Jaderná elektrárna Temelín Lenka Šteklová

Lokalita JETE se nachází v obci Temelín v Jihočeském kraji Leží asi 25 km od Českých Budějovic Nachází se v pahorkatině v nadmořské výšce 510 m n.m. Elektrárna je vzdálena cca 50 km od státních hranic s Rakouskem a SRN

Historie ve zkratce 1980 - vládou Československa byla jaderná elektrárna Temelín schválena k výstavbě 1985 - společnost Energoprojekt Praha zpracovala projekt JE Temelín 1987 - začátek vlastní stavby jaderné elektrárny Temelín 1990 - stavba jaderné elektrárny Temelín byla zredukována poté, co již porevoluční federální vláda schválila rozhodnutí dokončit pouze dva ze čtyř plánovaných bloků JE 2000 - stavba JE Temelín dokončena 2002 - zahájen zkušební provoz prvního bloku JE Temelín 2003 - druhý blok jaderné elektrárny Temelín zahájil provoz 2004 - vyrobila jaderná elektrárna Temelín 13,4 TWh elektrické energie

Technické informace JETE je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, každý o tepelném výkonu 3000 MW a elektrickém výkonu 1000 MW Jako palivo slouží oxid uraničitý UO2 V reaktoru je celkem 92 tun paliva Voda pro chlazení se odebírá z vltavské nádrže Hněvkovice a za plného provozu spotřebovává přibližně 2 až 3 m3/s Zpětně se voda vypouští do Vltavy v prostoru nádrže Kořensko Vliv chlazení na okolí je minimální – v okruhu 5 km do elektrárny je teplota vyšší jen o 0,02 až 0,06 °C Odpadní teplo se využívá pro vytápění Týna nad vltavou

Bezpečnostní ochrana 1 Důraz je kladen především na bezpečnost reaktoru obou jaderných zařízení Důležitá je také kultura obsluhy zařízení - provoz jaderné elektrárny zajišťuje šest směn, řídící personál pracuje dokonce v sedmi směnách, které procházejí v pravidelných intervalech intenzivním výcvikem (základní příprava operátorů trvá více než dva roky a oprávnění k výkonu funkce je operátorovi vystaveno až na základě státních zkoušek před státní zkušební komisí.) Bezpečnost elektráren zvyšují i pravidelné kontroly, a to jak pracovníky elektrárny, tak nezávislými orgány a kontrolními institucemi, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) V areálu i svém okolí má elektrárna instalován systém radiační kontroly, který upozorní na sebemenší možný únik radioaktivity

Bezpečnostní ochrana 2 Bezpečnost atomové elektrárny zajišťuje i systém lokalizace možné havárie elektrárny, který zahrnuje hermetickou ochrannou obálku - plnotlaký železobetonový kontejment. Tento systém zabraňuje v případě poruchy úniku radioaktivních látek z primárního okruhu do okolního prostředí a zajišťuje zachycení chladiva, které uniklo z primárního okruhu. Jaderná elektrárna musí počítat i se ztrátou hlavního i rezervního elektrického napájení vlastní spotřeby elektrárny. Proto je vybavena nouzovými zdroji elektrické energie; ty je jsou schopny elektricky napájet systémy. Tyto systémy dokáží vytvořit podmínky pro bezpečné odstavení reaktoru, dochlazení a pro jeho udržení v bezpečném podkritickém stavu.

Jaderný odpad Základním požadavkem každého úložiště jaderného odpadu je jeho bezpečnost ve vztahu k životnímu prostředí a ochraně zdraví obyvatel. Vychází především z konstrukce úložiště a ze způsobu jeho provozováním podle předem stanovených režimů a pravidel. Je např. omezena maximální úroveň radioaktivity, kterou lze u ukládaných materiálů připustit. K oddělení radioaktivních odpadů od biosféry se využívají umělé (inženýrské) i přírodní bariéry.

Jaderný odpad - bariéry Inženýrské bariéry jsou tvořeny vlastní konstrukcí úložiště, způsobem ukládání odpadů do úložiště a dále např. obalem, do nichž jsou odpady vloženy a ukládány. Druhou bariérou úložiště je obal, do kterého se jaderný odpad umístí. U vysokoaktivních odpadů to je silnostěnný ocelový kontejner nebo měděná nádoba, uvažuje se i o nádobách z titanu. Od okolí by tento kontejner měl svůj obsah izolovat po dobu minimálně tisíc let. U nízkoaktivních a středněaktivních odpadů se používají plechové sudy, popř. betonové kontejnery. Ty by měly zajistit stínění před zářením po dobu 300 až 600 let. Další bariéru úložiště mohou tvořit betonové pakety nebo přebaly, do nichž se ukládají plechové sudy nebo betonové kontejnery. Přírodní bariérou je geologická formace, v níž je úložiště umístěno - ta musí být seismicky stabilní. Většinou se vybírá hornina, která se prokazatelně nezměnila za posledních několik milionů let. Hodnotí se především její pevnost, nerozpustnost a tepelná stabilita. Za vhodné geologické formace pro stavbu úložiště se považují solná ložiska, jílové sedimenty, tufy, granity (žuly) a rulové horniny. Životnost inženýrských bariér se odhaduje na 300 let, životnost hmoty, ve které jsou radionuklidy znehybněny, je až 1 milion let. Stabilita geologických formací, do nichž jsou úložiště umisťována, je nejméně 70 milionů let.

Jaderný odpad Budoucnost jaderného odpadu Jaderný odpad bude v meziskladech uložen po dobu několika desítek let. Až jeho teplota klesne, bude uložen do hlubinného úložiště. Vyloučena není ani možnost, že díky technologickému pokroku se vyhořelé jaderné palivo stane cennou surovinou pro opětovné použití při další výrobě elektrické energie.

Zdroje http://www.jaderna-bezpecnost.cz/ http://www.je-temelin-dukovany.cz/ http://www.temelin.cz/ Wikipedie