STAVBA ZEMĚ
Země se skládá ze zemského jádra,zemského pláště a zemské kůry Země se skládá ze zemského jádra,zemského pláště a zemské kůry. ZEMSKE JADRO Zemské jádro je geosféra nacházející se ve středu Země, je tvořeno převážně slitinami železa a niklu s příměsmi lehčích prvků, patrně hlavně síry. Dělí se na polotekuté vnější jádro a pevné vnitřní jádro.
Vnitřní jádro (jadérko): Tvoří 1,7 % hmotnosti Země,vnitřní jádro je pevné, od pláště ho dělí roztavené vnější jádro. Předpokládá se, že pevné jádro se vytvořilo jako důsledek tuhnutí za vysokého tlaku, protože teplota, která uvnitř panuje, dosahuje asi 4 700 °C.
Vnější jádro: Tvoří 30,8 % hmotnosti Země,vnější jádro se skládá z horké, elektricky vodivé tekutiny, ve které dochází ke konvekci. Tato vodivá vrstva společně s rotací Země vytváří elektrické pole (tzv. dynamojev) a zároveň i pole magnetické, čímž se kolem Země vytváří ochranný štít – magnetosféra, která nás chrání před kosmickým zářením. Vnější jádro je zároveň zodpovědné za nepatrné výkyvy v rychlosti zemské rotace. Tato vrstva obsahuje nejenom železo ,ale i některé lehčí prvky.
D-vrstva (Gutenbergova diskontinuita): Tvoří 3 % hmotnosti Země, tato vrstva je 200 až 300 km silná.
ZEMSKY PLAST Je tvořen poměrně těžkými křemičitanovými minerály, některé jsou velmi podobné těm, které známe ze zemské kůry. Zemský plášť může být rozdělen na svrchní a spodní plášť a přechodovou zónu, která se nachází mezi nimi.
Spodní plášť: Tvoří 49,2 % hmotnosti Země,spodní plášť je složen hlavně z křemíku, magnesia a kyslíku, dále obsahuje i trochu železa, kalcia a hliníku. Svrchní plášť: Tvoří 10,3 % hmotnosti Země,je většinou z olivinu a pyroxenu (železnato-hořčičnaté silikáty),vápníku a hliníku.
Astenosféra: Tvoří 7,5 % hmotnosti Země,přechodová vrstva je původem čedičové magma, ale obsahuje i vápník, hliník, granát, což je horninotvorný minerál. Tato vrstva se velice snadno rozpouští a vytváří bazalt. Je to vrstva, která umožňuje pohyb litosférických desek.
ZEMSKA KURA Je nejsvrchnější pevná vrstva Země ZEMSKA KURA Je nejsvrchnější pevná vrstva Země. Mezi dva základní typy počítáme kontinentální a oceánskou zemskou kůru, liší se nejen mocností, ale i složením a hustotou.
Oceánská kůra: Tvoří 0,099 % hmotnosti Země, oceánská kůra tvoří převážnou část zemské povrchu (asi 70 %) a vznikla převážně vulkanickou činností Země. Oceánská kůra tvoří vnější část Země a převážně se skládá z krystalických hornin. Jde hlavně o lehké minerály nízké hustoty, dominují křemen a živec. Kontinentální kůra: Tvoří 0,347 % hmotnosti Země.Kontinentální kůra má mnohem nižší hustotu, proto se oceánská kůra propadá do astenosféry a kontinentální naopak jakoby vystupuje nad kůru oceánskou.Kontinentální kůra je také výrazně mocnější než kůra oceánská.
Zemský povrch: Je označení, které se používá pro svrchní vrstvu litosféry, která je v kontaktu s ostatními sférami (atmosférou, biosférou, či hydrosférou).
http://astronomia. zcu http://astronomia.zcu.cz/planety/zeme/1948-stavba-nitra-zeme http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9_j%C3%A1dro http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%BD_pl%C3%A1%C5%A1%C5%A5 http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%BD_povrch