5 Perská a hebrejská literatura Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Perská říše v době největšího rozmachu Na území dnešního Íránu se zrodilo několik starověkých civilizací. Největšího rozmachu dosáhla perská říše ( př. n. l.), která si podmanila Mezopotámii i Egypt. Její panovníci Dareios I. a Xerxes chtěli získat i řecké státy, ale to se jim nepodařilo. Peršané naopak podlehli Alexandrovi Makedonskému (331 př. n. l.).

Architektura Rozlehlý palác Apadana - rekonstrukce Persepolis (hlavní město říše)

Perské písemné památky Avesta (Chvála) – nejvýznamnější náboženský text starověkých Íránců - základní spis zarathuštrovského náboženství; vyvíjelo se od počátku 1. tisíciletí př. n. l., jeho klíčové myšlenky zformuloval myslitel a kočovný kazatel Zarathuštra ( stol. př. n. l.): - běh světa je ovlivňován působením principů dobra a zla (ztělesňují je dvě protikladná božstva – Moudrost a Špatné smýšlení), povinností každého člověka je přispívat ke konečnému vítězství dobra - dochovala se asi jedna čtvrtina díla

Jazyk a písmo Avesta byla složena v avestském jazyce v době proroka Zarathuštry. Zapsána ale byla až ve 4. stol. n. l. za vlády Sásánovců. Pro účely písemného zachycení tohoto díla bylo vytvořeno nové hláskové písmo (původně se používalo písmo klínové). Dalšími perskými jazyky jsou parthština a pehleví. Stará perština i další jazyky, kterými se mluvilo na území dnešního Íránu, patří do indoevropské jazykové rodiny. Stránka z Avesty

Postavu perského proroka využil německý filozof Friedrich Nietzsche ( ) ve své knize Tak pravil Zarathuštra. Jeho myšlenky a výroky ale nemají s původním mazdaismem nic společného. F. Nietzsche

Ahura Mazda (Moudrost) ztělesňuje princip dobra, který se utkává se svým opakem – principem zla Ahrimanem (Špatné smýšlení). Symbolem boha Ahury Mazdy je okřídlený sluneční kotouč

Okřídlený sluneční kotouč se vznáší nad lvy s lidskou hlavou a křídly.

Ahura Mazda (vpravo) předává kolo, symbol královské moci, Ardašírovi.

Toto písemnictví vzniklo v oblasti ležící na východ od Středozemního moře. Dnes se toto území nazývá Syropalestina a leží zde Sýrie, Libanon, Jordánsko a Izrael. K nejvýznamnějším národům, které tam žily, patřili od 2. tisíciletí př. n. l. Izraelité (později Židé), Aramejci a Féničané. Spory o nadvládu nad tímto územím se vedou dodnes. Hebrejské písemnictví

Architektura Skalní město Petra, dnešní Jordánsko. Podle Bible právě tady Mojžíš udeřil na skálu, ze které pak vytryskla voda.

Pozoruhodnou stavbou byl židovský chrám zbudovaný králem Šalamounem v Jeruzalémě.

Hebrejská literatura Významnou památkou hebrejské literatury je Bible. Starý zákon(12. – 2. stol. př. n. l.), rozsáhlejší a starší část Bible, tvoří základ pro judaismus a kulturní tradici Židů. Na něj navazuje rabínská literatura a především Talmud. Tento soupis náboženských pravidel, diskusí rabínů o židovském zákoně, víře a životě vznikal asi 1000 let a podílelo se na něm přibližně 3500 židovských učenců. Hebrejský svitek

Jazyk a písmo Starý zákon je psán hebrejsky (krátké pasáže jsou v aramejštině). Hebrejština patří mezi semitské jazyky. Její podoba na dlouhou dobu ustrnula, ale v 19. stol. se opět stala živým jazykem (moderní hebrejština se nazývá ivrit a je úředním jazykem v Izraeli). Hebrejské písmo je hláskové a vzniklo z fénického. Píše se zprava doleva, samohlásky se vynechávají. Jméno Boží se tedy zapisovalo jako JHVH.

Seznam použitých pramenů: Bláhová, Renata a kol.: Literatura pro 1. ročník středních škol, DIDAKTIS, Brno 2008 Rulf, Jan: Dějepis pravěk a starověk, SPN, Praha 2001 Sárk özi, Radek: Elektronická učebnice literatury, Abeceda, o. s., Most Sochrová, Marie: Literatura v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1995 Soukal, Josef: Přehled dějin literatury 1, SPN, Praha Perské a hebrejské písemnictví Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí