Analýza lavinového nebezpečí pomocí prostředků digitálního modelu terénu
Problematika lavin Lavinu lze definovat jako každý náhlý a rychlý sesuv sněhové hmoty na dráze delší jak 50m. Sesuvy na kratší vzdálenosti se nazývají sněhové plazy. Laviny v horských oblastech způsobují četné škody a mnohdy nenahraditelné ztráty na lidských životech.
Problematika lavin Čárový odtrh laviny Příklady tekoucí laviny Pásmo odtrhu Transportní p. Pásmo nánosu Čárový odtrh laviny Příklady tekoucí laviny
Problematika lavin Prachová lavina Vrstevní lavina Žlebová lavina
Faktory ovlivňující vznik lavin Sněhová pokrývka a její stav (teplota, vlhkost, stáří i krystalická struktura sněhu) Počasí (srážky, teplota, vlhkost, oblačnost) Terénní dispozice - sklon svahu 20°-50°, - orientace svahu SZ-Z-SV, SV-V-JV, v našich oblastech tam, kde převažují západní větry - povrch a tvar terénu (holé bez vegetace) V diplomce se dále zabývá lavinovými oblastmi v Krkonoších – různé druhy svahů, které jsou i v literaturách očíslované a podrobně popsané. Např. Dráha č.9 – Dolský žleb Dráha č.11, 11a, 11b – Pramenný důl
Ing V Pusta, M Kociánová Opera Concortica Krkonošské práce – Lavinový katastr české části Krkonoš v období 1961/62-1997/98
Principy digitálního modelu krajiny DMT se rozumí prostorový geometrický popis reliéfu terénu. Typy programů pro MT: - GIS systémy - DMT systémy - CAD systémy Typy modelu terénu: - Polyedrický (elementárními plochami jsou nepravidelné rovinné trojúhelníky) - Rastrový ( je dán množinou elementárních plošek nad rovinou pravidelného rastru) - Plátový (modelované plochy na nepravidelné, obecně křivé plošky trojúhelníkového nebo čtyřúhelníkového tvaru)
Polyedrický model Rastrový model Plátový model
Definice tvarů na reliéfu Konvexní tvar Konkávní tvar Konvexně-konkávní tvary Konvexně-konvexní tvary Konkávně-konvexní tvary
Konstrukce plochy a visualizace Sled činností : 1) Získání dostatečného počtu bodů (soubor typu *.txt. ) - bodové pole získané z vojenské mapy 1:25 000 2) Konstrukce trojúhelníkové sítě programem Inroads - jedná se o algoritmus pracující na bázi minimální délky hran 3) Vizualizace v programu Microstation /J - Jedná se o rendering s různými druhy nasvícení, texturami a pod. 4) Konstrukce trojúhelníkové sítě programem Triangulace (součást programu TOPOS) 5)Vytvoření B-spline plochy a vizualizace v prostředí TOPOSu
Zobrazení modelu Na obrázku je obrazovka z programu TOPOS, kde je již zobrazen model a nastavuje se směr pohledu na tento model.
Analýza povrchu Postup prací při analýze: 1) Kontrola souboru *.dat 2) Získání souboru trojúhelníků 3) Výpočet úhlů mezi jednotlivými sousedícími plochami 4) Vykreslení triangulace podle vzorníku barev
Výstup programu „kresli_fin“ Tento výstup je hlavním výstupem diplomové práce . Mělo by z něj být patrné, kde by se mohly nacházet nebezpečné terénní tvary popsané v předchozích kapitolách. Bohužel se z výstupu dají jen obtížně určit terénní tvary malých rozměrů. Je ale možné najít tvary o rozměrech cca 200 m a větší, což by z našeho hlediska zkoumání lavinového nebezpečí mělo stačit. Tmavá červená : konvexně-konvexní tvar Nejsvětlejší červená : konkávně-konkávní tvar Ostatní odstíny čevené: přechody mezi konvexně-konvexním tvarem a konkávně-konkávním tvarem Bílá : malý sklon svahu Šedá : příliš velký sklon svahu
žleb se sklonem dno zaoblený hřeben
Závěr Odzkoušený software a metody použité při jeho vývoji by v dalších krocích mohly sloužit pro vývoj systému, který by mohl v budoucnu (samozřejmě po dopracování příslušných programových částí a po případném připojení na reálné vstupní hodnoty) sloužit např. k přímému předpovídání lavinového nebezpečí. Předpokládané další moduly by zpracovávaly informace. - klimatické a povětrnostní (případně snímání v reálném čase) - mechanické o stavu sněhové pokrývky ve vybraných terénních místech - vliv terénního povrchu (terénní překážky, stromový porost apod.)