1 STŘEDNÍ MORAVA – KŘIŽOVATKA DOPRAVNÍCH CEST A EKONOMICKÝCH ZÁJMŮ Luhačovice VÝZNAM STAVEBNICTVÍ PRO EKONOMIKU A HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ PŘIPRAVENOST VÝROBNÍ SFÉRY NA PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ Ing. Václav Matyáš prezident

2  patří mezi základní pilíře rozvoje české ekonomiky  významným způsobem ovlivňuje vývoj společnosti i ekonomiku národního hospodářství  vytváří přibližně 8% HDP, zaměstnává 5% práceschopného obyvatelstva, je 3. největším zaměstnavatelem  podílí se na celkové úrovni společnosti, její ekonomické síle, vyspělosti i stupni sociálního cítění  vytváří díla dlouhodobé životnosti, hmotný majetek státu a privátního sektoru  má přínos kulturní a architektonický, který je významnou součástí národního dědictví  kultivuje životní prostředí a zároveň ho chrání  urbanizuje krajinu a pomáhá k jejímu využití pro činnost člověka  uspokojuje nároky na bydlení, zaměstnání, dopravu, volný čas  je realizátorem stavebních investic - novostaveb, oprav, rekonstrukcí i údržby stavebního fondu  realizací dopravních staveb a infrastruktury posiluje konkurenceschopnost státu i jednotlivých regionů VÝZNAM STAVEBNICTVÍ PRO EKONOMIKU A HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

3  je ekonomickým motorem národního hospodářství, signalizuje prosperitu, ale také ekonomický úpadek společnosti  koncepčně prováděné veřejné investice vedou k významné podpoře domácí ekonomiky  stavebnictví má jeden z nejvyšších multiplikačních efektů z pohledu ekonomických přínosů a vlivu na zaměstnanost i v dalších odvětvích jako je výroba stavebních hmot, energetika průmysl, doprava, služby, projekční a architektonické činnosti  stát prostřednictvím veřejných investic přímo stimuluje domácí ekonomiku, neboť stavebnictví vykazuje relativně nízkou závislost na dovozech  významný je jeho přínos pro státní rozpočet  ve formě daní právnických i fyzických osob, DPH, daně ze mzdy, sociálního a zdravotního pojištění plyne do státního rozpočtu z 1 mld. Kč stavebních investic 423 mil. Kč včetně úspory na výdajích za vyplácení podpory v nezaměstnanosti. VÝZNAM STAVEBNICTVÍ PRO EKONOMIKU A HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

4  stavebnictví je jediné odvětví v České republice, které je již pátým rokem v recesi  propad ekonomiky a snížení příjmů státního rozpočtu řešila vláda tím nejsnazším způsobem - radikálními škrty, razantním omezením veřejných investic  velmi negativní dopady pro stavebnictví  politika drastických výdajových restrikcí v oblasti veřejných investic působí zcela protisměrně  výrazně snižuje příjmovou stránku rozpočtu, zvyšuje nezaměstnanost v oboru  kombinace délky a hloubky krize spolu s nízkou prediktabilitou další politiky státu zpětně ohrožuje cíle konsolidace naší ekonomiky  úpadek stavebnictví má primárně velmi nepříznivé důsledky na ekonomiku státu  díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví působí negativně i v řadě dalších oborů  vláda nereagovala na výstražné signály a požadavky zaměstnavatelských svazů na opatření ke zmírnění následků krize  neuskutečnila ani jediné z proklamovaných opatření k zastavení poklesu investiční výstavby  nedodržení ujištění o zachování výše výdajů na infrastrukturu v Prohlášení vlády ze srpna 2010  podvod na voličích DOPAD KRIZOVÉHO VÝVOJE NA SEKTOR

5  v protikladu s opatřeními prakticky všech evropských vlád nepůsobila proticyklicky, ale naopak krizi stavebnictví prohloubila zastavením investiční výstavby  znejistěla i privátní sféru, která přestala investovat, přestože úspory obyvatel prokazatelně rostou  v rezortu stavebnictví došlo ke ztrátě stavebních kapacit, které se budou těžko obnovovat  za 4 roky (2008 – 2012) se snížil počet podniků s 50 a více zaměstnanci o 164 (21,1%)  počet pracovníků se u podniků s 50 a více zaměstnanci za stejné období snížil o 17,1%, celkem včetně malých firem odešlo ze stavebnictví – pracovníků  došlo ke znehodnocení drahého strojního vybavení odborných firem, propouštění i vysoce kvalifikovaných pracovníků a negativním dopadům na další odvětví průmyslu, dopravy i služeb  došlo k opravdu dramatickému poklesu zásoby práce  byla fakticky zmrazená příprava velkých infrastrukturních staveb  není zajištěno financování akcí spolufinancovaných EU, není jasný výhled na další roky  vše má a bude mít v budoucnu pro odvětví fatální důsledky  problémem je výrazně vyšší politická, ekonomická a legislativní nestabilita nežli ve vyspělé Evropě. DOPAD KRIZOVÉHO VÝVOJE NA SEKTOR

6  V roce 2009 a v roce 2010 byl vývoj stavební výroby ještě pozitivně ovlivněn dokončovanými zakázkami, zejména z oblasti dopravní infrastruktury, pohyboval se nad protikrizovou (optimistickou) variantou  V roce 2011 se stavební výroba přiblížila předpokladu realistické varianty  V roce 2012 se stavební výroba nebezpečně přiblížila restriktivní variantě  V roce 2013 je reálný předpoklad podkročení restriktivní (katastrofické) varianty

