Výroba skla v raném středověku 6. – 12.stol. po Kr. – území Čech a Moravy postupně osídleno slovanskými kmeny – pod vnějšími tlaky se kmeny spojují - 10.stol. významný přemyslovský stát – prolínání kultur a obliba skleněných předmětů -> vznik sklářských dílen do pol.9.stol. – sklo je vzácné, pouze drobné ozdoby, korálky a závěsy středohradištní období – prudký nárůst počtu korálků, vzácně zlomky dutého a okenního skla 11. a 12.stol. – úbytek korálků a ochuzení jejich tvarového spektra, mírný nárůst úlomků dutého a okenního skla

Ozdoby – hlavně v hrobech, ale také v sídlištním prostředí – domácí výroby – korálky s kovovou trubičkou - vzácné – nálezy v Čechách – méně kvalitní sklo a jednodušší tvary – domácí původ? – potulní skláři ?

Korálky doby hradištní Nejčetnější kotoučovité (2) Četné jsou příčně členité (15-16) a s barevnou nití (24-30) Typický český tvar (13)

Mladohradištní kroužky - prstýnky

Duté sklo – méně časté nálezy zlomků – sídlištní prostředí méně často hroby – často velká fragmentace – těžko se určuje tvar – import západ (Porýní), východ (severní Černomoří), jihovýchod (Sýrie) Prokázané tvary – nálevkovité poháry (Porýní), nízké číšky plasticky zdobené natavenou nití, nízké kruhové misky, číšky s taženými kapkami a závěsné lampy (Sýrie)

Okenní sklo – různobarevné ploché zlomky původních destiček – nálezy v místech církevních staveb (Mikulčice, Sady u Uh. Hradiště, Olomouc, Stará Boleslav, Pražský hrad) – považují se za importy

Drobné užitkové předměty – hladítka na textilie či kůže? – polokulovité předměty; průměr 8-9 cm; výška 3-5 cm – téměř na celém území Evropy; hl. západ a sever

Mapa výskytu raně středověkých skel

Chemie a technologie raně středověkých skel – chemické složení – rtg. mikroanalýza (nedestruktivní) – nejvíce prozkoumány korálky – výrazná různorodost složení raně středověkých skel – 5 skupin složení

Skupiny složení A. sodnovápenatá skla Na2O-CaO-SiO2 – Na2O 17 hm.%; CaO 7 hm.%; CuO, CoO, Mn2O3, FeO – K2O < 0,8 hm.% - přírodní soda – Porýní – K2O > 1,5 hm.% - popel mořských rostlin B. Binární olovnatá skla PbO-SiO2 – SiO2 22-27 hm.%; PbO 69-78 hm.%; CuO, Fe2O3 C. Draselnoolovnatá skla K2O-PbO-SiO2 – K2O 4-7 hm.%; PbO 63-67 hm.% – K2O 9-11 hm.%; PbO 48-52 hm.%; CuO, Fe2O3 – nejmladší produkce D. Sodnoolovnatá skla Na2O-PbO-SiO2 – opakní, nehomogenní, porézní, ostře žluté barvy Pb2SnO4 – nejméně početná skupina E. Chemicky nezařazená skla – K2O > Na2O; vysoký obsah CaO

Vývoj složení skel – sodno-vápenatá (A) – sodnoolovnatá (D), – binární (B) a draselnoolovnatá (C)

Sklářské výrobní oblasti v raném středověku 1. Oblast západní – Francie, Nizozemí, S a Z Německo, Velká Británie – tradice galská, vliv z Itálie, Španělska a vých. Středomoří 2. Oblast středoevropská – Bavorsko, Horní Falc, Čechy, Morava, Durynsko, Dolní Rakousko, JZ Slovensko – střetávají se zde vlivy ze všech směrů 3. Oblast jihovýchodní – Bulharsko, Řecko, východní Středomoří – tradice východořímské říše, vliv starověkých center v Sýrii, Palestině, Mezopotámii a Egyptě 4. Oblast severovýchodní – Polsko a Rusko – vliv byzantských sklářů

Sklářství období vrcholného středověku – 13. stol. výrazný kulturní a ekonomický vzestup – impulsem pro zakládání domácích skláren – kolonizace lesnatých horských oblastí – dřevo – popel – zdroj potaše

Obrazy skleněných předmětů a nádob

Tvary skleněných nádob

Obrazy skleněných nádob

Obrazy skleněných nádob

Obrazy skleněných nádob

Obrazy skleněných nádob

Číše českého typu

Obrazy skleněných nádob

Obrazy skleněných nádob

skleněných nádob

skleněných nádob

skleněných nádob

Vitrail a mozaika – 14.stol. – specializace skláren (duté sklo, tabulové sklo, kaménky do mozaik) – roste rozmanitost výrobků – výrazná roste spotřeba okenního skla – intenzivní výstavba gotických kostelů majících stále větší okna

Vitrail

Mozaika