Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní výhoda Efekty mezinárodního obchodu Vnější hospodářská politika Ekonomická integrace

Mezinárodní ekonomické vztahy Jednotlivé národní ekonomiky navzájem propojeny Pohybem výrobků a služeb přes hranice zemí Pohybem kapitálu či Pohybem pracovní síly přes hranice zemí Tyto aktivity představují mezinárodní ekonomické vztahy (vazby mezi zeměmi) Ekonomiky nejsou uzavřeny, ale navzájem propojeny – hovoříme o otevřenosti ekonomik

Směnné transakce probíhající mezi subjekty různých národních ekonomik Mezinárodní obchod Nákup a prodej zboží a služeb probíhající přes hranice země Směnné transakce probíhající mezi subjekty různých národních ekonomik Mezinárodní obchod vede k mezinárodní dělbě práce některé komodity vyrábí země sama a vyváží, jiné dováží Míra otevřenosti ekonomiky často ztotožňována s mírou propojení zahraničním obchodem

Míra otevřenosti ekonomiky Sledujeme pomocí následujících ukazatelů: Podíl exportu na HDP země (X/HDP).100 Podíl importu na HDP země (M/HDP).100 Podíl exportu a importu na HDP [ (X+M) /HDP ].100 Obecně: čím větší ekonomika, tím méně otevřená čím vyspělejší ekonomika, tím více otevřená

Otevřenost % (O = X/HDP) a Velikost ekonomiky % (V =podíl na světovém HDP) USA 11,8 32,1 Korea 39,3 1,4 EMU 11,1 20,6 Brazílie 14,7 1,5 Japonsko 10,5 12,4 Nizozemí 59,1 1,3 Německo 33,5 6,1 Švýcarsko 40,9 0,8 V. Británie 26,7 4,8 Belgie 80,3 Čína 27,4 3,9 Švédsko 40,2 0,7 Kanada 2,2 Polsko 29,7 0,6 Zdroj: World Bank 2004

Otevřenost české ekonomiky (% HDP) Zdroj: Makroekonomická prognóza MF ČR 2009

Platební bilance platební bilance = statistický účetní záznam, který sumarizuje všechny ekonomické transakce mezi subjekty domácí země a subjekty ostatních zemí za určité časové období. PB zachycuje zdroje a užití mezinárodních fondů. dojde-li při určité transakci například k přílivu zahraniční měny do ČR, záznam v PB nám ukáže: 1) proč jsme obdrželi cizí měnu? (zdroj) 2) co jsme s touto měnou udělali (užití)

Struktura platební bilance A: Běžný účet Bilance obchodu (obchodní bilance) Bilance služeb Bilance výnosů Běžné převody B: Kapitálový účet C: Finanční účet Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice D: Chyby, kurzové rozdíly E: Devizové rezervy

A. Běžný účet PB Obchodní bilance - nejdůležitější složka běžného účtu, i když se jí někdy přikládá příliš velká váha. Jde o rozdíl mezi hodnotou zboží vyvezeného a zboží dovezeného. Je-li saldo kladné, je export větší než import a naopak Bilance služeb - položka, která nabývá u většiny zemí stále výraznější podíl na běžném účtu PB. Rozdíl mezi příjmy z poskytnutých služeb domácími subjekty (příjmy z cestovního ruchu, dopravy či poskytováním právních a finančních služeb) a výdaji na poskytování služeb zahraničními subjekty (výdaje spojené s cestovním ruchem, dopravou) Bilance výnosů - odraz předchozího pohybu výrobního faktoru (práce, kapitálu). Je to rozdíl mezi výnosy z výrobních faktorů poskytnutých do zahraničí a náklady na výrobní faktor poskytnutý domácí zemí Běžné převody - takové transakce, které nezakládají nárok na protihodnotu v podobě pohybu zboží služeb či aktiv (hospodářská pomoc, příspěvky mezinárodním organizacím)

