Způsoby výživy rostlin Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Výživa Jak se živí rostliny, jak živočichové? obě skupiny přijímají vodu, minerální látky rostliny fotosyntetizují – z látek anorganických se tvoří organické látky živočichové přijímají organické látky
Minerální výživa získávání anorganických látek makrobiogenní (rostlina potřebuje velké množství) C, O, H, N, P, S, K, Mg, Ca mikrobiogenní (dostačuje malé množství prvku) Fe, Mn, Zn, Cu, Mo, B, Cl, Ni
Způsob výživy získání organických látek = způsob získávání uhlíku (C) 4 způsoby: autotrofie heterotrofie mixotrofie symbióza
Autotrofie z řeckého „samostatný ve výživě“ získává organické látky bez konzumace jiných organismů organické látky vytváří z anorganických podle zdroje E: chemoautotrofie – prototrofní bakterie, získává energii z oxidace anorganických látek (redukce Fe, S, NH3) fotoautotrofie – využívá energii ze Slunce 1. Autor © Jana Míková 2.
Heterotrofie získává potřebné organické látky konzumací jiných organismů nebo jejich produktů houby, nezelené rostliny a části zelených rostlin, které nemají chlorofyl kořeny, květy, embrya, klíční R… 2 typy: saprofytismus parazitismus
3. hnilák 1. Saprofytismus živiny a E získávají z odumřelých těl jiných organismů půdní houby, řasy některé vyšší rostliny 5. korálice 4. hlístník hnízdák
2. Parazitismus Kdo je parazit? cizopasník, organismus žijící na úkor jiného živiny získávají z těl živých organismů (hostitelů) nezpůsobí zánik hostitele Proč? protože by sami nepřežili rozlišujeme 2 typy: holoparazitismus hemiparazitismus
2a) Holoparazitismus obligátní, úplný parazitismus Autor © Jana Míková 2a) Holoparazitismus obligátní, úplný parazitismus odebírá vodu, minerály i asimiláty do CS hostitele haustoria (pohružováky) často úzce specializované rostliny bez chlorofylu 6. podbílek 8. Rafflesia 7. kokotice
2b) Hemiparazitismus poloparazitismus semenné rostliny s chlorofylem (fotosyntetizují) hostiteli berou: asimiláty (haustoria do lýkové části cévních svazků) – světlík, černýš, všivec vodu a minerální látky (haustoria do dřeva) – jmelí, ochmet 9. světlík 10. všivec
12. jmelí bílé 11. řez větvičkou borovice se jmelím
Mixotrofie přechod mezi auto- a heterotrofií rostliny s chlorofylem, ale čerpají další složky výživy: např. metabolizují organické látky z prostředí – samočištění vody (řasy, zelení bičíkovci) masožravé rostliny Kde rostou, čím se živí? většinou nitrofilní, rostou na substrátu chudém na N – N musí doplnit – hmyz apod. (bílkoviny z hmyzích těl, rozklad proteolytickými enzymy) různé typy pastí pasivní – lepkavý nebo kluzký povrch aktivní – sklapne některé se pěstují jako pokojové rostliny Znáte nějakou masožravou rostlinu? 13. aldrovandka
15. tučnice obecná 14. rosnatka
16. mucholapka podivná (Dionaea)
jak masožravky lapají potravu uvidíte zde nebo zde 17. láčkovka (Nepenthes) 18. špirlice (Sarracenia)
Symbióza vzájemné soužití dvou různých organismů (autotrofa a heterotrofa) mykorrhiza Co je to mykorrhiza? symbióza podhoubí hub s kořeny vyšších rostlin houba dodá vodu, minerály, vitamíny, rostlina asimiláty u více než 90 % rostlin (kromě brukvovitých, sítinovitých a šáchorovitých) ektotrofní – houbová vlákna do mezibuněčných prostor endotrofní – houbová vlákna do nitra buněk (vřesovcovité, vstavačovité) 19.
20. křemenáč březový 21. klouzek sličný
Symbióza s hlízkovými bakteriemi symbióza bakterií s kořeny vyšších rostlin rostlina dává asimiláty bakterie vážou vzdušný dusík rod Rhizobium (bobovité rostliny – hrách, fazol…) rod Frankia (olše, rakytník) 22. Rhizobium 23. Frankia
Úkol – hlízkové bakterie Pomůcky: lupa, kořeny bobovitých rostlin s hlízkami (hrách, fazol...) Pozorujte pod lupou hlízky vytvořené bakteriemi, nakreslete je.
Opakování Jak se liší autotrofie a heterotrofie? autotrof je samostatný ve výživě (organické látky je schopen vytvářet sám) heterotrof získává uhlík z organických látek Uveď příklady parazitů všivec, světlík, kokotice, podbílek, černýš… Co jsou to pohružováky/haustoria? kořínky pronikající do vodivých pletiv hostitele – do dřeva (získávají vodu a minerální látky), do lýka (získávají asimiláty)
Zdroje Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org. 1. Matthias Kabel. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mammoth_Hot_springs_04.jpg 3. Aorg1961. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fichtenspargel_-_korzeni%C3%B3wka_pospolita_-_Monotropa_hypopitys.jpg 4. BerndH . http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neottia_nidus-avis_plants.jpg 5. Mg-k. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Corallorrhiza_trifida_02_mg-k.jpg 7. Hans Hillewaert. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cuscuta_europaea_(on_Urtica_dioica).jpg 8. Ma_suska. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rafflesia_sumatra.jpg 9. Bernd Haynold. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Euphrasia_rostkoviana_120907.jpg 10. Hans Hillewaert. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pedicularis_palustris_(plant).jpg 11. Gerhard Elsner. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kiefern-Mistel.jpg 13. Jan Wieneke. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:AldrovandaVesiculosaHabit.jpg 14. Denis Barthel. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:DroseraFelix.jpg 15. Bernd Haynold. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pinguicula_vulgaris_190507.jpg 16. GFDL. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flytrap.jpg 17. François MEY. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nepenthes_bokorensis_upper.jpg 18. Xscd. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sarracenia-leucophylla_wikimedia-org02.png 20. Kosiarz-PL. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leccinum_versipelle_3.jpg . 21. Richard Schröder. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Goldroehrling1.jpg . Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain na http://www.wikimedia.org. 12. Saxo. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Misteln.jpg 19. Nicu Buculei. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mushroom.svg 22. JoJan. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Soybean-root-nodules.jpg 23. Rosser1954. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:An_alder_root_nodule_gall.JPG Obr 2. 6.: Autor © Jana Míková