Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky ANTICKÉ ŘECKO II.
ARCHAICKÁ DOBA
MYKÉNY
TIRYNS
ANTICKÉ ŘECKO / OBDOBÍ 480 - 323 před n.l. / pevninské Řecko, ostrovy v Egejském moři a pobřeží Malé Asie, kolonie – Sicílie a jižní Itálie, Černé moře 336 - 146 před n.l. / období helénismu – vznik velké nesourodé říše (spojeno s osobností Alexandra Velikého, míšení s orientálními kulturami Egypta, Mezopotámie a Persie) 146 před n.l. – 395 n.l. vojenské a politické pohlcení Římem, který vstřebal řeckou kulturu a techniku a zdokonalil je
DůLEŽITÁ DATA (vše před n.l.) Klasické období 753 založení Říma 5.-4. stol.př.n.l. / počátek charakterizován povstáním maloasijských Řeků proti perské moci, která se tlačila západním směrem a polovině 6.stol.př.n.l. ovládla celý Přední východ (Kyros II.). První porážka Peršanů v bitvě u Marathónu a velké vítězství Řeků v bitvách u Salaminy (480 př.n.l.), Plataje a Mykalé (479 př.n.l.), v roce 449 př.n.l. uzavření Kalliova míru a konec perské nadvlády vrcholné období řecké Atiky - demokratický způsob vlády obcí (athénská demokracie – tzv.“přímá demokracie“) Helénistické období 3.-1. stol.př.n.l. pozdní období řecké atiky - vláda Alexandra Makedonského (Velikého) v letech 336 až 323 př.n.l. a jeho nástupců úpadek řecké polis a postupné ovládnutí Římem
ANTICKÉ ŘECKO / ROZSAH
ANTICKÉ ŘECKO / ROZSAH
ANTICKÉ ŘECKO / ROZSAH
ALEXANDR VELIKÝ 356 – 323 před n.l. 331 bitva u Gaugamel
HELÉNISMUS / ROZSAH
ARCHAICKÁ DOBA
ANTICKÉ ŘECKO / DATA 11. až 4.století před n.l. – pevninské Řecko a ostrovy v Egejském moři, pobřeží Malé Asie, kolonie – Sicílie a jižní Itálie, Černé moře polovina 4.století – konec 1.století před n.l. - období helénismu (spojeno s osobností Alexandra Velikého, míšení s orientálními kulturami) postupné politické a vojenské pohlcení Římem, který vstřebal řecké kulturní vlivy
ANTICKÉ ŘECKO / VLIVY Starověký Egypt > minojská kultura (Kréta) > mykénská kultura Přední východ / Fénicie a Mezopotámie Persie (řecko-perské války) Střední Asie a Indie (tažení Alexandra Velikého)
TYPY STAVEB Chrámy Veřejné stavby Obytné domy Inženýrské stavby
CHRÁMY
CHRÁMY Řecký chrám třístupňová podezdívka (krépidoma) časté vnější sloupořadí, které většinou vytvářelo ochoz (peristylos) uzavřený vnitřní prostor, tvořený předsíní (pronáos), vlastní celou (náos) a někdy i zadní síní (epináos) obvyklá orientace: hlavní průčelí na východ Dělení podle počtu sloupů v průčelí: 2 – distylos / 4 – tetrastylos / (5 – pentastylos/vyjímečně) / 6 – hexastylos / (7 - septastylos / vyjímečně) / 8 – oktastylos / (9 - nonastylos / vyjímečně) / dekastylos
CHRÁMY
CHRÁMY Dělení podle půdorysu: in antis
CHRÁMY Dělení podle půdorysu: dipteros peripteros
CHRÁMY Dělení podle půdorysu: monopteros
AKROPOLIS
AKROPOLIS / PARTHENON chrám Pallas Athény 477-432 před n.l. dórský řád
AKROPOLIS / PARTHENON
AKROPOLIS / PARTHENON
SLOUPOVÉ ŘÁDY
SLOUPOVÉ ŘÁDY Charakteristické znaky Kánonická estetika (míra, harmonie, eurytmie) - realistická a ideální Požívání kánonu a modulu Tvoří výrazný půdorys antického chrámu Dokonale propracovaný architrávový systém (podpora a kladí) Dokonalé vyjádření působení sil v tvarosloví Postupný důraz na odlehčení stavby sloupořadím
SLOUPOVÉ ŘÁDY Dórský sloupový řád (mužský) dvojdílný sloup: kanelovaný dřík, hlavice sestává z krčku, echinu a abaku trojdílné kladí: hladký architráv, vlys členěný na triglyfy a metopy, římsa s mutuly
AKROPOLIS / PARTHENON dórský řád
HÉŘIN CHRÁM / PAESTUM
POSEIDONůV CHRÁM / PAESTUM