C. Finanční účet PB Přímé investice – v této bilanci finančního účtu se zachycují investice, jejichž cílem je získání kontroly nad podnikem. Saldem této bilance je rozdíl mezi přímými investicemi investovanými v tuzemsku zahraničními subjekty a přímými investicemi investovanými domácími subjekty v zahraničí. Portfoliové investice – v této bilanci se zachycují investice, jejichž cílem není převzetí kontroly nad podnikem. Saldem této bilance je rozdíl mezi portfoliovými investicemi investovanými v tuzemsku zahraničními subjekty a portfoliovými investicemi investovanými domácími subjekty v zahraničí. Ostatní investice – zde se zachycují například krátkodobé a dlouhodobé úvěry poskytnuté bankami vládou a podniky. Saldem je rozdíl mezi úvěry přijatými v tuzemsku od zahraničních subjektů a úvěry poskytnutými tuzemci zahraničním ekonomickým subjektům.

Ostatní účty PB B. Kapitálový účet zahrnuje kapitálové transfery související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů či převody nevýrobních nefinančních hmotných aktiv (např. pozemky pro zastupitelské úřady) a nehmotných práv (např. patenty, autorská práva) D. Chyby a opomenutí jsou dopočtovou položkou mezi výsledným saldem běžného, kapitálového a finančního účtu na straně jedné a změnou devizových rezerv na straně druhé. Představují saldo neidentifikovatelných toků v běžném, kapitálovém a finančním účtu. E. Změna devizových rezerv (pokles +, nárůst -). Devizové rezervy představují zahraniční aktiva centrální banky, která lze snadno mobilizovat především jako zdroj přímého financování prostřednictvím intervencí na devizovém trhu. proč nárůst DR (-) a pokles DR (+)?

Platební bilance a vnější rovnováha saldo obchodní bilance může být vyrovnáno finančním účtem nebo změnou devizových rezerv Vnější rovnováha pokud: deficit BÚ = přebytek FÚ nebo přebytek BÚ = deficit FÚ

Zdroj, ČNB A. Běžný účet -39,8 -82,2 -62,6 C. Finanční účet 154,8 92,4 Platební bilance ČR, mld. Kč 2005 2006 2007 A. Běžný účet -39,8 -82,2 -62,6 Obchodní bilance 59,4 65,1 120,6 vývoz 1868,6 2144,6 2479,2 dovoz 1809,2 2079,5 2358,6 Bilance služeb 36,9 46,4 56,6 příjmy 282,4 314,0 346,6 výdaje 245,5 267,6 290,0 Bilance výnosů -143,4 -180,9 -221,7 výnosy 105,7 128,0 141,6 náklady 249,2 308,8 363,3 Běžné převody 7,3 -12,9 -18,2 76,7 56,2 69,7 69,4 69,1 87,9 B. Kapitálový účet 4,7 8,5 19,7 5,5 14,3 21,3 0,8 5,8 1,6 C. Finanční účet 154,8 92,4 94,4 Přímé investice 279,6 90,3 158,2 v zahraničí 0,4 -33,2 -27,1 zahraniční v tuzemsku 279,2 123,4 185,3 Portfoliové investice -81,2 -26,9 -53,2 Finanční deriváty -2,8 -6,2 1,8 Ostatní investice -40,8 35,3 -12,3 D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly -26,8 -16,6 -35,8 E. Změna devizových rezerv (-nárůst) -92,9 -2,1 -15,7 Zdroj, ČNB

Základní salda platební bilance ČR v l. 1994-2006 (% HDP) Zdroj: Makroekonomická prognóza MF ČR 2006

Salda běžného účtu PB ČR v l. 1996-2008 (% HDP) Zdroj: Makroekonomická prognóza MF ČR 2009

Důvody mezinárodního obchodu Klimatické a přírodní podmínky Naleziště surovin (ropa, zemní plyn, zlato) Pěstování zemědělských plodin (tropické ovoce) Přístup k moři (lov a vývoz ryb) Odlišné preference spotřebitelů Domácí výrobci mohou vyrábět zboží o které v domácí zemi není zájem, ale jsou zde pro jeho výrobu příznivé podmínky (například může produkovat vepřové maso či určitou zemědělskou plodinu i když ji domácí spotřebitelé nekupují a je určena na vývoz). Odlišnost výrobních podmínek V zemích výhodnější podmínky pro výrobu určitých komodit díky odlišnému vybavení výrobními faktory, jejich kvality a užívaných technologiích Realizace absolutních a komparativních výhod

Absolutní výhoda Země A Země B Obilí 10 t 5 t oděvy 20 ks 80 ks =schopnost země vyprodukovat určitou komoditu absolutně efektivněji než země jiné země (např. více kusů při stejném objemu VF, nebo s nižšími náklady na jednotku produkce) Předpokládejme dvě země, které obě produkují obilí a oděvy. Obě země mají k dispozici stejně hodin práce, polovina objemu pracovní síly se věnuje produkci obilí a druhá polovina oděvům. V tabulce je uvedena produkce obou komodit v obou zemích, kterou jsou dané země schopny vyprodukovat Země A Země B Obilí 10 t 5 t oděvy 20 ks 80 ks Země A vyrobí větší množství obilí – má absolutní výhodu při produkci obilí – zaměří se na produkci obilí Země B vyrobí větší množství oděvů – má absolutní výhodu při produkci oděvů - zaměří se na produkci oděvů

Absolutní výhoda – celkový výstup Před specializací Země A Země B Obilí 10 t 5 t oděvy 20 ks 80 ks Po specializaci Země A Země B Obilí 20 t 0 t oděvy 0 ks 160 ks Výstup před mezinárodní dělbou práce 15 t obilí + 100 ks oděvů Výstup po mezinárodní dělbě práce 20 t obilí + 160 ks oděvů (přebytky směněny)

Komparativní výhoda teorie absolutních výhod má nedostatek: mezinárodní obchod se za určitých podmínek nemusí uskutečnit... ...pokud by absolutní výhoda existovala u jediné země u všech komodit – jediná země by se měla specializovat na všechny komodity – obchod se neuskuteční nedostatek teorie absolutních výhod odstraňuje teorie komparativních výhod, dle které: se země zaměřuje na produkci komodity, kterou dovede vyprodukovat relativně efektivněji ve srovnání se zeměmi jinými jak poznáme komparativní výhodu? u země, která má absolutní výhodu u všech komodit je komparativní výhoda u té komodity, kde je absolutní výhoda největší u země, která má absolutní nevýhodu u všech komodit, je komparativní výhoda u té komodity, kde je absolutní nevýhoda nejmenší ...viz následující příklad

Komparativní výhoda Země C Země D potraviny 150 ks 200 ks televize Předpokládejme dvě země, které obě produkují potraviny a televizory. Obě země mají k dispozici stejné množství práce, polovina pracovní síly produkuje potraviny, druhá polovina televizory. Tabulka vypovídá o objemu produkce každé komodity v zemích C a D Země C Země D potraviny 150 ks 200 ks televize 30 ks 90 ks Země D má absolutní výhodu při výrobě obou komodit (obojího vyrobí více), ale její absolutní výhoda je největší u televizorů, protože jich vyrobí 3x více, než země C, zatímco potravin jen 1,33x více než země C. Země D má komparativní výhodu u televizorů a bude se na ně specializovat Země C má absolutní nevýhodu u obou komodit (obojího vyrobí méně), ale její absolutní nevýhoda je nejmenší u potravin, protože jich vyrobí jen 1,33x méně než země D, zatímco televizorů 3x méně než země D. Země C má komparativní výhodu u potravin a bude se na ně specializovat

