Fyzikální systémy hamiltonovské Celková energie systému je vyjádřená Hamiltonovou funkcí H – hamiltoniánem Energie hamiltonovského systému je funkcí zobecněné.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
15. Stavová rovnice ideálního plynu
Advertisements

STRUKTURA A VLASTNOSTI plynného skupenství látek
Chemická termodynamika I
MARKOVSKÉ ŘETĚZCE.
KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK.
II. Věta termodynamická
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice.
IDEÁLNÍ PLYN.
Fázové rovnováhy Fáze je homogenní část soustavy oddělená od ostatních fází rozhraním, v němž se vlastnosti mění nespojitě – skokem. Soustavy s dvěma fázemi:
I. Statické elektrické pole ve vakuu
Lekce 2 Mechanika soustavy mnoha částic
Shrnutí z minula vazebné a nevazebné příspěvky výpočetní problém PBC
počet částic (Number of…) se obvykle značí „N“
Základy mechaniky tekutin a turbulence
Statistická mechanika - Boltzmannův distribuční zákon
ROVNOVÁŽNÝ STAV, VRATNÝ DĚJ, TEPELNÁ ROVNOVÁHA, TEPLOTA A JEJÍ MĚŘENÍ
Plyny.
Konstanty Gravitační konstanta Avogadrova konstanta
Radiální elektrostatické pole Coulombův zákon
Základy vlnové mechaniky - vlnění
Ing. Lukáš OTTE kancelář: A909 telefon: 3840
Ideální plyn Michaela Franková.
Fyzikálně-chemické aspekty procesů v prostředí
I. Věta termodynamická ΔU = U2 – U1 = W + Q dU = dQ + dW
Termodynamika – principy, které vládnou přírodě JAMES WATT Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy.
STAVOVÁ ROVNICE IDEÁLNÍHO PLYNU.
KINETICKÁ TEORIE LÁTEK
Látky mohou mít tři skupenství:
Ideální pružná a nepružná srážka
Mechanika kapalin a plynů
Proudění kapalin a plynů
Chemie anorganických materiálů I.
Lineární zobrazení.
Shrnutí z minula Heisenbergův princip neurčitosti
Odvození matice tuhosti izoparametrického trojúhelníkového prvku
Geometrické znázornění kmitů Skládání kmitů 5.2 Vlnění Popis vlnění
INTERFERENCE VLNĚNÍ.
Vektorové prostory.
Relativistický pohyb tělesa
Struktura a vlastnosti plynů
Derivace funkce Derivací funkce f je funkce f ´ která udává sklon (strmost) funkce f v každém jejím bodě Kladná hodnota derivace  rostoucí funkce Záporná.
Jméno: Miloslav Dušek Fakulta: Strojní Datum:
Sytá pára. Var.
Mechanika tuhého tělesa
5.4. Účinné průřezy tepelných neutronů
Kmity.
Termodynamika (kapitola 6.1.) Rozhoduje pouze počáteční a konečný stav Nezávisí na mechanismu změny Předpověď směru, samovolnosti a rozsahu reakcí Nepočítá.
BioTech 2011, Strážná. O čem to bude? Stochastické simulace Diferenciální rovnice (ODR) Automaty.
Základy kvantové mechaniky
Iontová výměna Změna koncentrace kovu v profilovém elementu toku Faktor  modelově zohledňuje relativní úbytek H + v roztoku související s vymýváním dalších.
Kmitání mechanických soustav I. část - úvod
Termodynamika Základní pojmy: TeploQ (J) - forma energie Termodynamická teplotaT (K) 0K= -273,16°C - nejnižší možná teplota (ustane tepelný pohyb) EntropieS.
IV. KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY a RELACE E.t   TUNELOVÁNÍ Z RESONANČNÍCH STAVŮ (-ROZPAD)
Poděkování: Tato experimentální úloha vznikla za podpory Evropského sociálního fondu v rámci realizace projektu: „Modernizace výukových postupů a zvýšení.
Ideální plyn velikost a hmota částic je vůči jeho objemu zanedbatelná, mezi částicemi nejsou žádné interakce, žádná atrakce ani repulse. Částice ideálního.
Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory Ing. Petr Vácha ZS – Termika, molekulová fyzika.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_32_11 Název materiáluSytá pára.
Radovan Plocek 8.A. Stavové veličiny Izolovaná soustava Rovnovážný stav Termodynamická teplota Teplota plynu z hlediska mol. fyziky Teplotní stupnice.
Fyzika I-2016, přednáška Dynamika hmotného bodu … Newtonovy zákony Použití druhého pohybového zákona Práce, výkon Kinetická energie Zákon zachování.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_453_Vlastnosti plynů Název školy Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná.
Harmonický oscilátor – pružina pružina x pohybová rovnice počáteční podmínky řešení z počátečních podmínek dostáváme 0.
Molekulová fyzika a termika
Přípravný kurz Jan Zeman
Statistická termodynamika Chemická rovnováha Reakční kinetika
Moderní poznatky ve fyzice Některé jevy moderní termodynamiky
5. Děje v plynech a jejich využití v praxi
Kmity HRW2 kap. 15 HRW kap. 16.
Struktura a vlastnosti plynu
IDEÁLNÍ PLYN.
Elektrárny 1 Přednáška č.3
Transkript prezentace:

