1. Večerní když zvony znějí, | duše moje, pamatuj, | jak zas mnohá dobrodiní | prokázal ti Ježíš tvůj. | Haleluja, k chvále Páně zvučte nebesa i zem, veleb jej i ty, má duše, pokorným svým ohlasem!
2. Večerní když rostou stíny, | na vlast světla pamatuj, | kde již slunce nezachází, | slunce spásy, Ježíš tvůj! | Haleluja, k chvále Páně zvučte nebesa i zem, veleb jej i ty, má duše, pokorným svým ohlasem!
3. Večerní když sbohem dáváš, | na Přítele pamatuj, | jenž je s tebou vždy a všude | bez proměny: Ježíš tvůj! | Haleluja, k chvále Páně zvučte nebesa i zem, veleb jej i ty, má duše, pokorným svým ohlasem!
4. Večerní když hvězda vzplane, | na den nový pamatuj, | k němuž brzo povolá tě | hvězda jitřní: Ježíš tvůj! | Haleluja, k chvále Páně zvučte nebesa i zem, veleb jej i ty, má duše, pokorným svým ohlasem!