Rodinný rozpočet Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony VI/2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Název DUMRodinný rozpočet Označení DUMVY_62_INOVACE_01_1_05 AutorIng. Jana Starobová Datum Vzdělávací oblastFinanční gramotnost Vzdělávací oborFinanční gramotnost Tematický okruhHospodaření domácnosti Ročník4. ročník gymnázia

Domácnost Domácnost je socio-ekonomická skupina, která může mít různý počet členů. Členové domácnosti mají své potřeby (pocity nedostatku). Snaží se je odstranit tím, že získávají na trhu různé statky. Někteří členové domácnosti pracují jako zaměstnanci nebo podnikají a za vydělané peníze si kupují statky (aktivní příjem). Ostatní členové (děti, nemocní atd.) jsou závislí buď na rodičích, nebo na státu např. formou důchodu (pasivní příjem).

Rozpočet domácnosti jedná se o uspořádaný souhrn příjmů a výdajů je základnou pro hospodaření domácnosti při sestavování rozpočtů musí být dodrženy zásady: musí být pravdivý a realistický musí být kontrolovaný výdaje se musí přizpůsobit příjmům, ne naopak!

Příjmy s příjmem peněz souvisí vždy riziko (např. ztráta zaměstnání) ovlivnit příjmy bývá dlouhodobou záležitostí (např. studiem) krátkodobě je možné je zvýšit brigádami apod. členění příjmů: pravidelné – mzda, zisk, penze nepravidelné a mimořádné – dědictví, prémie, dividenda příjmy jsou mnohem hůře ovlivnitelné než výdaje

Výdaje výdaje je možné na rozdíl od příjmů měnit hned, zejména některé kategorie členění výdajů: nezbytné (mandatorní) nutné zbytné

nezbytné - obvykle známe předem jejich výši a musíme je zaplatit (nájem, výživné atd.), jinak následuje trest nutné – nejsou povinné, ale je výhodné je zaplatit (nutná výživa, roční permanentky apod.) zbytné – můžeme, ale nemusíme je koupit (velké zásoby jídla, cigarety, alkohol atd.)

Plánování rozpočtu existují tři varianty rozpočtu: vyrovnaný – příjmy se rovnají výdajům; co vyděláme, to utratíme přebytkový – příjmy jsou větší než výdaje, vytváříme si rezervu schodkový – deficitní; výdaje jsou větší než příjmy a museli jsme si půjčit peníze a zadlužili jsme se v rozpočtu uvádíme vždy čisté příjmy, čili od hrubého příjmu odečteme daň a sociální a zdravotní pojištění do rozpočtu nezahrnujeme jednorázové příjmy a jednorázové výdaje

Přebytek a deficit rozpočtu Přebytek: přebytek slouží do budoucna jako rezerva snažíme se jej zhodnotit, tzn., investujeme jej Deficit: deficit kryjeme z rezervy anebo si peníze půjčíme Z čeho je možné financovat jednorázový výdaj? z rezervy ze spoření leasingem z úvěru

Jak ušetřit – co pro to udělat? zapisovat si své výdaje omezit nákupy zboží, bez kterého se obejdeme mít pevnou vůli a ovládnout „chuť nakupovat“ nakupování chápat jako nutnou činnost k přežití, nikoliv jako zábavu snažit se porozumět působení reklamy a marketingovým trikům a nepodlehnout jim přehodnotit své zvyky pozor však, ať nesklouzneme k malichernostem

Majetek a závazky domácnosti s rozpočtem úzce souvisí majetek a závazky domácnosti, které zachycují celkový stav rodinných financí příklady majetku: peníze, dům, šperky, stavební spoření atd. příklady závazků: různé druhy půjček, finanční leasing atd. aktiva = majetek, který přináší příjem, např. cenné papíry, umělecká díla, pronajaté nemovitosti pasiva = majetek, který vytváří výdaje, např. dům, auto, nábytek – to vše k osobní potřebě různá aktiva mají různé vlastnosti, proto při rozhodování, jak s nimi naložit, se rozhodujeme zejména podle roční míry výnosu nebo roční úrokové míry

Životní úroveň Je to míra uspokojení našich potřeb V rámci populace státu do ní zahrnujeme: množství a kvalitu statků nakoupených lidmi množství a kvalitu statků poskytovaných lidem státem (např. sociální dávky) úroveň životních podmínek (např. délka pracovní doby) Tyto kategorie lze měřit a vyčíslit tak životní úroveň.

Úkol č. 1 – Na čem neumíte nebo nechce ušetřit? Kolik vás „to“ stojí za rok? č. 2 – Za letní brigádu obdržíte mzdu, o jakou mzdu se jedná? Napište jednoduchý vztah sestavený z těchto pojmů: hrubá mzda, čistá mzda, daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. č. 3 – Zjistěte současné hodnoty životního a existenčního minima a do které složky životní úrovně patří.

Řešení č. 1 – Odpověď by byla rozmanitá, proto zvolíme např. cukrovinky, za které utratíte 100,- Kč za týden. Za měsíc jsou to 400,- Kč a za rok 4 800,- Kč. Přemýšlejte, jak by se tyto peníze daly využít lépe? č. 2 – Jedná se o čistou mzdu. hrubá mzda – daň z příjmu – sociální a zdravotní pojištění = čistá mzda č. 3 – Aktuální informace zjistíte na pro rok 2013 je životní minimum jednotlivce 3 410,- Kč/měsíc, existenční minimum 2 200,- Kč/měsíc. Patří to do složky statky poskytované státem.

Zdroje Klínský, P., Munch, O., Chromá, D. Ekonomika. Ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Třetí upravené vydání. Praha: EDUCO, s.r.o., ISBN