Komparativní výhoda – celkový výstup Výstup před mezinárodní dělbou práce 350 ks potravin + 120 ks televizorů Před specializací Země C Země D potraviny 150 ks 200 ks televize 30 ks 90 ks Po specializaci Země C Země D potraviny 300 ks 0 ks televize 180 ks Výstup po mezinárodní dělbě práce 300 ks potravin + 180 ks televizorů Směnné relace se utvoří v rozmezí (2,23 – 5 potravin za televizor) – země směnou získají alespoň stejně pokud směnná relace např. 3 potraviny za 1 televizor Země D schopna za 90 televizorů získat 270ks potravin, země C by na trhu dostala za 150ks potravin 50 televizorů

Vnější hospodářská politika Vnější obchodní politika a kurzová politika Patří k politikám stabilizačním (kurzová politika je součástí politiky monetární a jejím nositelem je Centrální banka) Cíle: Cenová stabilita Plná zaměstnanost Vnější rovnováha Ekonomický růst Dále se budeme věnovat vnější obchodní politice Vnější obchodní politika

Vnější obchodní politika Stanovuje podmínky realizace zahraničního obchodu Užívá tyto nástroje: Cla – daň na dovážené zboží. Částky, kterou musí dovozce zboží odvést vládě domácí země při dovozu (% sazba). Zdražuje dovážené zboží. Kvóty – maximální množství produkce, kterou lze do země dovést Vývozní subvence – podpora domácích exportérů poskytováním úvěrů na export či daňových úlev. Neviditelné překážky obchodu – hygienické normy, požadované atesty…

Uvalení cla (trh obilí) S (domácí) P E Pd Pc dovoz PW dovoz D Qd Q2 Q1 Q Clo zvýšilo cenu na domácím trhu – růst množství dodávaného domácími firmami – pokles dovozů – pokles blahobytu v zemi

Stanovení dovozních kvót (trh obilí) S (domácí) P kvóta S (domácí+ zahraniční) E Pd Pk dovoz PW dovoz D Qd Q2 Q1 Q Kvóta omezí dovozy do domácí země a zvýší tak cenu na domácím trhu, sníží se blahobyt v zemi

Důvody protekcionismu Udržení vysoké úrovně zaměstnanosti – ochrana domácích výrobců před levnými dovozy. Levnější dovozy svědčí o schopnosti dané země produkt vyrábět levněji a ochranářská opatření jsou překážkou růstu efektivnosti. Brání domácí ekonomice ve strukturálních změnách a přeorientování na výrobu, kde jsou země schopny uspět Ochrana nově vznikajících odvětví – po dobu, dokud nebude konkurenceschopné. Problematické, jak rozpoznat nové úspěšné odvětví? Odvetné opatření všechny důvody protekcionismu jsou ryze politické – neexistuje ekonomické opodstatnění bránění mezinárodnímu obchodu

Vzájemné propojování dříve nezávislých celků Ekonomická integrace Vzájemné propojování dříve nezávislých celků Mikroekonomická Spojování firem Existence nadnárodních firem Makroekonomická Integrační procesy mezi národními ekonomikami Spojování trhů jednotlivých zemí s cílem vzniku velkého nadnárodního trhu

Fáze makroekonomické integrace Pásmo volného obchodu odstranění překážek obchodu mezi členy, zachování vlastní vnější obchodní politiky vůči nečlenům Např. 1960 Evropské sdružení volného obchodu (EFTA či ESVO) – Švýcarsko, VB, Dánsko, Norsko, Švédsko, Rakousko, Portugalsko, Švýcarsko Celní unie Společná vnější obchodní politika Např. od 1993 do 1.5.2004 ČR a SR Společný trh Volný pohyb zboží a služeb, práce a kapitálu Hospodářská unie Harmonizace hospodářské politiky (např. oblast ochrany hospodářské soutěže, daňová politika, ochrana spotřebitele…) Úplná ekonomická integrace Jednotná stabilizační politika, přijetí jednotné měny - měnová unie