výroba ethynu (acetylenu) přes karbid vápníku

karbonizace : probíhá za nepřístupu vzduchu, kde při teplotě kolem 300 °C nastává rozklad asi při 1000 °C vzniká uhlík ve formě koksu, černouhelný dehet a koksárenský plyn karbonizaci objevil roku 1672 Němec Becher

produkty karbonizace : koks koksárenský plyn černouhelný dehet

koks : používá se jako palivo a jako redukční činidlo např. ve vysoké peci surovinou pro průmysl výroby anorganických sloučenin, hlavně pak v hutnictví pro výrobu železa, dále také pro výrobu acetylenu a vodního plynu pevný uhlíkatý zbytek koks z uhlí je šedý, tvrdý a pórovitý výhřevnost 29,6 MJ/kg díky vysoké výhřevnosti, příznivému obsahu spalin (při hoření vzniká prakticky jen oxid uhličitý) a nízké prašnosti je koks také jediným palivem povoleným i v centrech měst

koks

koksárenský plyn : směs plynů vznikající při koksování černého uhlí hořlavý plyn charakteristického zápachu obsahuje mj. vodík (až 60 %), methan a oxid uhelnatý (až 10 %) vzhledem k obsahu oxidu uhelnatého je jedovatý obdobou koksárenského plynu je svítiplyn dříve se využíval v domácnostech, dnes nahrazen zemním plynem

černouhelný dehet : hustá, černohnědá, páchnoucí kapalina obsahuje několik set látek získávají se z ní areny např. benzen, toluen, naftalen, anthracen… zpracovává se frakční destilací

zdroje : www.okd.cz www.chemlink.cz www.simopt.cz www.wikipedie.cz Encyklopedie Země

zpracoval: Pavel Andráško sexta B