SEVERNÍ AFRIKA POLOHA,ROZLOHA: všechny afric.státy,které mají přístup ke Středozem.m. Maroko, Alžírsko, Libye, Tunisko, Egypt. Rozloha km2, % GEOLOGIE: převážná část předprvohorní platforma, na severu při hranici s euroasijskou deskou I. a III. zvrásněné části kůry(Atlas). POVRCH: pobřežní nížiny, převažují vysočiny, velehory Atlas. KLIMA: při pobřeží úzký pás subtropů, který přechází v suché tropy. Teplotní extr. Afriky: Atlas – 25°C, Al Azízíyah(Libye) + 58°C. Podél obrat. Raka velmi suché klima., směrem ke Středozem.m. přibývání srážek.Asuán (Egypt) 0,5 mm/rok
ROSTINSTVO: Podél obratníku chudé početně i druhově - travnato-křovinné polopouště a pouště(xerofyty a sekulenty). SS subtropická tvrdolisté vždyzelené křovinaté formace a lesy(vykáceny). ŽIVOČIŠSTVO: chudé početně i druhově (plazy – hadi, štíři, pavouci…)
OBYVATELSTVO: oblast patří mezi nejstarší osídlené území Afriky vůbec OBYVATELSTVO: oblast patří mezi nejstarší osídlené území Afriky vůbec. V 5 nezávislých zemích žije mil.ob. (prům.hustota zalidnění je nízká ob/km2. Nejhustěji jsou osídleny oblasti kolem dolního Nilu a delta(600 ob.km2) a pobřežní nížiny Stř.m. Přírůstek ob. je % za rok. Střední délka života je vyšší než ve zbývajících oblastech Afriky. Podíl městského obyvatelstva je na africké poměry vysoký (50%-80%). Největší velkoměsto Káhira čítá přes 12 mil ob(2/3 ob.žije v chudinských čtvrtích) .Typickým obyvatelstvem jsou Berbeři a Arabové (europoid.r.) vyznávající islám.
HOSPODÁŘSTVÍ: sever. Afr. řadíme mezi nejvyspělejší oblast světadílu HOSPODÁŘSTVÍ: sever.Afr.řadíme mezi nejvyspělejší oblast světadílu. K zemědělství se využívají úrodné pobřežní nížiny a úzký pás kolem Nilu a delta Nilu, kde se pěstují citrusy a zelenina a koření hl. na vývoz a v Egyptě kvalitní bavlník. Ve zbývajícím území převažuje kočovné pastevectví(Nomádi). Saldo zemědělského. obchodu je však záporné oproti většině afr.zemí. V Alžírsku a Libyi se těží ropa a zem.pl. V Maroku fosfáty(hnojiva, pr.prášky). Dopravně jsou nejdostupnější hlavní hospodářské oblasti, pouštní oblasti jsou moderními dopravními prostředky těžko dostupné, kromě hlavních dálkových tras. Významný podíl na HDP má cestovní ruch (starověké památky, moře…) nejvíce v Egyptě, Tunisku a Maroku.
Saharské státy POLOHA,ROZLOHA: státy,které zaujímají oblast jižní Sahary: Rozloha 7,9 mil km2 GEOLOGIE: převážná část předprvohorní platforma značně denudovaná (zarovnaná), ve zlomových pásmech sopečná pohoří (Dárfúr) POVRCH: převažují pahorkatiny a vrchoviny s rozsáhlými plošinami, sníženiny tvoří čadská pánev uprostřed Sahary a rozsáhlá pobřežní nížina kolem řeky Senegal. KLIMA: velmi suché a horké klima s charakteristickými značnými výkyvy teplot během dne a noci. V již.části postupně směrem k rovníku přibývá srážek.
VODSTVO: v závislosti na klimatu: Sahara – většina úz. je bezodtoká (čadská pánev) V oblasti nepramení žádné významné toky Typická jsou jen dočasné řečiště – vádí ROSTINSTVO: pouštní a polopouštní formace Sahary postupně směrem k jihu vystřídají stepi, lesostepy a savany
ŽIVOČIŠSTVO: pouštní () a stepní živočichové ()
OBYVATELSTVO: oblast patří k nejchudším a nejzaostalejším v Africe – časté a dlouhotrvající období sucha, nadměrné zemědělské využití krajiny (neúměrné spásání travin, vypalování lesů →rozšiřování pouští=dezertifikace) + politické nepokoje → kruté hladomory. V 9 nezávislých zemích žije 109,5 mil.ob. (prům.hustota zalidnění je nízká 101,5 ob/km2 (značné rozdíly:Senegal 655 ob., Mauretánie 3,3 ob/km2) Nejhustěji jsou osídleny oblasti: jižně od Sahary Přírůstek ob. : vysoký, 2,7% za rok. Dožívají se v průměru 51,8 let. Urbanizace: %. Region tvoří přechod mezi arabskou a černou Afrikou (míšení negroidní a europoidní rasy), což v některých oblastech vyvolává nepokoje (Súdán – Dárfúr…) V celé saharské oblasti silně převažuje islám, jižněji se jeho podíl menší tradičním náboženstvím.
Hospodářství: - převažuje zemědělská výroba (rostlinná>živočišná) - Nedostatek úrodné půdy(dlouhá období sucha) + nadměrné spásání dobytka + vysoký přírůstek obyv.= nedostatek potravin (hladomory) - Většina obyv.pracuje v zemědělství – exportní plodiny: podzemnice, v j.Čadu a Súdánu bavlník, na občasných pastvinách skot a ovce, v oázách velbloudi