Přirozená měna obyvatelstva 2 sňatečnost, rozvodovost, potratovost

Sňatečnost

Sňatečnost Sňatečnost je demografický proces, který studuje zakládání manželství na základě zákonem daných podmínek. Sňatek je demografická událost opakovatelného charakteru, která nemusí nastat u každého (na rozdíl od narození a úmrtí). Neobnovitelnou událostí je pouze první sňatek. Limitujícími faktory uzavírání sňatků jsou: Minimální sňatkový věk -  v České republice 18 let. Manželství nemůže uzavřít nezletilý. Výjimečně, jestliže to je v souladu se společenským účelem manželství (např. těhotenství partnerky), může soud z důležitých důvodů povolit uzavření manželství nezletilému staršímu než 16 let. Návrh na uzavření manželství  podává sám nezletilý, kterému není nutno ustanovit opatrovníka. Rodinný stav -  sezdaní již nemohou vstoupit do manželství - toto platí pouze v monogamních společnostech, tj. společnostech, ve kterých není dovoleno mnohoženství či mnohomužství. Určitý stupeň pokrevnosti -  v přímé linii, tj. rodiče s dětmi a sourozenci nemohou uzavřít sňatek, bratranec se sestřenicí se již vzít mohou. Pohlaví novomanželů - v České republice mohou uzavřít sňatek pouze osoby odlišného pohlaví. Zákon o registrovaném partnerství byl v ČR schválen (zákon č. 115/2006 Sb.), ale registrované partnerství není rovnocenné s uzavřením manželství a není tedy ani centrálně statisticky evidováno.

Sňatečnost Sňatky jsou evidovány pomocí dokumentu Hlášení o uzavření manželství, které v České republice shromažďuje Český statistický úřad, který každoročně vydává publikaci Pohyb obyvatel, ve které je možné, mimo jiné, nalézt statistické informace o sňatcích. Jako doklad o uzavření manželství slouží snoubencům Oddací list, který obsahuje následující informace: jméno, datum narození, osobní stav a rodné číslo novomanželů, místo a datum sňatku, jméno a příjmení rodičů novomanželů, dohodu o budoucím příjmení, název matričního úřadu, popis strany, kde je v matrice sňatek zapsán a jméno a podpis matrikáře.

Sňatečnost monogamie, polyandrie, polygamie hms = S/P spíše ale spec. míry pro jednotl. pohlaví a podle věku; Sňat. podle věku, rod. stavu, sezónnosti s. svobodných = protogamní s. rozvedených a ovdovělých = paligamní (roste podíl v čase) míra homogamie = míra shodnosti partnerů podle sociálních charakteristik snoubenců

Ukazatele sňatečnosti Hrubá míra sňatečnosti (hms) - nejjednodušší ukazatel vyjadřující úroveň sňatečnosti, je definován jako počet sňatků připadajících na 1 000 obyvatel (středního stavu) ve sledovaném časovém období. Tento ukazatel je však ovlivněn věkovou strukturou zkoumané populace, a proto se nehodí k mezinárodnímu srovnání. Obecná míra sňatečnosti (oms) - je specifičtější ukazatel,  který vyjadřuje počet sňatků osob ve věku 16 - 49 let vztažený k počtu sňatkuschopných osob (což jsou všichni svobodní, rozvedení a ovdovělí) ve stejné věkové kategorii (tj. 16 - 49 let). Při podrobnější analýze sňatečnosti se sledují data za muže a ženy zvlášť a konstruují se míry sňatečnosti podle věku (sx). Odlišují se dva druhy měr sňatečnosti podle věku: míry sňatečnosti svobodných - počet sňatků svobodných ve věku x (příp. pěti, či desetileté věkové skupině) vztažený k počtu svobodných osob (středního stavu) v daném věku (příp. dané věkové skupině) obvykle ve sledovaném roce. redukované míry sňatečnosti - počet sňatků svobodných ve věku x (příp. pěti, či desetileté věkové skupině) vztažený k počtu osob (sředního stavu) bez ohledu na rodinný stav v daném věku (příp. dané věkové skupině) obvykle ve sledovaném roce.

Ukazatele sňatečnosti Úhrnná sňatečnost (ús) - úhrn měr redukované sňatečnosti, udává průměrný počet sňatků na 100 osob. Na rozdíl od hrubé míry úmrtnosti, je tento ukazatel vhodný k mezinárodnímu srovnání. Počítá se z dat různých generací a jeho hodnoty jsou tudíž ovlivněny rozdílným složením sňatků těchto různých generací. Konečná sňatečnost (ks) - průměrný počet sňatků na 100 osob ve studované generaci. průměrný věk při sňatku (žen a mužů zvlášť) a průměrný věk při prvním sňatku. věkový rozdíl snoubenců při vstupu do manželství. sňatkové tabulky vstupní charakteristikou těchto tabulek je pravděpodobnost uzavření sňatku a výslednou charakteristikou je podíl svobodných ve věku do 50 let. Princip konstrukce sňatkových tabulek je obdobný jako u úmrtnostních tabulek. Rozlišují se dva druhy sňatkových tabulek: sňatkové tabulky jedovýchodné - zanedbávají vliv úmrtí a migrace svobodných na sňatečnost sňatkové tabulky několikavýchodné (nejčastěji dvouvýchodné) -  již s rušivými vlivy počítají.

