Loutna Jakub Řehoř sekunda
Charakteristika vydutý korpus struny zdvojené v unisonu (v oktávě)
Historie loutna patří mezi nejstarším nástrojům lidské historie, první zmínky o loutně najdeme v Mezopotámii (vydlabaná dýně potažená zvířecí kůží a se struny ze zvířecích střev) do Evropy se dostala z arabských zemí – al-ud – nepoužívaly se pražce, struny byly jednotné a používalo se trsátko, v Evropě začala převažovat hra prsty, přidaly se pražce a struny do unisona můžeme napočítat 40 různých druhů loutnových nástrojů, např. theorba, arciloutna, mandora, cistra v průběhu 18. stol. hra na loutnu upadá poslední užívající typy jsou barokní loutna a mandora ve 20. stol. byla hra na loutnu obnovena
Hra na loutnu hraje se z not nebo tabulatur
Skladatelé Orlando di Lasso (1532-1594) vlámský hudebník a jeden z nejvýznamějších skladatelů 16. stol. ve dvanácti letech rozjel svou hudební kariéru od r. 1545 v Miláně, Neapoli a Římě, o 10 let později se vrátil domů o rok později byl vyzván do Mnichova a tam od r. 1563 až do své smrti působil jako kapelník jednoho z nejvýznamějších hudebních těles celé Evropy
Skladatelé Giovanni Gabrieli (1557-1612) významný italský skladatel hru studoval u svého strýce, později v Mnichově u Orlanda di Lassa působil v benátských kostelích
Skladatelé John Dowland (1562-1626) anglický hudebník a loutnista, jeden z nejvýznamějších představitelů anglické renesanční hudby působil u vyslance královny Alžběty I., v Dánsku jako dvorní loutnista u dvora krále Kristiána IV.
Ukázky John Dowland //www.youtube.com/watch?=613nUS1m3j8