Ing. Zuzana Balounová, PhD.

Prezentace na téma: "Ing. Zuzana Balounová, PhD."— Transkript prezentace:

1 Ing. Zuzana Balounová, PhD.
Obecná botanika 5 Základní kurs 2008 Histologie II. Ing. Zuzana Balounová, PhD.

2 Prosím, vypněte mobilní telefony

3 Systémy pletiv – pletiva složená
dle funkce  krycí  vodivá  vyměšovací  mechanická  mléčnice  asimilační  nasávací  zásobní  provětrávací dle histogeneze a morfologie  krycí  základní  vodivá

4 Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích
(vaskulární systémy) tvořeny vodivými elementy dřeva a lýka dřevním a lýkovým parenchymem a sklerenchymem = Cévní svazek – vznik z prokambia

5 cévní svazek floem xylem sítkovice průvodní buňky leptom kambiform
tracheidy tracheje parenchym libriform sítkovice průvodní buňky kambiform leptom hadrom floem xylem cévní svazek

6 •Vodivé elementy xylému (=dřeva):
Tracheidy (= cévice) - protáhlé vřetenovité buňky (1mm až několik mm dlouhé), v místech styku tracheid nejsou ještě dokonalé perforace, evolučně původnější než tracheje Tracheje (= cévy) - protáhlé kapiláry (až několik metrů dlouhé) tvořené tracheálními články v místech styku tracheálních článků jsou buněčné stěny perforovány – dokonalejší transport. Tracheidy a tracheje vedou z kořenů vzestupný transpirační proud.

7

8

9 Ontogenetický vývoj tracheje z meristematických buněk
intenzivní růst vznik centrální vakuoly shromažďují se vesikuly s materiálem tvorba sekundární buněčné stěny (hemicelulózy a ligninu mezi celulózní mikrofibrily) kompletní enzymatická autolýza protoplastu (apoptóza) - rozpuštění příčných buněčných stěn částečné (vznik schodovitých nebo síťovitých perforací) nebo úplné (vznik jednoduchých perforací)

10

11 tracheidy, tracheje cévní elementy

12 ztenčeniny v buněčné stěně

13 Quercus: tracheální články

14 Homoxylní dřevo: vodivé elementy jsou pouze tracheidy
(většina výtrusných cévnatých rostlin, nahosemenné rostliny vzácně krytosemenné rostliny (např. Drymis, Tetracentron, Trochodendron, některé sukulentní, parazitické a vodní Heteroxylní dřevo: vodivé elementy jsou tracheidy i tracheje (některé kapradiny – Pteridium a vranečky – Selaginella, chvojníky - Ephedropsida, krytosemenné rostliny).

15 Vodivé elementy floému (=lýka):
sítkové buňky - u výtrusných cévnatých a nahosemenných rostlin sítkovice - u krytosemenných rostlin Sítkové buňky a sítkovice vedou asimilační proud asimiláty ze zdroje (listy) na místo spotřeby (sink – zásobní orgány,meristémy)

16

17 Sítkovice - tvořeny sítkovými články (živé buňky, délka 100-600 μm)
- perforace vytvářejí sítková políčka nebo jedno sítko - fungují většinou jen jedno vegetační období Na podzim se perforace ucpávají kalózou (amorfní polysacharid) - průvodní buňky (sesterské) s velkými jádry Sítkové buňky mají v buněčných stěnách pouze sítková políčka s malými perforacemi a nemají průvodní buňky (výtrusné cévnaté rostliny a nahosemenné rostliny).

18

19 sítkové políčko - kalóza

20 KLASIFIKACE CÉVNÍCH SVAZKŮ
Kolaterální – stonek jehličnanů a krytosemenných rostlin, (ale i Botrichium, Ophioglosum, Equisetum) Bikolaterální – Asclepiadaceae, Campanulaceae, Cucurbitaceae, Myrtaceae, Polygonaceae Koncentrické leptocentrické, - hlízy a oddenky některých jednoděložných, méně u dvojděložných hadrocentrické, – kapradiny