Sňatečnost (nuptuality) odchylky v čase: pokles a kompenzace, podobně jako u porodnosti sezónnost (různá pro různé kultury a nábož.) malá dif. podle regionů mez. srovnání: poměrně malá variabilita 5-10 %0, v Evropě klesá vysvětlující faktor: nesezdaná soužití (ve Skandinávii podíl více než 50%), výrazný nárůst i u nás a celé StV Evropě

Vývoj sňatečnosti je výrazně sociálně podmíněný jev a velmi citlivě reaguje na ekonomickou, politickou a sociální situaci ve společnosti – viz vývoj počtu sňatků v českých zemích od r. 1900

Počet uzavřených sňatků 1919 - 2004

Struktura sňatků podle rodinného stavu snoubenců

Podíl svobodných zjištěných při sčítání % ve věku 29 roků ve věku 50 roků

Průměrný věk při 1. sňatku (tabulkové hodnoty)

Struktura ženichů podle věku

Struktura nevěst podle věku

Sňatky v roce 2003 podle vzájemného věku snoubenců nejpočetnější hodnoty věku Sňatky v roce 2003 podle vzájemného věku snoubenců extrémní hodnoty věku

Měsíční index počtu sňatků – průměr =100 Zdroj: Fialová L.: Demografie 1995,str.17

Označení měsíců s největším a nejmenším počtem sňatku v roce

Podíl dubna, května a června na ročním úhrnu sňatků %

Podíl června až září na ročním úhrnu sňatků %

Rozvodovost

Rozvodovost Rozvod je právním ukončením manželství, uskutečňuje se na základě žádosti a dojde k němu rozhodnutím soudu. Do roku 1949 zanikala manželství buď rozvodem (bez možnosti uzavřít další sňatek), nebo rozlukou, která další sňatek umožňovala. Zákon č. 265/1949 sb., o právu rodinném zavedl rozvod jako jedinou formu právního zániku manželství za života manželů. Evidenci rozvodů provádějí okresní soudy, které vyplňují formulář Hlášení o rozvodu a tato hlášení odesílají dvakrát měsíčně příslušnému krajskému soudu. Všechna hlášení pak zpracování Český statistický úřad, který publikuje absolutní i relativní údaje o rozvodech.

Rozvodovost Česká statistika třídí rozvody podle délky trvání manželství, ale nepřihlíží přitom k roku uzavření manželství. Proto manželství rozvedená po x letech mohou patřit ke dvěma sňatkovým ročníkům (např. manželství rozvedené po dvou letech trvání v roce 2003 mohlo být uzavřeno v roce 2000 nebo 2001, záleží na tom, v kterém měsíci byla svatba a ve kterém proběhl rozvod). Dále jsou ve statistikách informace o způsobu vyřízení podaných návrhů na rozvod (kolik z návrhů bylo zamítnuto, zda došlo v některých případech k usmíření a kolik z návrhů bylo skutečně ukončeno rozvodem), o rozvodech podle počtu nezletilých dětí i o příčinách rozvodu. Statistika sleduje odděleně pro muže i pro ženy tyto příčiny rozvodu: neuvážený sňatek, alkoholismus, nevěra, nezájem o rodinu, zlé nakládání nebo trestný čin, rozdílnost povah a názorů, zdravotní důvody, sexuální neshody a ostatní příčiny.   Při podrobném zkoumání rozvodovosti se zahrnují také další faktory, které intenzitu rozvodovosti ovlivňují - například pořadí sňatku (sleduje se rozvodovost prvních i opakovaných sňatků), počet předchozích rozvodů, věk při sňatku, věkový rozdíl manželů, počet dětí v manželství, socioprofesní postavení, dosažené vzdělání, státní občanství manželů, nebo velikost obce.

Základní ukazatele rozvodovosti Hrubá míra rozvodovosti (hmro = R / P*1000)  - nejjednodušší ukazatel rozvodovosti je vypočítán jako počet rozvodů v kalendářním roce na 1000 obyvatel podle stavu 1. 7. daného kalendářního roku. ovlivněn nejen intenzitou rozvodovosti, ale i strukturou obyvatelstva podle rodinného stavu a věku. Míra rozvodovosti manželství (mrm = R / Pž,vd*1000) Míra rozvodovosti manželství podle věku - počet rozvodů ve věku x vztažený ke střednímu stavu osob žijících v manželství v příslušném věku (vdaných žen, resp.ženatých mužů).  Úhrnná rozvodovost je nejčastěji využívaným ukazatelem pro mezinárodní srovnání (mimo jiné je publikována ve statistikách Rady Evropy). Vyjadřuje úroveň rozvodovosti manželství, neboli jaký podíl původně uzavřených manželství se rozvede. Vztahuj tedy rozvody ke sňatkům, ze kterých vycházejí. Počítá se jako součet tzv. redukovaných měr rozvodovosti podle doby uplynulé od sňatku, které vztahují rozvody v určitém roce tříděné podle délky trvání manželství k výchozím sňatkovým kohortám (to znamená že například v roce 2003 rozvody po dvou letech manželství vztahuji k polovině sňatků uzavřeným v roce 2000 a 2001 atd.) Př. hodnota úhrnné rozvodovosti v České republice v roce 2003 byla 0,48 - to znamená, že z původně uzavřených manželství se jich 48 % rozvedlo.

