ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblastSpolečenskovědní vzdělání Vzdělávací oborNauka o společnosti Tematický okruhČlověk a právo TémaČlověk a právo Tematická oblastČlověk a právo NázevPrávní vztahy AutorPaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročníkLeden 2013,STR, STA, ELE, LYE, LYT 3.ročník AnotaceStruktura právních vztahů a způsobilosti nabývání práv a povinností Přínos/cílové kompetenceCelkový pohled na nabývání práv a povinností v rámci Českého právního řádu VY_32_INOVACE_53_06

Pojem právního vztahu Právní vztah je společenský vztah dvou nebo více subjektů práva, které mají nebo více subjektů práva, které mají vzájemná práva a povinnosti. vzájemná práva a povinnosti.  Aby právní vztah vznikl, je třeba, aby vznikla nějaká právní skutečnost, např. podpis smlouvy, která bude právní skutečnost, např. podpis smlouvy, která bude upravena konkrétní právní normou. upravena konkrétní právní normou.  Příklad právního vztahu: např. dluh, manželství nebo účast společníka ve společnosti s ručením omezeným. účast společníka ve společnosti s ručením omezeným.

Prvky právního vztahu 1) 1) Základním prvkem každého právního vztahu jsou subjekty(účastníci) jeho subjekty (účastníci), tedy osoby zavázané vzájemnými povinnostmi a oprávněné k vzájemným právům. 2) 2) Dalším prvkem každého právního vztahu jsou daná obsah konkrétní práva a povinnosti, neboli obsah vztahu. 3) předmět (objekt) 3) A posledním prvkem je jeho předmět (objekt), který lze rozlišovat na předmět primární, lidské chování upravené právním vztahem, dále předmět sekundární, určitá práva či věci, ke kterým se dané lidské chování vztahuje.

Typy právních vztahů Podle počtu subjektů daného vztahu se dělí na právní vztahy dvoustranné a vícestranné. Podle určitosti těchto subjektů pak dělíme právní vztahy na:  relativní – jde o vztah konkrétních subjektů absolutní – jeden ze subjektů je určitý a ten má vůči  absolutní – jeden ze subjektů je určitý a ten má vůči neurčitému množství jiných subjektů určité absolutní právo neurčitému množství jiných subjektů určité absolutní právo či absolutní povinnost, které tedy působí tzv. erga omnes či absolutní povinnost, které tedy působí tzv. erga omnes (vůči všem) např. o vlastnictví. (vůči všem) např. o vlastnictví.

Základní pojmy Právo vyžaduje přesnou definici určitých pojmů, které se musí jednoznačně vykládat. Přehled těchto pojmů je objasněn v obecné části občanského zákoníku. Nejdůležitější jsou pojmy:  Způsobilost mít právo = být subjektem a objektem práva. práva.Rozlišujeme:  způsobilost k právům a povinnostem  způsobilost k právním úkonům  způsobilost k protiprávním jednáním

Způsobilost k právům a povinnostem  V demokratické společnosti je způsobilost být účastníkem právních vztahů nabytá rovně pro všechny účastníkem právních vztahů nabytá rovně pro všechny osoby (nabývat majetek, vzdělávat se, dodržovat osoby (nabývat majetek, vzdělávat se, dodržovat pravidla veřejného pořádku atd.). pravidla veřejného pořádku atd.). Získává se obvykle:  narozením  nabytím státního občanství  Zaniká teprve smrtí (prohlášením za mrtvého).

Způsobilost k právním úkonům Znamená: vlastním jednáním zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy (např. uzavírat smlouvy, uzavírat manželství, vztahy (např. uzavírat smlouvy, uzavírat manželství, volit zastupitelské orgány atd.). volit zastupitelské orgány atd.). Nabývá se věkem:  Plná způsobilost : dosažením 18 let věku.  Částečná způsobilost : v závislosti na rozumové schopnosti předpokládané v určitém věku 15 let. schopnosti předpokládané v určitém věku 15 let. V pracovním právu vzniká způsobilost k většině práv V pracovním právu vzniká způsobilost k většině práv a povinností. a povinností. Soud může fyzickou osobu zbavit způsobilosti nebo ji významně omezit ! nebo ji významně omezit !

Způsobilost k protiprávním jednáním právní odpovědnost  Způsobilost nést právní odpovědnost za vlastí protiprávní jednání či chování.  Tím i způsobilost mít práva a povinnosti a vlastní způsobilost: k právní odpovědnosti!

Plná způsobilost k nabývání práva a závazků Plná způsobilost vzniká - zletilostí. tj. dosažením věku 18 let, případně dříve uzavřením sňatku se souhlasem soudu. V právu rozlišujeme fyzické osoby a právnické osoby:  Fyzická osoba může být zbavena způsobilosti k právním úkonům soudem, v případě duševní choroby či nadměrného požívání úkonům soudem, v případě duševní choroby či nadměrného požívání alkoholu a drog, případně může být její způsobilost soudem omezena. alkoholu a drog, případně může být její způsobilost soudem omezena.  Právnická osoba - sdružení lidí, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy. jednotky územní samosprávy.  Orgány veřejné správy  Orgány veřejné správy – role státu v právních vztazích z hlediska práv a povinností.

Zákon na ochranu osobnosti  Všechny písemné, zvukové a obrazové projevy se mohou zveřejňovat jen se svolením toho, kdo je vytvořil.  Z tohoto důvodu se v novinách neuveřejňuje plné jméno obžalovaného před jeho odsouzením.

Pokus se odpovědět 1. Jaké znáš prvky právního vztahu? 2. Kdy vzniká plná právní způsobilost? 3. Co rozumíš pod způsobilostí k proti- právnímu jednáním ? 4. Jaké rozlišujeme v právních vztazích subjekty práva?

Zdroje a prameny Emmert, F. - Kotrňák, T. : Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis Brno Zouhar J. : Základy teorie státu a práva, S &M Knapp, V.: Teorie práva. 1 vyd. 5 dotisk, C.H. BECK, Praha Tomancová, J. Schelle, K. a kol.: Právní nauka pro školy a praxi 6. vyd., Eurolex Bohemia, s.r.o., Praha Šíma, A. – Suk, M. : Základy práva C.H.BECK, Praha