KONVENT prosinci 2001 Evropská rada v Laekenu schválila tzv. „Laekenskou deklaraci“. Tento dokument otevřel diskusi o budoucnosti Evropské unie s ohledem na její rozšíření a na přibližování občanovi. Pro diskuzi nad těmito otázkami byl ustanoven Evropský konvent, na němž se shromáždily nejdůležitější politické síly, které se angažují v diskusi o budoucnosti Unie.

KONVENT Složení konventu 15 zástupců vlád členských zemí (1 zástupce na stát), 13 zástupců vlád kandidátských zemí (1 zástupce na stát), 30 představitelů národních parlamentů členských zemí (2 zástupci na stát), 26 představitelů národních parlamentů kandidátských zemí (2 zástupci na stát), 16 poslanců Evropského parlamentu, 2 zástupci Evropské komise. Výsledek konventu – návrh Evropské ústavy

Návrh Evropské ústavy Ústavní část (definuje Unii, její hodnoty a cíle, rozdělení pravomocí mezi instituce, legislativní nástroje, finanční rámec a členství v Unii) Charta základních práv občanů EU Politiky Unie (popisuje jednotlivé oblasti společných i koordinovaných politik EU) Všeobecná a závěrečná ustanovení (např. postup při ratifikaci a změně ústavy).

Návrh Evropské ústavy Rada ministrů další rozšíření oblastí, ve kterých se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou. za podmínky, tzv. „dvojí většina“: prostá většina členských států EU jednomyslné hlasování je zachováno v oblastech rozhodování o daních, zahraniční politice, sociální politice, obraně a rozpočtu EU.

Co obsahuje nová verze ústavy? EVROPSKÁ KOMISE Do roku 2014 má mít každý členský stát v Evropské komisi (EK) jednoho zástupce. Poté se počet komisařů sníží tak, aby odpovídal dvěma třetinám těchto zemí. Znamená to, že každý člen má "svého" komisaře dvě funkční období ze tří.

Návrh Evropské ústavy Evropská Komise od roku 2009 by se měla EK skládat z 15 členů s hlasovacím právem a z komisařů ze všech ostatních členů EU dle zásady rovné rotace: rozdíl mezi celkovým počtem funkčních období jakéhokoliv členského státu a celkovým počtem funkčních období jiného členského státu nesmí být větší než jedna. složení: uspokojivé vyjádření demografické a geografické různorodost všech členských zemí EU 3

ROZŠÍŘENÍ HLASOVÁNÍ KVALIFIKOVANOU VĚTŠINOU…………….. …………ALE V NĚKTERÝCH OBLASTECH ZŮSTÁVÁ PRÁVO VETA Evropská komise

HLASOVÁNÍ KVALIFIKOVANOU VĚTŠINOU V RADĚ MINISTRŮ* LEGISLATIVNÍ POSTUP 55 % členů Rady, tvořených nejméně patnácti z nich + 65 % obyvatelstva Unie platné od 1. listopadu 2009 kromě případů, na které se vztahuje požadavek jednomyslnosti (Příklady : společná zahraniční a bezpečnostní politika, daňová ustanovení) Plus některé jiné podmínky Evropská komise

"Prezident EU" Vzniká funkce předsedy Evropské rady (prezident EU), který má řídit summity EU a být volen na dva a půl roku. Měl by unii zastupovat v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky, aniž by tím byla dotčena působnost ministra zahraničí EU.

Hlasování v Radě ministrů Pokud se rozhoduje kvalifikovanou většinou, což je naprostá většina případů, je usnesení přijato, vysloví-li se pro ně nejméně 55 % členských států (nejméně 15 zemí), reprezentujících 65 % obyvatel. V Evropské unii o 27 státech bude 15 zemí odpovídat skoro přesně 55 %, nyní je to 60 %. Systém doprovází korekční pojistka ve prospěch menších zemí, která stanoví, že blokační menšinu nemohou sestavit méně než čtyři státy. To znemožňuje blokovat rozhodnutí třem lidnatým zemím, které mají dohromady přes 35 % obyvatel.

Návrh Evropské ústavy Evropský Parlament mění se maximální počet poslanců z 736 a na minimum čtyř poslanců, a to s platností od roku do roku 2009 je upraveno složení EP dle Smlouvy z Nice.

Návrh Evropské ústavy Evropská Rada povinnost zasedat každé 3 měsíce (může se účastnit zasedání i ministr zahraničních věcí EU) předseda ER volen Evropskou Radou (kvalifikovanou většinou) na dva a půl roku s možností jednoho znovuzvolení zastupuje Unii navenek v oblastech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky

Návrh Evropské ústavy Ministr zahraničních věcí EU nová funkce, vznikne propojením agendy současného vysokého představitele EU pro Společnou bezpečnostní a zahraniční politiku a komisaře pro vnější vztahy místopředseda EK a předseda Rady pro všeobecné záležitosti bude zodpovědný za řízení Společné bezpečnostní a zahraniční politiky EU bude pověřen vnějšími vztahy a koordinací dalších hledisek zahraniční činnosti EU bude přispívat návrhy k vypracování společné zahraniční politiky.

