Systém zdravotní a sociální péče v České republice Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPaS) ústřední orgán státní správy zodpovědný za sociální zabezpečení Ministerstvo zdravotnictví Správa pracovních úřadů Organizační sekce MPaS Zdravotní pojišťovny - nezávislé subjekty Zaměstnavatel Česká správa sociálního zabezpečení Orgán státní správy řídí MPaS Úřady práce O D P V Ě N S T Dávky v nezaměstnanosti Věcné dávky (zdravotní péče) Peněžité dávky v období nemoci a mateřství Rodinné dávky Porodné Pohřebné Peněžité dávky v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání - náhrada škody Okresní úřady - orgány státní správy - spravované Ministerstvem vnitra Důchody Spolupracují v sociálních otázkách Soukromé pojišťovny - povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů Ministerstvo obrany speciální složka Ministerstvo spravedlnosti speciální složka Ministerstvo financí speciální složka Ministerstvo vnitra speciální složka Zvláštní kategorie: armáda, soudy a vězeňská stráž, celní správa, policie

Veřejné zdravotní pojištění - z pohledu pojištěnců Systém veřejného zdravotního pojištění, je založen na systému povinně placeného pojištění Pojištěny jsou všechny osoby s trvalým pobytem v České republice Pojištěny jsou všechny osoby jejichž zaměstnavatel má sídlo v ČR Každá osoba je pojištěna individuálně (v ČR není „rodinné pojištění“) Každý pojištěnec může změnit zdravotní pojišťovnu (změnu je možné provést kvartálně, nejdříve však po jednom roku pojištění u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR)

Veřejné zdravotní pojištění - platba pojistného Zaměstnanci 13,5 % z vyměřovacího základu, 1/3 placena zaměstnancem a 2/3 zaměstnavatelem (obě části zaměstnavatel platí přímo na bankovní účet zdravotní pojišťovny) OSVČ 13,5 % z 50 % základu daně (hrubý zisk s horní hranicí), minimální příspěvek je 1.456,- Kč/měsíc Osoby bez zdanitelného příjmu 13,5 % z minimální mzdy, od roku 2008 je platba pojistného 1.080,- Kč/měsíc Osoby, za které platí pojištění stát (53 % populace) odvozeno jeho 13,5 % z 25 % všeobecného vyměřovacího základu, pro rok 2008, 2009 zafixováno na 677,- Kč/měsíčně 100 % vybraného pojištění je podle výdajových indexů přerozděleno zpět mezi zdravotní pojišťovny. Tento tok financí je zajišťován s pomocí Fondu přerozdělení (zdroj VZP).

Veřejné zdravotní pojištění - zdravotní pojišťovny 10 zdravotních pojišťoven Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) - přibližně 60 % obyvatel ČR 9 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven - 40 % obyvatel ČR Představenstva a dozorčí rady pojišťoven jsou tvořeny na principu tripartity - zástupci zaměstnavatelů (největších plátců pojistného) - 1/3 - zástupci pojištěnců (delegují odborové organizace největších plátců) - 1/3 - zástupci státu (jmenuje vláda ČR) - 1/3

Veřejné zdravotní pojištění - zdravotní pojišťovny Individuálně vybírají zdravotní pojištění Pojistné ve výši 13,5 % je stejné pro všechny zdravotní pojišťovny Služby, které zdravotní pojišťovny zajišťují jsou do velké míry podobné Zdravotní pojišťovny samostatně uzavírají smlouvy s poskytovateli zdravotní péče o podmínkách poskytování zdravotní péče a cenách za zdravotní péči (v rámcích dohodnutých během společného jednání mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci poskytovatelů zdravotní péče nebo vydaných MZ – v případě nedohody) Aktivity 5 zdravotních pojišťoven jsou zaměřeny většinou regionálně. Aktivity ostatních 5 zdravotních pojišťoven jsou vedeny v celostátním měřítku.

Veřejné zdravotní pojištění - oblast péče Z veřejného zdravotního pojištění se hradí: Preventivní péče Diagnostická péče Ambulantní a nemocniční péče, včetně rehabilitace a péče o chronicky nemocné Péče o zuby Léky a zdravotnické pomůcky Převoz pacienta Rozsah zdravotních služeb zahrnutých do veřejného zdravotního pojištění je v porovnání se státy EU poměrně široký.

