Biologie, 2. ročník, Botanika

Prezentace na téma: "Biologie, 2. ročník, Botanika"— Transkript prezentace:

1 Biologie, 2. ročník, Botanika
ROSTLINNÁ PLETIVA II. Biologie, 2. ročník, Botanika

2 Vysvětlete, jakou funkci mají dělivá pletiva?
zajišťují vznik nových buněk obecně se označují jako meristemy vyskytují se nejčastěji v zárodku nebo na vrcholových částech rostlin rozlišujeme: protomeristemy, primární meristemy a sekundární meristemy

3 Třídění rostlinných pletiv podle jejich funkce
krycí nasávací provětrávací vodivá vyměšovací zásobní asimilační

4 Pletiva krycí pokrývají povrch rostlinných orgánů
chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí obecně se označují jako pokožka

5 Pletiva krycí Epidermis Rhizodermis
tvořena 1 vrstvou parenchymatických buněk často prostoupena kutinem někdy prostoupena i vosky může produkovat trichomy ochrana mechanická a před ztrátou vody tvořena 1 vrstvou parenchymatických buněk netvoří kutikulu, vosky, trichomy neobsahuje průduchy dobře propustná pro vodu

6 Pletiva krycí z epidermis vyrůstají jednobuněčné nebo vícebuněčné chlupy – trichomy rozmanitý tvar, délka nebo hustota různé funkce, např. krycí (fialka), žlaznaté (pelargonie), žahavé (kopřiva)

7 Obr.1:pokožka listu huseníčku rolního
Pletiva krycí Obr.1:pokožka listu huseníčku rolního

8 Pletiva provětrávací zprostředkovávají spojení rostlinných pletiv s okolím podílí sena výměně plynných látek při fotosyntéze, dýchání a výparu vody

9 Pletiva provětrávací Průduch (stoma) v nadzemních částech rostliny
umožňuje výměnu plynů a vody – transpiraci vyrovnává vnitřní tlak rostliny – turgor zavírání probíhá při nedostatku vody, otvírání při nadbytku vody

10 Pletiva provětrávací

11 Obr.2: průduch na pokožce rajčete
Pletiva provětrávací Obr.2: průduch na pokožce rajčete

12 Pletiva provětrávací Čočinka (lenticela) obdoba průduchů
jsou umístěny v korku neuzavírají se - nepohyblivé na zimu zarůstají

13 Pletiva nasávací Kořenové vlášení
výběžky pokožkových buněk rhizodermis buňky jsou velmi tenkostěnné a tím umožňují dobrý průchod půdní vody do buněk

14 Pletiva nasávací Haustoria přeměněné kořeny rostlin – u parazitů
získávají z hostitele vodu a minerální látky.

15 Pletiva vyměšovací Vodní skuliny - hydatody
podobnou stavbu jako průduchy nemohou se uzavírat vytlačuje se jimi přebytečná voda v kapalném stavu když je vzduch nasycen vodními parami

16 Pletiva vyměšovací Obr.3: hydatody a gutace

17 Pletiva vyměšovací Mléčnice obsahují ve vakuole mléčnou šťávu – latex
vyskytují se pryšcovitých, mákovitných nebo zvonkovitých rostlin Medníky vyskytují se na květním lůžku, korunních či okvětních lístcích vylučují sladké cukerné roztoky, které lákají opilovače

18 Pletiva vodivá Vyvinuly se na základě přechodu rostlin na souš
jsou tvořeny soubory cévních svazků hlavním úkolem je vést: vodu minerální látky látky vzniklé při fotosyntéze

19 Pletiva vodivá

20 Pletiva vodivá Přivádí roztoky minerálních látek z půdy.
Dřevní část (xylém) Funkce Přivádí roztoky minerálních látek z půdy. Vede je směrem ke stonkům a listům. transpirační proud – od kořenů k listům- voda + min. látky

21 Pletiva vodivá Dřevní část (xylém) Stavba Tvořena 4 druhy buněk:
cévami – neživé, úzké a trubicovité, příčné stěny bez proděravění cévicemi – neživé, široké a trubicovité, přehrádky zcela rozpuštěny dřevními vlákny dřevním parenchymem

22 Pletiva vodivá

23 Pletiva vodivá Obr.4: xylém

24 Pletiva vodivá Lýková část (floém) Funkce Odvádí produkty fotosyntézy – asimiláty. Vede je k místům přímé spotřeby (vzrostné části) a také k místům jejich ukládání. asimilační proud – od listů do míst spotřeby, ukládání

25 Pletiva vodivá Tvořena 4 druhy buněk:
Lýková část (floém) Stavba Tvořena 4 druhy buněk: sítkové – protáhlé, příčné stěny jsou proděravělé, jen jednu sezónu průvodní buňky lýková vlákna lýkový parenchym

26 Pletiva vodivá

27 Pletiva vodivá Obr.5: floém

28 Pletiva vodivá Typy cévních svazků
Soustředné (koncentrické) – jedna část obklopuje druhou (lýkostředné – jednoděložné, dřevostředné – kapradiny) Paprsčité (radiální) – oddělené dřevní a lýkové části se střídají Bočné (kolaterální) – dřevo a lýko jsou umístěny hned za sebou Dvoubočné (bikolaterální – mají dvě lýkové části, mezi nimiž je část dřevní (lilkovité

29 Pletiva vodivá

30 Pletiva vodivá

31 Elektronické zdroje ( obrázky, video):
Použitá literatura: KUBÁT, Karel a kol. Botanika. 1.vyd. Praha: Scientia, 1998, 231 s. ISBN KINCL, Lubomír a kol. Biologie rostlin. 3.vyd. Praha: Fortuna, 2003, 256 s. ISBN Elektronické zdroje ( obrázky, video): Obr.1: BOUTET, Emmanuel. Wikimedia commons.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < Obr.2: AUTOR NEZNÁMÝ. Wikipedia.org[online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < Obr.3: ELDHARDT, Noah. Wiikimedia commons.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < >. Obr.4: KELVINSONG. Wikimedia commons.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < Obr.5: CLEMATIS. Wikimedia commons.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: <