Mezinárodní srovnání úrovně úhrnné rozvodovosti v Evropě

K historii rozvodů v Evropě Nejstarší rozvodové právo – Island (16. stol.) 1791 – Francie, 1794 – Lucembursko SZ Evropa a Rakouské cís. v 19. stol. (1811 – občanský zákoník) Rusko – na občanském zákoně až po r. 1917 Socialistické státy JV Evropy – po r. 1945 Polsko – 1946 70. léta: Itálie, Portugalsko, Skotsko 1981 – Španělsko 1997 – Irsko V současnosti je MALTA jediný stát EU bez uzákoněného rozvodu (platí jen rozvod v zahraničí) Odlišná procedura rozvodu (př. Švédsko x Itálie)

V posledním období dochází k nárůstu podílu rozvodů zejména u manželství trvajících déle

Potratovost Potratovost je demografický proces, který se váže k oběma základním procesům lidské reprodukce - k porodnosti i k úmrtnosti. Hlavní faktory ovlivňující úroveň potratovosti: legislativní ustanovení legalizace až ve 20. st. – první SSSR v r. 1920, v ČSR do r. 1950 trestný čin antikoncepce (dostupnost, rozšíření, metody) mezinárodní srovnání legislativy interrupce na: http://www.un.org/esa/population/publications/abortion společenské klima individuální vlivy (náboženské přesvědčení, úroveň vzdělání, ekonomická situace) reprodukční zdraví populace ukončení těhotenství do 28. týdne

Definice potratu 1. ukončení těhotenství ženy, při němž: plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů, plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu, z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice. 2. ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů (Zákon ČNR č.66/1988 Sb., o umělém přerušení těhotenství. Vyhláška MZ ČSR č. 75/1986 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství).

Potratovost Zdravotnická zařízení mají povinnost hlásit všechny potraty podle vyhlášky MZ ČSR 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky. Evidence potratů vyplývá z hlášení "Žádost o umělé přerušení těhotenství (UPT), hlášení potratu a mimoděložního těhotenství". Z hlášení lze zjistit druh potratu, zda bylo UPT provedeno ze zdravotních důvodů. Zvlášť jsou zpracovávány údaje o UPT žen s trvalým pobytem v ČR ("tuzemky") a za cizinky s jiným než přechodným pobytem. Statistika potratovosti je zajišťována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Údaje o potratech jsou publikovány také Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Druhy potratu (v ČR) 1. samovolný: spontánní vypuzení plodu z dělohy před ukončením 28. týdne těhotenství. 2. miniinterrupce: jedná se o umělé ukončení těhotenství prováděné vakuovou aspirací. Tato metoda je pro ženu šetrnější a lze ji provést v raném stádiu těhotenství, tj. do sedmého týdne u prvorodičky a do osmého týdne u druhorodičky. 3. jiné legální umělé přerušení těhotenství (UPT): legální ukončení těhotenství jinou metodou než miniinterrupcí do 12. týdne, u zdravotních důvodů do 24. týdne těhotenství. Po uplynutí 12 týdnů těhotenství lze uměle přerušit těhotenství, jen je-li ohrožen život ženy nebo je prokázáno těžké poškození plodu nebo, že plod je neschopen života. Nepatří sem ukončení mimoděložního těhotenství. 4. ostatní potraty: tj. potrat, který si žena přivodila sama nebo potrat provedený či iniciovaný nedovoleně jinou osobou - jedná se převážně o tzv. kriminální potraty. 5. umělé ukončení mimoděložního těhotenství

Potratovost - ukazatele hrubá míra a specifické míry potr. index potratovosti úhrnná potratovost

Restriktivní nařízení jsou v případě interrupcí málo účinná a vedou k nežádoucím jevům – jednak k rizikovým nelegálním interrupcím, jednak k narození nechtěného dítěte. Film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (snímek z filmu) je prvním z cyklu s ironickým názvem Vzpomínky na zlatý věk, v němž rumunští tvůrci chtějí vyprávět o skutečném životě v komunistickém Rumunsku.

1987- Zrušení interrupčních komisí 1958 – inter. zákon 1987- Zrušení interrupčních komisí 1962 – zpřísnění zákona 1973-propopul. opatření vlády

Index umělé potratovosti ve vybraných zemích Evropy

Míry umělé potratovosti podle věku

Úhrnná uměla potratovost a podíl žen s předepsanou antikoncepcí

Vývoj složení interrupcí podle rodinného stavu (%)