7

8 Meziroční pokles stavební produkce od počátku roku celkem 89,0 Pozemní stavitelství89,5 Inženýrské stavitelství88,0 Index k roku ,8

9  NÁMĚTY PRO ŘEŠENÍ PRIORITNÍCH PROBLÉMŮ STAVEBNICTVÍ V NOVÉM VOLEBNÍM OBOBÍ SPS vydal dokument Zajištění ekonomického růstu zaměstnanosti zlepšením stability v oblasti investiční výstavby a stavebnictví  snaží se o formulaci takových opatření, která usnadní konsolidaci stavebnictví v krátkodobém horizontu a jeho rozvoj ve střednědobém období  obsahuje náměty nejzávažnějších témat z oblasti stavebnictví, která by neměla být opomenuta ve volebním programu budoucích parlamentních stran  opatření by měla usnadnit konsolidaci stavebnictví v krátkodobém horizontu a rozvoj ve střednědobém období RIZIKA STAVEBNICTVÍ V NOVÉM PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2014+

10  stát by měl umět definovat svoje potřeby na trvale udržitelné úrovni ve střednědobém horizontu minimálně pěti let, aby stavební dodavatelé, výrobci stavebních materiálů, projektanti mohli očekávanému vývoji přizpůsobit v plném komplexu svoje kapacity  vláda musí důsledky neřešeného kritického vývoje oboru a jeho problémy vnímat v jednom celku z hlediska politického, ekonomického a sociálního, a to v horizontu delším nežli jedno volební období  ČR však bohužel postrádá jasnou a jednoduše čitelnou vizi směřování ve většině oblastí a odvětví, neexistuje tedy ani žádná dlouhodobá a stabilní koncepce státu v oblasti veřejných investic a stavebnictví. RIZIKA STAVEBNICTVÍ V NOVÉM PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2014+

11  Dopravní infrastruktura  zpracovat reálnou koncepci rozvoje dopravní infrastruktury spolu s finanční strategií (priority, věcný, časový a finanční harmonogram) včetně zkvalitnění její provozuschopnosti  posílit finanční zdroje (zvýšením podílu SFDI na výnosu spotřební daně z minerálních olejů, optimalizací sazeb výkonového zpoplatnění, úvěrovým financováním, obnovením procesu přípravy projektů vhodných pro financování formou PPP)  stabilizovat plánování a finanční výhledy, objem ročních výdajů na dopravní infrastrukturu fixovat k výši hrubého domácího produktu dle doporučení EK na úrovni 2% HDP Shrnutí nejpodstatnějších opatření

12  Dopravní infrastruktura  zvýšit efektivitu výdajů (zavedení řádné supervize nákladů, kontinuální proces sledování nákladů v celém životním cyklu projektu, uplatnění limitních cen u soutěžených veřejných zakázek)  přijmout a realizovat opatření pro dočerpání finančních zdrojů OPD 2007 – 2013  urychlit investorskou přípravu staveb dopravní infrastruktury a zajistit tvorbu národních zdrojů v rozpočtu SFDI pro program OPD 2014 – 2020  projednat čerpání evropských fondů v prodlouženém režimu n + 3, což pomůže jednak k dočerpání prostředků OPD I a překonání zpoždění přípravy staveb pro OPD II. Shrnutí nejpodstatnějších opatření

13  Legislativa  aktualizovat právní úpravy přípravy investiční výstavby s cílem zjednodušit povolovací procesy  prověřit účinnost zjednodušujících postupů stavebního zákona (přehodnotit formy účasti veřejnosti v územních a stavebních řízeních při zachování principů podle Směrnice EP a Rady a mezinárodních smluv  sjednotit postupy podle stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí  před vydáním nového zákona o veřejných zakázkách zdokonalovat nástroje veřejného investování (kodifikace všeobecných obchodních podmínek, metodika k předpokládané hodnotě stavební investice, dodatečným pracím a vícepracím, mimořádně nízké nabídkové ceně, kvalifikaci stavebních dodavatelů)  obnovit institut investičního záměru se závazně určeným obsahem a stanovit dílčí postupy při jeho posuzování formou státní expertizy a schvalování. Shrnutí nejpodstatnějších opatření

14  Reorganizace státní správy  Vytvořit integrované ministerstvo, jako zodpovědného partnera za sektor výstavby v celé šíři jeho problematiky. V oblasti investic by spojovalo kompetence MMR, MPO, MD, MŽP. Tento vysoce funkční model existuje např. v Německu a na Slovensku. Politická zodpovědnost za tento segment je jednoznačná - jeden ministr, jeden zodpovědný partner. Tento návrh by měl zapadat do mnohokráte proklamované, ale nikdy neuskutečněné koncepce zeštíhlování státní správy. Shrnutí nejpodstatnějších opatření

15  Bytová výstavba, energetická náročnost budov  Vzdělávání  Podpora podnikání  Výzkum a vývoj (podrobněji na Přehled strategických problémů v oblasti investiční výstavby a stavebnictví, vytýčení priorit a návrh jejich řešení, je nezbytným úkolem pro zajištění ekonomického růstu a zaměstnanosti. Postupné řešení očekává stavbařská veřejnost od nové vlády! Další opatření byla navržena v oblastech