SLOVENŠTINA Mgr. Michal Oblouk.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Přídavná jména - opakování
Advertisements

PŘÍDAVNÁ JMÉNA Mgr. Michal Oblouk.
Základní škola a Mateřská škola Slapy, okres Praha-západ
NEPRAVIDELNOSTI VE SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN
VY_32_INOVACE_Čj-Ml 6.,7.02 Anotace: Prezentace obsahuje přehled mluvnických kategorií přídavných jmen. Zaměřuje se především na druhy a vzory. Vzdělávací.
DRUHY PŘÍDAVNÝCH JMEN Mgr. Michal Oblouk.
Rozdělení hlásek DUM 14/1.
SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN
Vývoj češtiny Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
PŘEHLED Mgr. Michal oblouk
PŘECHODNÍKY Mgr. Michal Oblouk.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV:VY_32_INOVACE_378_Slovenština AUTOR: Mgr. Markéta Lyková ROČNÍK, DATUM: 9.,
Skloňování podstatných jmen rodu mužského
Metodický list Pořadové číslo: VY_32_INOVACE_I.B.07 Název pro školu:
Hlásky Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Katka Nosková. Materiál zpracován v rámci projektu Implementace ICT techniky do.
Autor výukového materiálu: Bc. Markéta Miláčková Základní škola a Praktická škola, Kutná Hora Datum (období) vytvoření výuk. materiálu:Listopad 2011 Číslo.
Mgr. Michal Oblouk HLÁSKOSLOVÍ.
Zvuková stránka jazyka
Vývoj českého pravopisu
Opakujeme na pololetní prověrku
HLÁSKOSLOVÍ SPISOVNÁ VÝSLOVNOST
SLOVNÍ DRUHY Podstatná jména pro druháky Podstatná jména Vlastní jména
Gramatika Podstatná jména II
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuEU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školyMASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu.
Podstatná jména.
Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Dana Vicherková Datum: Název: VY_32_INOVACE_
SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN RODU ŽENSKÉHO
JAZYKOVĚDA JAZYKOVÉ PŘÍRUČKY
PODSTATNÁ JMÉNA Mgr. Michal Oblouk.
Mgr. Michal Oblouk OHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY.
Skloňování podstatných jmen rodu mužského
Skloňování vzorů podstatných jmen rodu ženského
Nářečí Slovácko Autor : Erik Chalupa. Úvod Nářečí neboli dialekt je nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti. Obor,
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Český jazyk 4. ročník Název materiálu VY_32_INOVACE_10_Podstatná jména-rod ženský Autor Mgr.
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace
Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola Poříčany, okr. Kolín
Seznámení se s hláskami a jejich dělení
Mgr. Zbyněk Zeman, ZŠ a MŠ Staré Hobzí
Český jazyk – Skloňování podstatných jmen
Digitální učební materiál
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 13 – slovesa –slovesné třídy,
Český jazyk – Skloňování podstatných jmen
Název školy: Speciální základní škola Louny, Poděbradova 640 Autor: Mgr. Helena Roflíková Název:VY_32_INOVACE_09_I.Čj4_HLÁSKOSLOVÍ Téma: Hláskosloví Název.
Číslo přílohy: VY_ 32_INOVACE_17 _Vzory podstatných jmen rodu ženského, žena, růže Autor: Regina Byrtusová Předmět: Český jazyk Třída: 4., 5. ročník Šablona.
PŘEHLED Mgr. Michal oblouk
Kód materiálu: VY_32_INOVACE_08_DELENI_HLASEK Název materiálu:
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov
Český jazyk – Skloňování podstatných jmen
Český jazyk – Skloňování podstatných jmen
Strom jazyků slovanských
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vocelova 1338
Skloňování vzorů podstatných jmen rodu ženského
K U F R Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
VY 32 INOVACE 361.
Anotace: prezentace slouží k procvičování učiva z 2. ročníku
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA NEDOMICE, okres Mělník
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Číslo přílohy: VY_ 32_INOVACE_15 _Vzory podstatných jmen rodu středního, město, moře Autor: Regina Byrtusová Předmět: Český jazyk Třída: 4.,5. ročník.
Spracované v rámci projektu:
Rozdelím si hravo hlásky,
Český jazyk 3 Opakování 2. třídy.
Autor: Mgr. Ľubica Čambálová
Opakujem si – opakovanie učiva 3. ročníka
Jazykové skupiny (rodiny)
TVAROSLOVÍ VY_32_INOVACE_XIII-C-06.
Charaktristika češtiny, národní jazyk a jeho útvary
Název Jazykové příručky Název projektu: OP VK
Transkript prezentace:

