Sociologie C Úvodní přednáška v akademickém roce 20011/2012 Přednášející: Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií - katedra sociologie

Základní informace k organizaci výuky Cíle a obsah výuky Požadavky k plnění studijních povinností Literatura 5. Proč studovat sociologii? Předmět, metoda a funkce sociologie

Základní informace k výuce Sociologie C: 1/1 Forma ukončení předmětu: zápočet/Zkouška Požadavky na ukončení předmětu Způsob komunikace s vyučujícím Poskytování studijních materiálů

Tematická osnova přednášek 1. Význam sociologického poznání, sociologické myšlení jako „umění nedůvěry“, sociologická imaginace. Předmět, metoda a funkce sociologie. Paradigmatická struktura v sociologii. 2. Dějiny sociologického myšlení – historické podmínky vzniku sociologie a východiska jejího zrodu. Tradice a modernita. Etapy vývoje sociologie od klasického období do současnosti. Pozdní modernita a tekuté časy v práci Z. Baumana. 3. Základy lidské společnosti I. - Člověk, společnost a příroda. Vrozené nebo získané? Soudobé biologizující koncepce člověka – revitalizace biologizujících koncepcí : sociobiologie a genocentrismus. Význam demografického faktoru vývoje a stavu společnosti – základní demografické ukazatele české společnosti, problém stárnutí populací vyspělých zemí a populační exploze zemí „třetího světa“. Geografický faktor a význam přírodního prostředí v životě člověka a vývoji společnosti. 4. Základy lidské společnosti II. – Člověk, společnost a kultura. Vrozené nebo získané? Kulturní determinismus jako opozice biologických koncepcí. Pojetí kultury a její funkce ve společnosti. Socializace, sociální interakce a sociální role. Kultura a instituce. Každodennost, hodnoty a sociálně patologické jevy. 5. Sociální struktura společnosti – pojem struktura společnosti, problém sociálních nerovností. Přístupy sociální diferenciace společnosti – stratifikační teorie (sociální mobilita), třídní pojetí společnosti a teorie společenského a symbolického prostoru. Sociální a kulturní kapitál. Alternativní přístupy diferenciace společnosti

Tematická osnova přednášek 6. Sociologie organizace – pojem organizace a organizační procesy jako imanentní součást života lidské společnosti. Organizovaná modernita a role formálních organizací. Přístupy studia formálních organizací. Člověk v organizaci, škola human relations a nové teorie řízení. Role neformální struktury organizací. Od organizace k sítím. Význam sítí, sítě ve vztahu k sociálnu a moci. Příprava na zkoušku.

Povinná a doporučená literatura Zich, F.: Úvod do sociologie. Praha: Eupress, 2009. Jandourek, J.: Úvod do sociologie. Praha: Portál, 2003. Keller, J.: Úvod do sociologie. Praha: Slon, 2004. Keller, J.: Dějiny klasické sociologie. Praha: Slon, 2004. Keller, J.: Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Slon, 2007. Giddens, A.: Sociologie. Praha: Argo, 1999. Bauman, Z.: Myslet sociologicky. Praha: Slon, 2002. Berger, L. Peter: Pozvání do sociologie. Barrister and Principal, 2003. Petrusek, M.: Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy, 2009. Nový, I., Surynek, A.: Sociologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2002. Bedrnová, E., Nový, I.: Moc, vliv, autorita. Praha: Management Press, 2001. Tuček, M a kol.: Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Slon, 2003. Machonin, P. : Česká společnost a sociologické poznání. Praha: ISV, 2005. Bauman, Z. (1999): Globalizace. Praha: Mladá fronta. Bauman, Z (2002): Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Fox, J. (2003) : Chomsky a globalizace. Praha: Triton. Keller, J. (2007): Teorie modernizace. Praha: Slon. Kapitola 4 (121-149). Keller, J (1992) :Nedomyšlená společnost. Brno: Doplněk Bauman, Z. (2010): Umění života. Praha: Academia. Bělohradský, V (2009).: Společnost nevolnosti. Praha: SLON. Harrington, A. (2006): Moderní sociální teorie. Praha: Portál.(s.395-409) Lipovetski, G. (2007): Paradoxní štěstí. Praha: Prostor. Petrusek, M. (2006): Společnosti pozdní doby. Praha: SLON. Vybraná hesla.

K čemu je sociologie užitečná a proč ji studovat ? 1) Vzdělávat nebo kvalifikovat? Kdo je to vzdělaný praktik? 2) Rozvíjet kritické myšlení (sociologické myšlení jako „umění nedůvěry“). Co to je kritické myšlení? 3) Schopnost sociologické imaginace. Co to znamená? 4) Ochota porozumět světu okolo sebe a schopnost orientace a porozumění sociálnímu prostředí, mezilidským vztahům a chování lidí.

