MICHAL LEHNERT

OSNOVA PŘEDNÁŠKY: 1. Charakteristika R, R jako důležitý faktor sportovních výkonů. 2. Biologické základy R. 3. Členění rychlostních schopností – druhy R. 4. Tréninkové aspekty R. 5. Specifika tréninku R u dětí. 6. Diagnostika R.

RYCHLOST Def.: Schopnost zahájit a provést pohybovou činnost bez odporu nebo s malým odporem co nejrychleji.

RYCHLOST „koordinačně-kondiční“ schopnost předpokladem pohybu provedeného vysokou až maximální rychlostí (ve smyslu fyzikálním) různý význam rychlosti (R) ve sportovních odvětvích vysoká genetická podmíněnost a nezávislost druhů R - vzít v úvahu při výběru talentů a v tréninku R ovlivněna ostatními motorickými schopnostmi

BIOLOGICKÉ ZÁKLADY RYCHLOSTI Z anatomicko-fyziologického hlediska je R určena především: Nervovo-svalovou koordinací (rychlost vedení vzruchů, střídání kontrakce a relaxace, intra a intermuskulární koord…) zastoupením rychlých svalových vláken (až 80-90%), jejich délka, počet sarkomer, úhel přichycení na kost…) anaerobním alaktátovým energetickým systémem (zásoba ATP, CP…) hormonálním působením (testosteron, kortizol…) pohyblivostí kloubních spojení antropometrickými ukazateli…

RYCHLOSTA) REAKČNÍ1. JEDNODUCHÁ2. VÝBĚROVÁB) AKČNÍ 1. JEDNOTLIVÉHO POHYBU (ACYKLICKÁ) 2. KOMPLEXNÍHO POHYBOVÉH PROJEVU ČLENĚNÍ RYCHLOSTI

ČLENENÍ RYCHLOSTI A) Rychlost reakční 1. Jednoduchá - 1. Jednoduchá - stanovená reakce na očekávaný nebo neočekávaný podnět.

ČLENENÍ RYCHLOSTI A) Rychlost reakční 2. Výběrová - 2. Výběrová - reakce na rozličné očekávané nebo nečekané podněty (pohyb soupeře, let míče, změna vnějších podmínek apod.), na které sportovec reaguje některou ze zvládnutých a známých pohybových činností. Prodloužena o rozhodování a volbu řešení. Významně ovlivněna anticipací, dovednostmi, zkušenostmi!

ČLENENÍ RYCHLOSTI B) Rychlost akční Podle průběhu pohybové fáze (kinematické struktury) se rozlišují dvě formy: 1. Jednotlivého pohybu (acyklická) - 1. Jednotlivého pohybu (acyklická) - jednorázové provedení pohybu s maximální rychlostí

ČLENENÍ RYCHLOSTI B) Rychlost akční 2. Komplexní 2. Komplexního pohybového projevu (nejčastěji jako R lokomoční) - dvoufázová struktura cyklických pohybových aktů -R frekvenční -R akcelerační -R se změnou směru

METODIKA TRÉNINKU RYCHLOSTI K dlouhodobé strategii rozvoje rychlostních schopností přistupujeme již v dětském věku od 8 do 10 let. Maxima rychlostních schopností se dosahuje (až na některé výjimky) kolem 18 až 21 let. To neznamená, že rychlostní trénink později opomíjíme !!!

METODIKA TRÉNINKU RYCHLOSTI Odpočatý sportovec, prohřáté a uvolněné svalstvo. Maximální úsilí, koncentrace a motivace, zvládnutí techniky (kontrolovaný pohyb). Metoda opakování: doba cvičení do s (herní formou i déle) počet opakování v sérii 3-5 počet opakování v tréninkové jednotce do 15 (20) - při poklesu rychlosti trénink ukončit plný interval zotavení 2-5 (8) min, obvykle aktivní.

METODIKA TRÉNINKU RYCHLOSTI Metoda rezistenční (vnějšího doplňkového odporu): Max. do % hmotnosti Metoda kontrastní Metoda asistenční...

METODIKA TRÉNINKU RYCHLOSTI Variabilita tréninku = prevence vzniku rychlostní bariéry. Zaměřit se na končetiny i trup. U dospělých převažuje specifický rychlostní trénink (pohyby, ve kterých se má dosáhnout co nejvyšší R). Využívat principu (metody) kontrastu, nadmaximální rychlosti. Využívat okamžité zpětné vazby (dosažený čas stanovit co nejpřesněji).

METODIKA TRÉNINKU RYCHLOSTI Frekvenční rychlost nejlépe při rychlosti 95 maxima. Rychlostní vytrvalost volit specifické vzdálenosti. Silový trénink realizovat tak, aby mohla být S využita při rychlostních projevech (specifičnost, trénink rychlé a výbušné S, využívat doplňkových odporů…).

METODIKA TRÉNINKU RYCHLOSTI S rostoucí koordinační náročností rychlostního výkonu se zvyšuje význam tréninku koordinačních schopností. V ročním cyklu 1-3x/týden, v přípravě po období zaměřeném na sílu a vytrvalost, částečně souběžně se silou.

SPECIFIKA TRÉNINKU U DĚTÍ Využít citlivého období rozvoje: cca 8-12 (13) let, u chlapců i déle. Zařazovat široké spektrum cvičení, všechny druhy R.

SPECIFIKA TRÉNINKU U DĚTÍ ( Citlivá obdob (B elej, 2001)

SPECIFIKA TRÉNINKU U DĚTÍ Dbát na technické provedení cvičení a na včasné propojení rychlosti a techniky (když technika v hrubých rysech zvládnuta). Trvání cvičení nejčastěji do 6(8) s. Trénovat v menších objemech, ale častěji. Upřednostňovat soutěžení.

DIAGNOSTIKA RYCHLOSTI Diferencovaný přístup vzhledem k odlišnostem mezi jednotlivými druhy R. Terénní a laboratorní testy. Měří se většinou elektronicky (jinak pozor na chybu měření).

PŘÍKLADY DIAGNOSTIKY RYCHLOSTI Reakční R Reakční R (obvykle jednoduchá reakce) pomocí měřících přístrojů (reaktometrů) orientačně i terénními testy založenými na měření dráhy volně padajícího předmětu, který testovaná osoba zastavuje zachycením.

PŘÍKLADY DIAGNOSTIKY RYCHLOSTI Akcelerační R Akcelerační R obvykle měřena současně s hodnocením rychlostně- silových charakteristik vyhodnocováním parametrů průběhů křivky síla – čas. Frekvenční R Frekvenční R hodnocena tappingem rukou nebo nohou.

Kontrolní otázky 1. Charakterizujte R jako motorickou schopnost a jako faktor sportovních výkonů. 2. Jakými předpoklady je R určena z biologického hlediska?. 3. Jaké druhy R lze rozlišit? 4. Objasněte základní požadavky na efektivní trénink R. 5. Jaká jsou specifika tréninku R u dětí? 6. Jak lze R diagnostikovat?