Veřejné zdravotní pojištění - spoluúčast pacientů Od 1. ledna 2008 byl zaveden tzv. regulační poplatek: 30,- Kč - za návštěvu praktického lékaře, specialisty, z lékařských důvodů 60,- Kč - za jeden den pobytu v nemocnici 90,- Kč - za použití záchranné služby Další příplatky jsou za zubní péči / materiál a léčiva Maximální ceny, podmínky a výši úhrad léčiv určuje Státní ústav pro kontrolu léčiv Limit finanční spoluúčasti byl v roce 2008 5.000,- Kč za rok (ale ne všechny vydané finance za zdravotní péči se započítávají do limitu) Od 1. 4. 2009 výrazná změna: děti do 18 let neplatí regulační poplatek děti do 18 let a senioři nad 65 let mají snížený roční limit finanční spoluúčasti na 2.500,- Kč léky s doplatkem > 30,- Kč jsou osvobozeny od regulačního poplatku Problematika poplatků je předmětem velkého politického sporu

Veřejné zdravotní pojištění - celkové výdaje Rozpočet veřejného zdravotního pojištění za rok činí přibližně 8 miliardy eur Veřejné zdravotní pojištění pokrývá kolem 80 % všech výdajů na zdravotnictví Soukromé výdaje dlouhodobě mírně rostou z cca 10 % na 16 % Další finanční zdroje pocházejí ze státních a regionálních rozpočtů – tento podíl se naopak postupně snižuje Celkové výdaje na pojištěnce činí cca 800,- eur/rok Podstatné zvýšení podílu pacientů na celkových výdajích lze očekávat ve statistikách pro za 2008 v důsledku zavedení regulačních poplatků

Veřejné zdravotní pojištění 2006 - 2010 2006 - Příprava reformních kroků 2007 - příprava a zavedení regulačních poplatků, změn v procesu stanovování cen léků a další drobné změny (účinnost 1. 1. 2008) 2008 - výrazná politizace regulačních poplatků a plánování reformy 2009 - redukce reformních záměrů – přesun pozornosti a kapacit ZP na kvalitu zdravotní péče a zvládnutí ekonomických vlivů

Příklady způsobů úhrad v ČR (1) První pomoc - poplatek za službu Dlouhodobá ústavní péče - paušální částka za den strávený na lůžku Nemocnice - paušální částka, částečně DRG, nákup některých druhů zdravotní péče, poplatky za služby (pro nemocnice, které poskytují služby pro malý počet pojištěnců konkrétní zdravotní pojišťovny). Vytváření prostoru pro jiné způsoby náhrad

Příklady způsobů úhrad v ČR (2) Praktičtí lékaři - paušální poplatek kombinovaný s poplatkem za službu pro přesně definované komplexní služby. Některé zdravotní pojišťovny mohou použít i modifikovaný paušální poplatek, a to na základě motivačního bonusu z důvodu úspory celkových průměrných nákladů na jednoho pacienta. Pravidlo na recepty a spojenou diagnostickou zdravotní péči. Regulation on prescribtion and induced diagnostic health care.

Příklady způsobů úhrad v ČR (3) Ambulantní specialisté (mimoústavní péče) paušální částka na jednoho pacienta, a to na základě referenčního období, respektive poplatku za služby - Nařízení o prekripci a indukované diagnostické zdravotní péči - Bonusy pro gynekology s důrazem na prevenci

Kvalita zdravotní péče Kvalita z pohledu pacienta dostupnost v čase v místě kvalita organizace procesu léčby doprovodné služby a vztah ošetřujícího personálu a lékařů Kvalita z hlediska lékaře organizace činnosti zdravotnického řízení - „ISO 9000“ - certifikáty měření kvality statistickými výsledky a parametry léčby v porovnání s ostatními zdravotnickými zařízeními měření kvality dotazníkovými akcemi Kvalita z hlediska plátce průkazné výsledky – NRC od roku 2007 stupeň odborného vzdělání a průkazného zvyšování kvalifikace (postupně od roku 2008) dodržování parametrů dostupnosti a organizace léčebné péče specializovaná akreditovaná centra – MZ + NRC léčebné standardy NRC – odborné fórum?