Analýza příčin (ne)podpory průmyslu ČR ze strany energetiky Komentář k ASEK Konference Jelenovská 1/2012 K.Šimeček, předseda předsednictva SVSE

Prognóza růstu průmyslové výroby v ČR V roce 2009 propadla průmyslová výroba o více než 20%, z toho některé obory až o 40% V roce 2012 se očekává objemová stagnace s tlakem na ceny, což způsobí pokles tržeb průmyslu

Spotřeba titanové běloby = profilový ukazatel výkonu průmyslu

Trh s plynem je soutěžní

Obyvatelstvo se učí vybírat dodavatele

Průmysl dovede využít konkurenční prostředí

Komentář k trhu s plynem Trh otevřen fakticky od 2007, zákazníci využívají rostoucí nabídku produktů V dodávkách plynu již existuje vazba mezi cenou a vývojem poptávky – trh se kultivuje. Nabídku ovlivňuje rozvoj zdrojů ZP, forma dlouhodobých smluv ve velkoobchodě a vyspělost infrastruktury Cenu plynu je nutno dále zlevnit odstraněním závislosti na spekulativních cenách ropy Výroba tepla a elektřiny z plynu by měla být efektivně konkurenční uhelným zdrojům

Elektro energetika nepodporuje průmysl v ČR

Vliv chování dodavatelů a spotřebitelů a politické vlivy na cenu EE

Cena elektřiny v ČR zhoršuje životní úroveň

Ekonomické a politické vlivy

ČR,SR: řízení proti zájmu spotřebitelů

Komentář k trhu komoditní elektřiny Tržní prostředí do roku 2008 nefungovalo, vývoj cen elektřiny byl určen protisměrným způsobem řízení polostátní firmy ČEZ Zatímco Francie využila vlivu státu na řízení EdF, aby průmysl,stát i obyvatelstvo profitovali z nejnižších cen elektřiny v Evropě, v ČR je situace přesně obrácená. Jen z průmyslu bylo zneužitím dominance navíc „vyvedeno“ 110 mld.Kč. (odhad dle SVSE) Od roku 2009 se dynamika změny cen elektřiny přibližuje vývoji v EU, ale prudce vzrostly poplatky za OZE

Vliv jednotlivých složek ceny

15 Vliv politiky klimatických změn podpora OZE EU ETS – cena povolenky Vliv politiky klimatických změn EU: nárůst o 50% za 16 let ČR: nárůst o 140% za 8 let

Komentář ke způsobu podpory OZE Vývoj výstavby FVE v letech byl nedostatečně řízený,živelný proces v neprospěch spotřebitelů Došlo k selhání legislativních procesů,možné problémy s nepovolenou veřejnou podporou Spotřebitelé byli donuceni přispět na podnikání soukromým firmám,aniž by z toho měli přínos Průmysl v ČR na rozdíl od jiných států EU nese velkou část nákladů na OZE na úkor jeho konkurenceschopnosti

Energetika v kontextu prostředí ČR Energetika je ne méně jak ostatní obory postižena neduhy české společnosti: Korupce a mafiánské praktiky při řízením státních a polostátních firem Bojácnost, nekompetentnost a často nízká profesionalita kontrolních a dozorčích orgánů Neznalost a nezodpovědnost politické reprezentace V tomto kontextu není energetika pouze ve vlastnictví státu dostatečnou zárukou konkurenceschopných cen. Integrace do energetického trhu EU je nezbytností

Vývoj v EU : výchozí podmínky pro SEK Splnění cíle integrace trhu EU do 2014 a podpora OZE vyžaduje významný rozvoj infrastruktury Členské státy jsou zodpovědné za svůj energetický mix,jak se bude vyvíjet nabídka v EU? Podpora OZE vyžaduje harmonizaci v rámci celé EU (větší podpora pro nejlepší technologie na nejlepším místě) Významným nástrojem je podpora energetické účinnosti na straně poptávky (EED) Potřeba konkurenčního energetického mixu tj. diverzifikace investic do výroby elektřiny

Pozitiva aktualizované verze SEK Do úvodní proklamace a vize je doplněno „zajištění konkurenceschopnosti cen energií“. Pro rozvoj OZE je proklamován ekonomický aspekt vlivu na cenu elektřiny a podřízenost NAP Za klíčový nástroj pro rozvoj energetiky je považován technický vývoj včetně podpory rozvoje jaderné technologie SEK podporuje potřebný rozvoj infrastruktury V krátké kapitolce o liberalizaci a integraci trhu s elektřinou je zmínka o nutnosti opatření pro zabránění zneužívání dominantní pozice

Negativa:Nedostatečná kultivace trhu V materiálu chybí hlubší prognóza vývoje energet. zdrojů v rámci jednotného evropského trhu a diskuse o možnostech rozvoje importu PEZ a EE Některé úvahy o bezpečnosti dodávek a udržení dominantní pozice ČEZ mají charakter protekcionismu na úkor konkurenceschopnosti SEK se nezmiňuje o nutnosti změny způsobu řízení a kontroly státních a polostátních energetik k dosažení výhod pro průmysl a obyvatelstvo Role výroby elektřiny z plynu jako konkurenční alternativa je v materiálu značně podceněna

POZE a problematika ŽP Konkurenceschopnost cen elektřiny a způsob podpory POZE nejsou v SEK v rovnováze.Nutno přihlédnout k cenám elektřiny v celé EU. 1. Průmysl v ČR nemůže být zatížen více než v ostatních státech. 2.Obyvatelstvo unese pouze ekvivalent své kupní síly. Podíl státního rozpočtu je naprosto nezbytný, pokud rozvoj POZE překročí výše uvedené možnosti průmyslu a obyvatelstva. Všechny ekologické poplatky a daně zatěžující průmysl by se měly do něj v pobídkách vrátit

Principy prosazované SVSE 1.Zákon o POZE – naplnění cílů ČR v této oblasti (13% v roce 2020) řídit prostřednictvím NAP (MPO) a cenově usměrňovat dle regulačních zásad možné veřejné podpory (ERÚ) 2.Na hrazení nákladů za POZE by se průmysl měl podílet na úrovni srovnatelné s jinou evropskou konkurencí 3.Na hrazení nákladů za POZE by se měl podílet stát ze svého rozpočtu využitím příjmů z aukce povolenek CO2 a ekologických daní

Shrnutí Česká ekonomika je otevřená tj.silně závislá na exportu svých výrobků a služeb.Energetika nemůže být uzavřenou konklávou s rizikem negativního vlivu skupinových zájmů.Míra liberalizace a integrace energetického trhu trhu je dána vývojem zahraničního obchodu spíše než sledováním změn obchodníka V ČR jsou přiměřené ceny plynu a nekonkurence- schopné ceny elektřiny pro průmysl. Z této situace nutno vyvodit závěry a stanovit opatření k nápravě včetně změn kontroly a řízení státních energetických firem a strategie rozvoje POZE

Závěr Pravidelný benchmarking cen energií v EU by měl být klíčovým kontrolním měřítkem úspěšnosti energetické politiky ČR Dosažení výhodnosti či alespoň přiměřenosti cen elektřiny a plynu je zásadním státním zájmem, který by měl být součástí zodpovědnosti řídících, dohlížecích a kontrolních orgánů v energetice Podobnou zodpovědnost se zpětnou vazbou je nutno vyžadovat i v legislativním procesu