Fyzikální systémy hamiltonovské Celková energie systému je vyjádřená Hamiltonovou funkcí H – hamiltoniánem Energie hamiltonovského systému je funkcí zobecněné souřadnice q i a zobecněné hybnosti p i (obecně v i dimenzích) a samozřejmě času. Rozdíl kinetické a potenciální energie systému vyjadřuje obecná Lagrangeova funkce: je zobecněná rychlost Hamiltonova funkce je součtem kinetické a potenciální energie systému, což koresponduje se vztahem k Lagrangeově funkci neboť Výsledný hamiltonián klasické mechaniky

Fyzikální systémy hamiltonovské Z uvedených vztahů lze vyvodit kanonické Hamiltonovy rovnice: Hybnost je kanonicky sdružená se souřadnicí Působení protisíly je spojeno s prostorovým růstem potenciálu při stejné kinetické energii Růst kinetické energie je ekvivalentní rychlosti (při stejné potenciální energii) Relace časové změny Hamiltonovy a Lagrangeovy funkce

Fyzikální systémy hamiltonovské Nestlačitelnost fázového objemu Suma determinantů matice změn hustoty zobr. bodů D a celkové energie H v dimenzích fázového prostoru p i, q i je nulová Např. při pohybu ideálního jednorozměrného kyvadla je změna q vždy spojena s ekvivalentní změnou p – systém je prost tření. Fázový tok zobrazený v prostoru p, q zachovává hustotu zobrazovacích bodů (tj. infinitezimální krok fázového toku je konstantní).

Fyzikální systémy hamiltonovské – příklad

Fyzikální systémy disipativní Disipativní systém kontrahuje objem fázového prostoru

Statistická mechanika - smysl Mikroskopické vlastnosti Makroskopické stavové vlastnosti

Statistická mechanika - entropie a neuspořádanost Smíšený stav je výrazně pravděpodobnější oproti nesmíšenému, neboť způsobů, jak rozmístit molekuly A a B, aby vznikl smíšený stav, je mnohem více než způsobů vedoucích k separovaným látkám. Způsoby uspořádání = rozlišitelné stavy soustavy W Smíšený stav má vyšší entropii oproti nesmíšenému S je aditivní S = S 1 + S 2, W je multiplikativní W = W 1 W 2 Vztah mezi S a W musí být logaritmický – obecný tvar: S = a ln W + b

Statistická mechanika - entropie a neuspořádanost Konstantu a lze zjistit z pravděpodobnostní analýzy jednoduché stavové změny Expanze ideálního plynu z nádoby o objemu V 1 do evakuované nádoby s objemem V 2 - konečný objem je V 1 + V 2 Pravděpodobnost přítomnosti určité molekuly v první nádobě: Pravděpodobnost přítomnosti všech N molekul v první nádobě -počáteční stav Konečný stav – každá molekula s jistotou v první nebo druhé nádobě:

Statistická mechanika - entropie a neuspořádanost Po porovnání s výchozí obecným logaritmickým vztahem Přechod ze stavu 1 do 2 – vztah mezi změnou stavové (makroskopické) entropie a změnou mikroskopické neuspořádanosti dané poměrem počtů možných stavů obou uspořádání (makrostavů) Relativní pravděpodobnost poklesu entropie pod rovnovážnou hodnotu – pravděpodobnost samovolného navýšení uspořádanosti Relativní pravděpodobnost dvou uspořádání je úměrná poměru počtů možných stavů těchto uspořádání