Dějepis Raný středověk 2
Slované a Sámova říše Slované Západní, jižní a východní (nahoře). Praslovanština (staroslověnština). Pohané (Perun, Radegast ad.). Příchod Slovanů do Čech (asi 535). Sámova říše (cca 620-658) Sámo (franský kupec) sjednotil západní Slovany proti Avarům (turkotatarští kočovníci, dole). Vyhnání Avarů. Válka s Franky – bitva u Wogastisburgu (631). Po smrti Sáma rozpad.
Velká Morava I Mojmír sjednocuje Moravu (asi 830; vládl do cca 846). Rostislav (vládl 846-870) – pozval věrozvěsty. Konstantin a Metoděj Příchod na Moravu (863). Staroslověnština a hlaholice Cesta do Říma a smrt Konstantina-Cyrila. Papež jmenoval Metoděje moravským arcibiskupem. Smrt Metoděje (885).
Velká Morava II Svatopluk (+894). Vyhnal po Metodějově smrti jeho žáky z Moravy a přiklonil se k západnímu křesťanství. Rozšířil říši. Synové – nesvornost, příchod Maďarů a rozpad Velké Moravy (asi 906). Kultura Předrománský sloh. Hradiště – Mikulčice a Staré Město u Uherského Hradiště.
Počátky českého státu Bořivoj I. (+asi 890) a Ludmila (+15.9.921) Přijali křest na Moravě Kostely na Levém Hradci a Panny Marie na Pražském hradě. Synové Spytihněv I. (+915) – se podřídil západní církvi (895). Vratislav I. (+921) a Drahomíra – kostel sv. Jiří. Drahomíra – regentkou (921-4), vražda sv. Ludmily.
Čechy v 10. století Václav (*asi 907 +28.9.935) Orientace na Sasko – poplatky. Založení kostela sv. Víta. Zavražděn v Boleslavi. Boleslav I. (vládl asi 935-967/972) Válka s Říší (936-950) – prohrál a byl obnoven poplatek. Založení Vyšehradu. První peníze – denáry. Boleslav II. (+999) Založení pražského biskupství (973). Vojtěch Slavníkovec – 2. pražský biskup, neshody s knížetem, odchod z Čech, zabit r. 997 v Prusku. Vyvraždění Slavníkovců (995).
Svatá říše římská Saská dynastie (919-1024) Jindřich I. Ptáčník – boje s Maďary, podrobení vévodů. Ota I. – bitva na Lechu proti Maďarům (955), tažení do Itálie a korunovace císařem (962). Ota II. a Ota III. – rozšiřování Říše do Polabí (vyvražďování polabských Slovanů). Sálská dynastie (1024-1125) Zisk Arelatska (1032). Boj s papežem o investituru (výběr a uvedení do úřadu církevního hodnostáře), konkordát wormský (kompromis, 1122).
Čechy v 11. století Synové Boleslava II. Rozklad vlády a krize. Oldřich I. – sázavský klášter (staroslověnština). Břetislava I. (1034-1055) Připojení Moravy (1029/31). Tažení do Polska, přivezl ostatky sv. Vojtěcha, Břetislavova dekreta. Stařešinský zákon a úděly pro další Přemyslovce. Vratislav II. (1061-1092) Spory s bratry. Založil olomoucké biskupství (1063). Za pomoc císaři s dobýváním Říma byl korunován na krále (1085).
Čechy ve 12. století Vnuci Břetislava I. (1092-1125) Opět spory o vládu. Vyvraždění Vršovců (1108). Soběslav I. (1125-1140) Bitva u Chlumce (1126) – porážka německého krále a jeho zajetí. Vladislav II. (1140-1172) Účast na křížové výpravě. Za pomoc císaři proti Milánu korunován na krále (1158). Vzdal se trůnu ve prospěch syna. Vladislavovi nástupci Opět úpadek – rozdělení země (Čechy, pražské biskupství a Morava) Statuta Konráda Oty (dědičnost půdy).
Polsko Rod Piastovců. Měšek (962-992) přijal r. 966 křest a oženil se s Doubravkou (dcera Boleslava I.). Boleslav I. Chrabrý (992-1025) – vykoupil tělo sv. Vojtěcha a u jeho hrobu v Hnězdně založil arcibis-kupství (1000); prohlásil se králem (1025). Poté oslabení. Boleslav II. Smělý (1058-1079) r. 1076 získal královskou hodnost. R. 1139 došlo k rozdělení země na úděly.
Uhry Příchod do Evropy koncem 9. století. Kořistnické výpravy, porážka v bitvě na Lechu (955). Rod Arpádovců. Gejza (972-997) přijal křesťanství (974). Štěpán I. Svatý (997-1038) se stal králem a založil arcibiskupství v Ostřihomi (1001), připojil Slovensko. Ladislav I. Svatý (1077-1095) rozšířil Uhry do Slavonie a Sedmihradska a připojil Chorvatské království (1092/ 1102).