Evropská ústava - změny Hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU by v budoucnu mělo ke schválení příslušných rozhodnutí být zapotřebí souhlasu 55 % členských států představujících alespoň 65 % celkového počtu obyvatel Unie. Zároveň byla ale schválena pojistka proti blokační menšině tří nejlidnatějších států, které disponují více než 35 % celkového počtu obyvatel. Kvalifikované většiny bude totiž podle schváleného textu dosaženo i tehdy, pokud se proti rozhodnutí postaví méně než čtyři členské státy.

Evropská ústava - změny  možnost dobrovolného vystoupení z Unie  zřízení úřadů předsedy Evropské rady  ministra zahraničních věcí EU  výrazné posílení legislativních pravomocí Evropského parlamentu.

Datum změn Institucionální změny s výjimkou Evropské komise vstoupí v platnost v roce Do té doby se bude rozhodovat podle systému z Nice. Úřady prezidenta EU a ministra zahraničí budou obsazeny, jakmile ústava vstoupí v platnost, tedy po ratifikaci ve 25 zemích.

VYJASNĚNÍ PRAVOMOCÍ UNIE výlučné pravomoci sdílené pravomoci podpůrné, koordinační a doplňkové činnosti koordinace hospodářských politik a politik zaměstnanosti společná zahraniční a bezpečnostní politika legislativní akty může vydávat pouze EU Evropská komise není možná harmonizace EU legislativní akty může vydávat EU nebo členské státy

Evropská komise SLOŽENÍ EVROPSKÉ KOMISE DO ROKU 2014PO ROCE 2014 KOLEGIUM PŘEDSEDA KOMISE MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ UNIE KOMISAŘI 2 / 3 POČTU ČLENSKÝCH STÁTŮ PŘEDSEDA KOMISE MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ UNIE KOMISAŘI - systém rovné rotace mezi členskými státy - uspokojivým způsobem odráží demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států 1 KOMISAŘ Z KAŽDÉHO ČLENSKÉHO STÁTU

PŘED ÚSTAVOU Více než 15 legislativních nástrojů…. nařízení úmluva (Smlouva o ES) směrnice rámcové rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutí (hlava V, Smlouva o EU) rozhodnutí (hlava VI, Smlouva o EU) zásady a obecné směry společná strategie akce společný postoj (hlava V, Smlouva o EU) společný postoj (hlava VI, Smlouva o EU) doporučení stanovisko ÚSTAVA 6 legislativních nástrojů zákon rámcový zákon nařízení rozhodnutí doporučení stanovisko legislativní akty nelegislativní akty ZÁVAZNÉ Evropská komise

Summit Evropské Rady v Bruselu diskuse o přijetí návrhu Evropské ústavy neúspěšné – nebyla schválena. důvody: Španělsko a Polsko pro zastoupení v evropských institucích dle Smlouvy z Nice; Francie a Německo požadovalo schválení návrhu Evropské ústavy beze změn úvahy o tzv. „tvrdém jádru“ = skupina zemí usilující o hlubší politickou a ekonomickou integraci pokračování projednávání tohoto dokumentu dále za irského předsednictví od

Schválení Evropské ústavy Na summitu Evropské rady v Bruselu 17. a bylo dosaženo všeobecné shody o podobě textu Ústavní smlouvy pro Evropu. Nutná ratifikace EP a všemi členskými státy

Další postup Po právní revizi a přeložení do všech oficiálních (tedy dvaceti) jazyků byla Smlouva zakládající ústavu pro Evropu slavnostně podepsána v Římě. Hlasování o Ústavě proběhlo na plenárním zasedání Evropského parlamentu 15. prosince 2004 Od té chvíle měly jednotlivé členské země dva roky na to, aby ústavu ratifikovaly a umožnily jí tak vejít v platnost.

Současný stav „euroústavu“ schválily např.Litva, Maďarsko, Slovinsko a Španělsko. K jejímu přijetí je třeba, aby ji přijalo všech 25 členských států unie (do 2 let od jejího přijetí Evropským parlamentem). Odmítnutí ústavy Francií a Nizozemskem v roce 2005 zmrazilo tuto otázku na 2 roky Podnět k dalšímu jednání dalo v roce 2007 Německo jakro předseda Rady EU

Současný stav Dne 23. června 2007 schválili nejvyšší představitelé EU mandát mezivládní konference, která do konce roku 2007 vypracuje novou smlouvu o institucionálních reformách. Pokud bude ratifikována, mohla by tato smlouva vstoupit v platnost v červnu 2009, před novými volbami do Evropského parlamentu.

Současný stav nová, tzv. „Reformní smlouva“ týkající se Evropské unie a jejího fungování – změny: -ústava nenahradí původní smlouvy, pouze je pozmění -Bude vycházet z původního návrhu ústavy (vynechány články o symbolech EU, změna názvu funkce ministra zahraničních věcí EU) -Zůstane posílení role parlamentu, rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou atd.)