SLOVENŠTINA Mgr. Michal Oblouk

SLOVENŠTINA západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa rozšíření – Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Polsko, Česká republika, Ukrajina, Bulharsko, Kanada, Rakousko, Rumunsko – celkem 7 milionů mluvčích je státním jazykem na Slovensku a jedním z úředních jazyků Evropské unie kodifikovanou formu spisovné slovenštiny podle zákona o státním jazyce vytvářejí jazykoví odborníci - vědci z Jazykovědného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akademie věd závaznými kodifikačními normami jsou Pravidla slovenské výslovnosti, Pravidla slovenského pravopisu, Krátký slovník slovenského jazyka a Morfologie slovenského jazyka má jednodušší (pravidelnější) pravopis i gramatiku než čeština je nářečně více diferenciovaná než čeština

SLOVENŠTINA - HISTORIE od 15. stol. do pol. 19. stol. používání češtiny jako spisovného jazyka (x latina, maďarština), ale pronikání slovenských prvků první pokusy o spisovnou slovenštinu - Anton Bernolák koncem 18. stol. (na základě západoslovenského nářečí, jazyková nejednota – katolíci x evangelíci) ustavení jednotného spisovného slovenského jazyka ve 40. letech 19. století na základě středoslovenského nářečí (L. Štúr, M. M. Hodža, J. M. Hurban)

samohlásky - A, Á, Ä, E, É, I, Í, O, Ó, U, Ú, Y, Ý ABECEDA skládá se ze 46 písmen latinky – používá spřežky (dz, dž, ch) a diakritická znaménka: prodloužení (´), změkčení (ˇ), přehlásku resp. dvě tečky (¨), stříšku resp. vokáň (^) samohlásky - A, Á, Ä, E, É, I, Í, O, Ó, U, Ú, Y, Ý souhlásky – B, C, Č, D, Ď, DZ, DŽ, F, G, H, Ch, J, K, L, Ĺ, Ľ, M, N, Ň, P, Q, R, Ŕ, S, Š, T, Ť, V, W, X, Z, Ž dvojhlásky - ia, ie, iu, ô výslovnost - ä (v neutrálním stylu spisovné slovenštiny se vyslovuje jako e - päť, pamäť), ľ (měkké l – ľahký), ĺ (dlouhé slabikotvorné l - dĺžka), ŕ (dlouhé slabikotvorné r - vŕba), ô (uo - hôrka), ia (ja - priadza/příze), ie (je - miera/míra), iu (ju - vyššiu/vyšší)

ROZDÍLY MEZI SLOVENŠTINOU A ČEŠTINOU slovenština má oproti češtině navíc - měkké ľ, dlouhé ŕ, ĺ, dz, dž, ä, dvojhlásky ia, ie, iu, ô, v češtině se na rozdíl od slovenštiny vyskytují – ř, ou, ů, ě V po samohlásce nebo po r se vyslovuje jako neslabičné u – bratov, krv, spev, pravda ve slovenštině platí tzv. rytmické pravidlo, podle kterého nemohou za sebou následovat dvě dlouhé slabiky (dvojhlásky) - krásneho, miestny koncovky -ám a -ách v 3. a 6. p. mn. č. ve středním rodě (mestám, mestách), jednotné zakončení -och v 6. p. mn. č. mužského rodu společná koncovka -(a)mi v 7. p. mn. č. všech rodů (pánmi, ženami, mestami) 4. pád osob = 2. pádu obou čísel(bez žiakov - vidím žiakov) 3. os. mn. č. –ú, -ia, -a (nesú, robia, boja sa) infinitiv vždy –ť (niesť)