21 KLASIFIKACE CÉVNÍCH SVAZKŮ Radiální – obecně kořeny primární
monarchní – Hymenophytaceae, Selaginella, Lycopodium, Isöetes, Ophioglosum diarchní – většina kapradin a nahosemenných, Asteraceae, Brassicaceae, Campanulaceae triarchní – Ranunculaceae tetrarchní – Fabaceae polyarchní - jednoděložné

22

23 koncentrické kolaterální radiální

24 Podle přítomnosti kambia mohou být cévní svazky:
uzavřené – bez kambia, sekundárně netloustnoucí, tvořené pouze primárním xylémem a primárním floémem otevřené – svazky schopné vytvářet sekundární pletivo dělením buněk kambia centripetálně deuteroxylém a centrifugálně deuterofloém Sekundárně tloustnou kořeny a stonky nahosemenných a většiny dvouděložných

25 Cévní svazek Dvouděložné rostliny
Typical dicot vascular bundle which contains Xylem & Phloem

26 Phloem & Xylem are the vascular tissues.

27

28 Zea - kolaterální Ranunculus - radiální kolaterální kapradina - koncentrický

29

30 Xylem cells can have characteristic wall thickenings.

31 The 3 components of vascular bundles are xylem, phloem and sclerenchyma

32 Phloem cells do not have obvious wall thickenings but they contain callose which absorbs Aniline Blue

33 Xylem and sclerenchyma cells have highly organized cell walls which are birefringent under polarized light. Typical  vascular bundle with xylem phloem & sclerenchyma

34 An area between the xylem & phloem becomes the Vascular Cambium.
Typical colateral Vascular Bundle

35 Cambial activity links the vascular bundles to form a continuous ring of vascular tissues.

36 Stem with continuous Vascular Cambium
Accumulation of xylem leads to the formation of growth rings in woody species.

37 Secondary xylem is commonly
known as wood

38 Cork or Periderm develops in the phloem of woody plants
Cork or Periderm develops in the phloem of woody plants. Its cells stain red with Phloroglucinol and they are birefringent. Cork has many protective adaptations You will marvel at the astounding beauty of wood viewed with polarizing optics

39 Periderm is commonly known as bark. This is an over-simplification!

40

41 Stelární teorie V osových orgánech je stélé nejčastěji součástí centrálního cylindru (= středního válce) obklopeného endodermis, popř. škrobovou pochvou. Stélé (z řeckého sloup): specificky uspořádané - není li centrální cylindr anatomicky diferencován (oddenky kapradin, stonky většiny jednoděložných rostlin), probíhají cévní svazky rozptýleně celým orgánem. Vaskulární systém rostliny - určen uspořádáním CS v internodiích a v nodech V nodech se rostl. orgány větví a ve stoncích zde odstupují CS do listů (tzv. listové stopy) a reprodukčních orgánů.

42 Stelární teorie •Protostélé: centrální hadrocentrický CS, vývojově nejstarší. Odvozený typ je plektostélé ve stoncích plavuní •Aktinostélé: radiální CS v kořeni. V sekundárně tloustnoucích kořenech se mění v pseudoeustélé •Sifonostélé: stélé s centrálním kanálem (= sifonem) •Polystélé: síť hadrocentrických CS v oddencích kapradin •Arthrostélé: do kruhu uspořádané, kolaterální, uzavřené CS ve stoncích přesliček •Eustélé: do kruhu uspořádané, kolaterální, otevřené (kambium) CS ve stoncích nahosemenných a dvouděložných krytosemenných rostlin •Ataktostélé: systém roztroušených, kolaterálních, uzavřených CS ve stoncích jednoděložných

43

44 •Protostélé: centrální hadrocentrický CS Odvozeno - plektostélé
•Aktinostélé: radiální CS v kořeni.- sek. tloustnutí: pseudoeustélé. •Sifonostélé: stélé s centrálním kanálem (= sifonem). •Polystélé: síť hadrocentrických CS v oddencích kapradin. •Arthrostélé: do kruhu uspořádané, kolaterální, uzavřené CS ve stoncích přesliček. •Eustélé: do kruhu uspořádané, kolaterální, otevřené (kambium) CS •Ataktostélé: systém roztroušených, kolaterálních, uzavřených CS

45