6. Ostatní poškození dřeva Poškození dřevokazným hmyzem Poškození hmyzem je menší než poškození houbami. Hmyz poškozuje: kořeny, listy, pupeny, lýko, kůru a dřevo. Vytváří chodbičky, kterým se říká – požerky. Do chodbiček se pak dostávají často houby. Poškození kořenů – oslabuje strom - nemůže čerpat vodu - strom odumírá - chroust Napadení listů, jehličí – při malém napadení není tak škodlivé - při velkém strom odumírá - drvopleň, obaleči, motýli Napadení pupenů a výhonků – zástava výškového přírůstku - deformace kmene a odumření - obaleči

Lýko – hmyz i jeho larvy - je narušen sestupný proud živin z koruny Dřevo – do různé hloubky – larvy i dospělí brouci - napadají dřevo čerstvě pokácené, suché, zpracované i narušené houbou. Poškození hmyzem se dělí na: Povrchové – otvory 1 - 2 mm do hloubky 5 mm (kůrovci) Mělké – hloubka 5 – 50 mm (dřevokazi) Dřevokazný hmyz dělíme: Brouci Největšími škůdci jsou: 1. Kůrovci – poškozují jen kůru - do dřeva nezasahují - požírají lýko - hlavně jehličnany ale i listnaté dřeviny

Lýkožrout smrkový – napadá odumřelé stromy, vývraty,nemocné a oslabené stromy, ale i živé při kalamitě. Lýkohub sosnový – napadá borovice

2. Dřevokazi – napadají čerstvé i pokácené dřevo - samičky vytváří ve dřevě charakteristické žebříčkovité požerky černé barvy. - vnáší do dřeva spory hub. Dřevokaz čárkovaný – napadá Sm,Jd,Bo Dřevokaz bokový a dubový – tito dřevokazi vytváří hluboké požerky.

3. Tesaříci – ve dřevě vytváří hluboké oválné požerky vyplněné drtí Tesařík smrkový – napadá dřevo živé, ale i napadené houbou Tesařík krovový – vyskytuje se na dřevěných konstrukcích - vytváří široké a dlouhé chodby ve dřevě Tesařík obrovský – asi 5 cm dlouhý brouk - napadá staré stromy Db, Bk,Jv,Or,Jl. Tesařík skladištní – na neodkorněném dřevě Db,Bk,Js

4. Chroust obecný – škodí ve stádiu larev pod zemí – užírá kořínky stromů - dospělý hmyz – ožírá listí stromů

5. Červotoči – ve zpracovaném dřevě - odumřelých stromech - v obydlích – na dřevěných výrobcích Červotoč proužkovaný – vydává zvuky při hlodání chodbiček – vrzání - vytváří hustou síť chodbiček vyplněných dřevitou moučkou - dřevo se rozpadá Červotoč úmrlčí – napadá dřevo vystavené povětrnostním vlivům – trámy

b) Blanokřídlý hmyz Pilořitky – napadá Sm,Jd,Md - na poraněných kmenech i suchém dřevě - chodby larev jsou kruhového tvaru, vyplněné dřevitou moučkou Pilořitka velká – délka 4 – 5 cm je velkým nebezpečím pro sklady kulatiny a řeziva Pilořitka fialová

c) Motýli – ničí hlavně listí, v některých případech i dřevo. Drvopleň obecný – škodí na listnatých stromech Tp,Vr, Db - housenky požírají lýko a potom vyhlodávají nepravidelné chodby ve dřevě – strom odumírá. Obaleči – škodí na jehličnatých i listnátých stromech - napadají terminální pupeny a stromy pak rostou se znetvořenou korunou Mnišky – požírají listy nebo jehličí - způsobují tzv. holožer – zničí veškeré listí celých porostů Mniška obecná

2. Poškození cizopasnými rostlinami Na živých stromech se vyskytují dva druhy rostlin a to popínavé a parazitní. a) Popínavé rostliny – břečtan, chmel - ovíjí strom, kořeny vnikají pod kůru - omezují proudění lýkem a vznikají nádory b) Parazitní rostliny – jmelí bílé, jmelí jehličnanové a ochmet evropský - svými kořeny provrtávají bělovou část dřeva hlavně u větví, přerušují proud vody a způsobují uschnutí větve později i celého stromu.

3. Vady způsobené zraněním kmene Vady nepoškozují přímo dřevo kmene, ale usnadňují napadení stromu houbami, vznik nepravého jádra a hnilobu. a) Zásušek – vzniká po násilném odstranění kůry např. po těžbě, požáru - po odstranění kůry místo vysychá, postupuje i dovnitř kmene - vyvolává vznik nepravého jádra - na dřevu zásušku se uchytí houby

Postup zavalování rány Z – zásušek Y- závitek X - zárost

b) Zárost –je to část odumřelého dřeva nebo kůry, která je zarostlá živým dřevem. - narušuje celistvost a vzhled dřeva

4.Nenormální zbarvení vlivem nenormálních uloženin Je to zbarvení neorganického původu vznikající chemickými účinky a jinými vlivy.Podle druhu vlivu vznikají různé barevné odstíny: - Šedá až hnědá barva – vzniká oxidací tříslovin vzduchem do hloubky 2 mm. Šedomodré a rezavě hnědé – zbarvení vzniká vlivem železitých solí nebo kovových předmětů – hřebíků Žluté zbarvení – vlivem dlouhodobě uloženého dřeva ve vodě – nedostatek kyslíku - zbarvení je do hloubky 1 – 3 mm - po vyschnutí mizí

5. Vady vzniklé při výrobě Při výrobě řeziva vznikají tyto vady: Úchylka kolmosti – vzniká nedodržením technologické kázně při výrobě Plochy a boku plochy a čela čela a boku

b) Úchylka rovnoběžnosti – ploch nebo boků řeziva - měří se tloušťkou nebo šířkou řeziva úchylka tloušťky řeziva úchylka šířky řeziva

c) Deformace - je to zakřivení nebo zborcení ploch a boků řeziva nesprávným postupem při výrobě, sušení nebo ochraně. Příčiny mohou být: - chyby pořezu – zabíhání nástroje, vada ozubení,seřízení - chyby při sušení – špatné proložení d) Oblina – je to část oblé plochy na omítnutém řezivu - dělí se na: ostré a tupé

e) Povrchové vady řezu – jsou to nepravidelnosti způsobující drsnost povrchu K povrchovým vadám patří: - rýhy po pilových listech - vlnitost povrchu - chlupatost povrchu - třásně – neoddělené třísky na konci řezné plochy - spálené dřevo – způsobené třením nástroje

Opakování Definujte vady dřeva. 2. V jakém případě jsou suky považovány za vadu dřeva? 3. Jaké druhy trhlin vznikají ve dřevě a co je příčinou jejich vzniku? 4. Co je nepravé jádro a čím se liší od pravého jádra? 5. Popište vady struktury a tvaru kmene. 6. Jaké zbarvení dřeva jsou příznakem začínající hniloby dřeva? 7. Jak poškozují dřevo dřevokazné houby? 8. Který druh dřevokazného hmyzu poškozuje trámové konstrukce? 9. Která je nejnebezpečnější dřevokazná houba na zabudovaném dřevě? 10. Které druhy poškození způsobuje hmyz? 11. Jak vzniká zásušek a zárost? 12. Jaké znáte vady vzniklé při výrobě?