SLOUPOVÉ ŘÁDY Iónský sloupový řád (ženský) attickoiónský a asijskoiónský sloupový řád trojdílný sloup (někdy nahrazen karyatidou): patka obyčejně ze tří částí, kanelovaný dřík s otupenými hranami, hlavice sestává z echinu, balteu, abaku. a krčku trojdílné kladí: trojdílný architráv s kymatem, vlys nečleněný, římsa se zubořezem (Dvojdílné kladí: trojdílný architráv s kymatem, římsa se zubořezem
AKROPOLIS / ERECHTEION 421-406 před n.l. iónský řád
AKROPOLIS / ERECHTEION iónský řád
SLOUPOVÉ ŘÁDY Korintský řád trojdílný sloup: patka obyčejně ze tří částí, kanelovaný dřík s otupenými hranami, hlavice sestává z komolého kužele s použitím akantových listů ve 2-3 řadách, nárožních akant s volutami a konkávního abaku trojdílné kladí: dvoj-trojdílný architráv s římsou, vlys rovný kymovitě vylehčený, silně vyložená římsa se zubořezem
SLOUPOVÉ ŘÁDY
SLOUPOVÉ ŘÁDY
VEŘEJNÉ STAVBY Hlavní veřejné budovy Agora (shromaždiště) v podobě náměstí a kolem ní: Búleutérion - poradní síň , Prytaneion – shromáždění členů městské rady, Ekklésiastérion - budova pro veřejné shromáždění lidu, Stoa – reprezentační, úřední i obchodní prostor ve formě kryté kolonády
VEŘEJNÉ STAVBY Ostatní veřejné budovy Oltáře Pokladnice Propylaje - monumentální vstup do posvátného okrsku Divadla Ódeion – recitační a hudební produkce, někdy též k soudnímu řízení Gymnasion – k tělesnému cvičení Hippodrom – závodiště pro jízdu koňmo a na vozech Stadio - upravená běžecká dráha (dromos) se stupňovitě stoupajícím hledištěm po obou stranách Enneakrunos – budova kryjící pramen
AGORA / ATHÉNY
DIONÝSOVO DIVADLO / EPIDAUROS
DIONÝSOVO DIVADLO / EPIDAUROS
STADIO / OLYMPIA
STADIO / OLYMPIA
STAVEBNÍ MATERIÁLY Dřevo původně sloupy a stropy i monumentálních staveb, později obklady Kámen od 6.stol.před n.l. převážil u veřejných staveb na všechny konstrukce. V helénistické době obklady z mramoru Hlína cihly nepálené i pálené Pálená hlína (terakota) střešní tašky, dlažby Štuk omítání dřevěných, někdy i kamenných sloupů Kovy zlatý plech - v helénistické době obklady spojovací prvky dřevěných a kamenných konstrukcí Sklo v helénistické době obklady
STAVEBNÍ KONSTRUKCE Svislé nosné konstrukce (zdi) ZDIVO – cihelné nebo kamenné zdivo LOMOVÉ ZDIVO – použití převážně na základy KVÁDROVANÉ ZDIVO – na sucho, spojované skobami, použití převážně na podstavce chrámů (krepidomy) ŘÁDKOVÉ ZDIVO – použití u běžných staveb ZDIVO Z JEDNOTNÝCH BLOKŮ – použití u významných staveb ZDIVO Z POLYGONÁLNÍCH BLOKŮ – použití u hradeb ZDIVO SMÍŠENÉ (opus mixtum) – líc z kvádrů, vnitřek z lomového kamene
STAVEBNÍ KONSTRUKCE Svislé nosné konstrukce SLOUPY zpočátku dřevěné oštukované, později kamenné z válcových tamburů trojdílnost sloupu - patka, dřík a hlavice s abakem (dórský sloup - bez patky).
STAVEBNÍ KONSTRUKCE Vodorovné nosné konstrukce KLENBY – málo používané, známy přečnělkové klenby (nepravé) i pravé valené STROPY DŘEVĚNÉ - pro běžné stavby STROPY KAMENNÉ - významné stavby - kamenné kazetové stropy (kalymny a strotery). Šikmé nosné konstrukce KROVY – převážně dřevěné s kamennou nebo terakotovou střešní krytinou
TECHNIKA poprvé použití termínu technika / techné předpokládají se teoretické spisy - nedoloženo základy soustavy věd - geometrie (Eukleidés, Pythagoras), mechanika (Archimédés), filosofie a přírodověda (Aristotelés) důležitost řeckého písma, neměli arabské číslice
TECHNIKA různé filosofické školy – Platón x Aristoteles souvislost a prolínání jednotlivých oborů rozvoj vědy a techniky v helénském období – alexandrijská knihovna s tisící svazků (shořela) první využití páry – Hérón z Alexandrie vodní hodiny, navigační přístroje
Archimedes žil v sicilských Syrakusách 287 – 212 př.n.l. matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom
Archimedes / fyzika Archimédův šroub Archimédův zákon
Archimedes / vojenství
Archimedes / fyzika
Heron z Alexandrie
LITERATURA