VODIVÁ PLETIVA
vodivá pletiva • doprovázeny zásobním nebo provazce protáhlých buněk - prosenchym rozvádění vody s rozpuštěnými látkami procházejí kořeny, stonkem, v listech rozvětvené do žilek • doprovázeny zásobním nebo „rozvodným“ pletivem (paren- chym) a zpevňujícím pletivem (sklerenchym, opora)
svazky „provazců“ → cévní svazky část dřevní = xylem část lýková = floem
cévní svazek – xylem (část dřevní) vede vodu s anorg. živinami z kořenů do stonku a listů => vzestupný transport buňky s odumřelým obsahem cévice a/nebo cévy + průvodní pletiva
cévní svazek – xylem (část dřevní) cévice (tracheidy) vývojově starší (původnější) zašpičatělé buňky se zdřevnatělými stěnami,v místě styku nejsou perforované
cévní svazek – xylem (část dřevní) cévy (tracheje) buňky nad sebou propojeny ((částečným) rozpuštěním buněčné stěny) → „trubice“ charakteristicky ztloustlé b. stěny (šroubovitě, tečkovitě...)
Čím je umožněn transport roztoků dřevní částí (=> nahoru)? transpirace (vypařování vody průduchy listů) → podtlak → nasávání roztoků z půdy svou roli hraje: difúze, osmóza, soudržné síly mezi molekulami vody, kořenový vztlak
cévní svazek – floem (část lýková) vede asimiláty (org. l.) z listů na místa spotřeby => sestupný transport buňky s živým obsahem, bez jádra sítkovice + průvodní pletiva (někdy pevná vlákna využitelná např. k výrobě textilií – - len, konopí)
cévní svazek – floem (část lýková) sítkovice v místě styku buněk příčné přepážky proděravělé („sítko“) vznikají většinou na jaře a slouží jen jedno vegetační období • propojení s průvodními buňkami – - horizontální transport org. živin
Čím je umožněn transport asimilátů lýkovou částí (=> dolů)? video (od 1:03)
CÉVNÍ SVAZKY - USPOŘÁDÁNÍ vzájemná poloha xylemu a floemu určuje typ cévního svazku typ c.s. charakteristický pro skupiny rostlin i jednotlivé druhy
c.s. bočné - např. jehličnany c.s. dřevostředné – např. kapradiny
c.s. paprsčité – např. v mladých kořenech