Proměny smyslu vzdělání Vzdělání jako chrám, výtah a pojišťovna Chrám (přelom 19. a 20. století) – univerzitní vzdělání výhradně elitní záležitostí, vzdělání bylo privilegiem úzké skupiny vyvolených, zajišťovalo vysokou společenskou prestiž, bylo často spojeno s vysokým mocenským postavením Výtah (50.-60. léta 20. století) – po 2. světové válce radikálně narůstá počet maturantů, od 60. let „boom“ vysokoškolského studia, vzdělání je prostředkem sociální mobility širokých vrstev obyvatelstva, vzdělání je spolehlivým výtahem k získání kvalifikované práce a vyšší společenské pozice Pojišťovna (od 70. let 20. století) – vzdělání přestává v důsledku globalizace ekonomiky, krize sociálního státu, stagnace středních vrstev, změn na trhu práce fungovat jako výtah, stává se pojišťovnou k udržení stávající pozice snižující riziko společenského poklesu v rámci sociální stratifikace

Proměny smyslu vzdělání – škola jako pojišťovna Vysokoškolské vzdělávání je v posledních letech předmětem odborných diskuzí – otázka financování vysokých škol, kvality studia, úrovně vědecké práce, uplatnění absolventů Aktuální je problém masifikace (univerzalizace) vysokého školství – například v ČR se pozvolna projevuje v západní Evropě již známý fenomén „překvalifikovanosti“ - v roce 1989: 113 tisíc posluchačů vysokých škol a univerzit - v akademickém roce 2009/2010: 345 tisíc posluchačů vysokých škol a univerzit - v akademickém roce 2009/2010: 69 vysokých škol (2 státní, 26 veřejných, 41 soukromých) 3) České vysoké školství přešlo za relativně krátkou dobu z elitní podoby v masovou – univerzální záležitost – to přináší řadu nových jevů

Aktualizuje se obecnější problém: otázka pojetí vzdělání Zcela oprávněně se objevují kritiky systému vysokého školství – (K. P. Liessmann) Problematické momenty systému vzdělávání - Vzdělání není jen příprava na zaměstnání, vzdělání je komplexní záležitostí rozvoje osobnosti Vytrácí se ideál vzdělání jako nástroje kultivace člověka a iniciátora kvality života Vzdělání se chápe jako prostředek zdroje obživy, kariéry, vysokých příjmů, společenské prestiže, mocenských pozic Vzdělání se redukuje na otázku ekonomické rentability Přechází se od širšího vzdělávání k pragmatické kompetentnosti Zanedbává se výuka humanitních věd, důraz se klade na ekonomii a technické disciplíny Jsme ještě schopni rozumět světu okolo sebe?

Studenti 1. ročníku bakalářského studia oboru (2009) – pořadí faktorů úspěšnosti absolventa vysoké školy 1.reálné zkušenosti z praxe 2. měkké dovednosti (komunikace, asertivita) 3. kontakty s lidmi, známosti 4. umění jednat s lidmi, pracovat v týmu 5. teoretické znalosti studovaného oboru 6. znalosti o realitě, stavu společnosti 7. kreativita, tvůrčí schopnosti 8. náhoda, štěstí 9. jiné dovednosti teoretické znalosti v oblasti společenských věd (v roce 2008 na 9. místě) dovednost pojmenovat složitý problém (v roce 2008 na 5. místě)

A co na to všechno podniková a marketingová praxe?

„Na čem podle Vašeho názoru záleží pracovní úspěch špičkového odborníka v oboru, kterým se zabývá Vaše agentura“? Výzkumné sondy se v roce 2010 zúčastnilo celkem 33 komunikačních agentur z celé České republiky. (Odpovídali vrcholoví manažeři těchto agentur) Podíly významnosti jednotlivých faktorů při výkonu povolání v agentuře Absolutně v % Reálné zkušenosti z praxe 31 28,2 Měkké dovednosti – asertivita, komunikační schopnosti 21,0 Kreativita, nápady, improvizace, fantazie 33 20,7 Kontakty s lidmi, konexe, známosti 32 19,7 Teoretické znalosti získané v rámci studia 26 11,7 Jiné: vlastní invence, chuť 1

„Jaký typ vzdělání je optimální pro Vaše řídící spolupracovníky na středním článku řízení (s alespoň 3 podřízenými).“ Názory na optimální typ vzdělání pro řídící pracovníky agentur ABSOLUTNĚ v % Ideální je kombinace ekonomického a humanitního vzdělání 27 87,0 Především ekonomické vzdělání 2 6,5 Především humanitní vzdělání 1 3,2 Především technické Především právní Ideální je kombinace právního a technického vzdělání