ROZDÍLY MEZI SLOVENŠTINOU A ČEŠTINOU ve skloňování se uchovaly starobylejší tvary, ve slovenštině jsou menší rozdíly mezi měkkými a tvrdými vzory podstatných jmen ve slovenštině zanikl 5. pád - k oslovení používá 1. pád (pán profesor!) slovenština má tendenci zachovávat při skloňování zakončení kmene (ruka – v ruke, kniha - v knihe) v 2. p. mn. č. ve slovenštině obvykle dochází ke dloužení kmenové samohlásky (vrana – vrán, žena – žien, ruka – rúk, hora – hôr, kino – kín, jablko – jabĺk) ve slovenštině má 1. os. j. č. všech slovesných tříd jednotné zakončení –m (chcem, píšem, viem) příčestí minulé má ve slovenštině jednotné zakončení mn. č. -li ve všech rodech při vykání se převádí do množného čísla celý přísudek (Boli ste prijatá? Boli ste, otec, v sade?) podst. jm. zakončená –a, příjmení zakončená –o mají 2. pád = 4. pádu v rozkazovacím způsobu se zachovává délka samohlásek (písať – píš) vkladné o v příčestí minulém (niesol) trpné tvary příčestí vždy s dlouhou koncovkou (volaný)

ROZDÍLY MEZI SLOVENŠTINOU A ČEŠTINOU v tvarech podmiňovacího způsobu vždy jen by (bol by som, bol by si, bol by) de, te, ne se vyslovuje měkce (kromě přídavných jmen a zájmen, cizích slov a některých domácích slov – ten, teraz, jeden, krásneho) di, ti, ni se vyslovuje měkce (kromě 1. pádu mn. č. příd. jmen, příčestí a zájmen – tí mladí ludia boli unavení, po předponě – odísť, v cizích slovech – politika) R je v češtině pravopisně tvrdé, v domácích slovech může být následováno jedině tvrdým y/ý (ryba – č. i sl.), ve slovenštině může následovat i měkké i (tri) psaní předpon s-/se- (sl. so-) a z-/ze- (sl. zo-) se v češtině řídí mluvnickými pravidly, kdežto ve slovenštině se řídí výslovností (spev, zbierať, zoznam) slovenština je mnohdy pokrokovější při zdomácňování pravopisu přejatých slov

CO ZNAMENAJÍ TATO SLOVA? čučoriedka, raňajky, pretekár, prepáčiť, ťava, olovrant, žrebovať, pýtať, chrbát, karfiol, konár, zabudnúť, kŕdeľ, vyzerať, naozaj, topánky, čudovať sa, okuliare, uškŕňať sa, teraz, vrecko, cicavec, smädný, neskoro, šošovica, sprostý, horký, pečeň, kapusta, lúč, štrajk, palica, robota, marhuľa, paradajka, upratovačka, vodič, ujo, sobáš, pivnica, riad, vankúš, izba, hydina, mačka, somár, bocian, chrobák, korytnačka, vretenica, papagáj, kengura, kaštieľ, kúpele, cintorín, tlač, klinec, rezeň, žuvačka, zemiaky, rumanček, rezance, kaleráb, čerešňa, kel, ľúbiť, oblok, ohovárať, pozrieť, hojdať, nožnice, uhorka, bozkať, lopta, korčul‘ovať, vystrájať, ponúknuť, fajčiar, hmľa, rušňovodič, nohavice, šarkán, cencúl‘, múr, golier, pery, bosorka, tanier, rožok, žihľava, baňa, dážď, tieň, gombík, rúž, parochňa, čižma, ihla, lyžica, hladička, fľaša, tovar, pečiatka, rozprávka, ceruzka, kúriť, torta, klamať, správanie, bábka, hradská, električka, vidiek, gróf, organ, zákruta, štekliť, členok, chudý, plece, obličky, nádcha, chorý, nakrúcať, ospravedlniť sa

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Sloven%C5%A1tina http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensk%C3%A1_abeceda http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozd%C3%ADly_mezi_%C4%8De%C5%A1tinou_a_sloven%C5%A1tinou