„Mohli byste prosím rozvést, jaké dílčí disciplíny by podle Vás byly pro typ vzdělání zvolený v předchozí otázce nejvíce přínosné právě pro Vaše řídící pracovníky ve Vašem typu podnikání?“ V oblasti kreativní tvorby a tvorby strategií Psychologie Grafika Sociologie Management Marketing Tvůrčí psaní+žurnalistika Kreativita Komunikace

aneb Jak sociologie přichází o společnost Předmět sociologie Co je sociologie? Sociologie je věda o společnosti - zabývá se studiem sociálního života, skupin a společností, lidského chování a člověka jako společenského tvora Předmětem sociologie je tedy snaha o poznání a vysvětlení sociální skutečnosti Okruhy zájmu sociologie: A) společenské instituce (rodina, politika, právo, kultura, práce, sport, peníze…..) B) lidské pospolitosti (skupiny, etnické minority, profesní, věkové, vzdělanostní skupiny, vrstvy, …) C) společenské procesy (globalizace, modernizace, vliv a důsledky masové komunikace, demografické změny populace, stárnutí....) Důraz na interdisciplinární přístup poznání – sociologie, marketing, ekonomie, politologie, demografie, antropologie, etika, ....statistika Nepřichází v tekutých časech pozdní modernity sociologie o předmět svého zájmu? aneb Jak sociologie přichází o společnost

Jak sociologie přichází o společnost – žijeme v individualizované společnosti? R. Inglehart – atraktivním se stává možnost seberealizace, sledování individuálních postmateriálních hodnot U. Beck – to co vystupuje z trosek sociálních norem je nahé, vyděšené a depresivní ego, které hledá lásku a pomoc Z. Bauman – individualizace není věcí volby, ale je to osud G. Lipovetsky – společnost se rozpadá do skupin zákazníků s velice těkavými preferencemi a nevyzpytatelnou volbou životních stylů Ve společností vládne „ideologie privatizace“ – individuální řešení problémů, zodpovědnost za vzniklou životní situaci nutno hledat v sobě samém, vše je výsledkem výhradně osobního konání 17. 17

Buď sám sebou! 18. 18

„Myslím, že jedinou moji jistotou jsem já sám, mohu se na sebe spolehnout“ Podíl souhlasných odpovědí s výrokem (%) – 567respondentů 19. 19

„Při nákupu zboží a služeb dbám na to, abych si tím co kupuji neporušil svoji společenskou prestiž“ Podíl souhlasných odpovědí s výrokem (%) – 567 respondentů 20. 20

Metoda sociologie Sociologie je věda teoreticko-empirická Teorie – klade hypotézy, přináší podněty ke zkoumání Empirie – výsledky zkoumání obohacují teorii Podle podílu mezi teorií a empirií: sociografie – specializované sociologické disciplíny – obecná sociologická teorie

Životní cíle posluchačů 1. ročníku v roce 2009 Čím vyšší průměr, tím vyšší míra ztotožnění s uvedeným výrokem Pořadí výroků podle míry významnosti (od nejvyšší) Průměr míry významnosti Mít zajímavou práci, do které rád chodím 4,42 Mít dobré zaměstnání 4,25 Být dobrým odborníkem ve svém oboru 4,19 Mít rodinu (manželku, manžela, děti) 4,17 Mít schopnost řídit lidi 3,65 Být bohatý, mít hodně peněz 3,62 Být váženým a uznávaným občanem 3, 42 Mít vlastní firmu 3,40 Mít možnost měnit společnost 2,92 Být slavný 2,13 Nic neplánuji, jen čekám co přijde, nechám to osudu 1,92

Funkce sociologie Kognitivní (rozšiřovat lidské poznání) Humanizační (poskytovat lidem orientaci ve společnosti, uvědomění je podmínkou svobody) Sociotechnická (funkce regulační, snaha na základě poznatků ovlivňovat skutečnost, provádět opatření)

Paradigma v sociologii Jak rozumět pojmu paradigma: - označuje převládající názor přijímaný badateli určité vědecké disciplíny za vzorový - též model vědy, tradice zkoumání, struktura představ, koncepcí, hodnot, postupy řešení Paradigma v sociologii: určitý pohled na společnost, na sociální skutečnost v sociologii panuje paradigmatický pluralismus faktualistické (svět jako objektivní realita, sociální fakta) behaviorální ( základem je chování lidí v sociálním kontextu) definiční (svět definován jedincem, interpretace reality)

Paradigma v sociologii autorita metodologie optika PARADIGMA problematika jazyk teorie